Třetí věc je světlo a zrcadlo. Malý prostor opticky zvětší zrcadlo přes celou šířku stěny nad umyvadlem, ale musí být dobře osvětlené z boku, ne jen ze stropu. Světlo ze stropu dělá při holení stíny pod očima. Pokud je to možné, přidejte světlo nad zrcadlo a druhé nad sprchu. Bílá nebo světlá dlažba pomůže, ale lesklé velkoformátové obklady v malé koupelně odhalí každou kapku — matný povrch je praktičtější.

Malá koupelna není problémem kvůli rozměrům, ale kvůli tomu, jak se v ní každý den pohybuje několik lidí. Než začnete cokoli kupovat, změřte si skutečný prostor a sepište, co v koupelně opravdu děláte: ráno se sprchujete, čistíte zuby, večer perete drobnosti, sušíte ručníky. Z tohoto seznamu vychází každé rozumné řešení. Vyhazujte až potom, co víte, co zůstane.

Poslední a nejdůležitější pravidlo: udržujte povrch umyvadla a okraj vany prázdné. Každý předmět, který tam trvale leží, zmenšuje prostor, který potřebujete k pohybu. Když věci vrátíte na svá místa hned po použití, malá koupelna přestane působit těsně — ne proto, že je větší, ale protože v ní nic nepřekáží.

Nejčastější chyba je stěhovat nábytek po jednom a bez pomoci. Dva lidé zvládnou těžký kus lépe než jeden, který ho tlačí přes celou místnost a přitom ho naklání. Při naklonění se váha přesune na jednu hranu a ta se do podlahy zakousne. Další častá chyba je podkládat jen přední nožičky a zadní nechat klouzat po zemi. Podložte vždy všechny body, které se podlahy dotýkají.

Nejčastější chyba je čekat, že první cesta bude vypadat jako ta před dítětem. Nebude. Bude pomalejší, kratší a pravděpodobně skončí dřív, než jste plánovali. Když s tím počítáte předem, nepřijde to jako selhání. Vyplatí se mít v záloze jednu jednoduchou činnost na chvíle, kdy se dítě začne nudit — procházku k nejbližšímu stromu, hledání aut, počítání ptáků. A také se vyplatí mít jasný plán návratu: když dítě začne být protivné, je čas jet domů, ne to ještě vydržet.

Zavěšujte, co jde, a skládejte jen to, co musí ležet Ručníky, župany, síťky na prádlo a čisticí prostředky patří na háčky a tyče, ne do skříněk. Na vnitřní stranu dveří se vejde úzká lišta s háčky, která nezasahuje do prostoru. Pozor na dveře, které se otevírají dovnitř — lišta musí být dostatečně mělká, jinak dveře přestanou jít otevřít. U sprchového koutu se osvědčila tyč nad hlavou, kde se suší ručníky mimo dosah vody.

Zeleň a vůně dotvářejí dojem domova, ale chtějí střídmost. Jedna rostlina v rohu a jedna menší na stole udělají víc než police plná květináčů, o které se nedá starat. Vyberte druhy, které snesou méně světla a občasné zapomenuté zalévání. U vůní se vyhněte silným osvěžovačům; stačí otevřené okno, miska s citrusovou kůrou nebo sušené byliny v látkovém sáčku. Častá chyba je snažit se zakrýt pachy místo větrání — výsledkem je těžký vzduch, který útulnost spolehlivě zabije.

Prohlédněte švy zblízka. Stehy mají být husté, rovné a stejně dlouhé, nitě na koncích řádně zajištěné, rohy potahu stažené symetricky. Když látka u švu tvoří bouli nebo se krabatí, po měsících používání se to zhorší. U vzorované látky si všímejte, jestli na sebe vzor navazuje – u kvalitního čalounění sedí spoje, u levného kusu se rozjíždějí. Potah má být napnutý, ale ne přetažený do té míry, že by se látka leskla a vlákna trhala.

Druhé pravidlo se týká odpadu a mokrých věcí. Koš na prádlo v malé koupelně často zabírá místo, které chybí u umyvadla. Řešením je úzký koš zavěšený na háku nebo látkový vak na vnitřní straně dveří, který se po naplnění odnese. Mokré ručníky nikdy nenechávejte ležet na podlaze ani na okraji vany — stačí jedna tyč nebo věšák a vlhkost v místnosti výrazně klesne. To je i prevence plísní ve spárách.

Prvním krokem je vertikála. Podlahová plocha je daná, ale stěny nad umyvadlem a nad záchodem zůstávají nevyužité. Místo jedné velké skříňky dejte několik mělkých polic nebo uzavřených skříněk do výšky, kam dosáhnete. Hloubka kolem patnácti centimetrů stačí na lahvičky a kelímky a nic nepřekáží při otáčení. Typická chyba: hluboké police, do kterých se věci ukládají ve dvou řadách a zadní řada se nikdy nepoužívá.

Čtvrté řešení se týká ukládání drobností, které se hromadí: kosmetika, léky, holicí potřeby. Zaveďte jednu uzavřenou krabici nebo košík, který má pevné místo, a do něj dávejte jen to, co používáte týdně. Všechno ostatní patří jinam. Pravidelně, jednou za sezónu, projděte lahvičky a vyhoďte prošlé a nedopité. Právě tyto zbytky tvoří většinu nepořádku.