Poslední trik je množení zeřízků. Odřízněte pět až sedm centimetrů zdravého stonku bez květu, spodní listy odstraňte a stonek dejte do sklenice s vodou. Postavte na světlé místo, vodu měňte každé dva dny. Za dva až tři týdny se objeví kořínky a můžete sázet do hlíny. Tím si zajistíte nepřetržitý přísun bylinek po celý rok bez toho, abyste pořád kupovali nové rostliny.

Po usmažení odkládejte bramboráky na mřížku, ne na talíř s papírovou utěrkou. Papír sice vsákne část tuku, ale spodní strana se v páře rozmočí a křupavost zmizí. Mřížka nechá tuk okapat a páru uniknout. Pokud chcete bramboráky ještě křupavější, dejte je na dvě minuty do trouby rozehřáté na vyšší teplotu. Tuk z povrchu se vypaří a krusta ztvrdne.

Nové Město je nabité funkcionalistickými stavbami, ale většina z nich není v žádném seznamu. Nejlepší způsob, jak je objevit, je prostě jít a hledat. Vyhněte se turistickým trasám, dejte se doleva nebo doprava a nechte se překvapit. Když narazíte na dům, který působí čistě a účelně, zastavte se. Možná právě stojíte před další perlou, která čeká na objevení.

Jak je rozpoznat a co si u nich všímat Funkcionalistická budova se pozná podle několika znaků: plochá střecha, pravoúhlé tvary, pásová nebo velká okna, minimální výzdoba. Často má nárožní věž nebo ustupující patro. Když jdete kolem, podívejte se na vstup – bývá skromný, ale s kvalitním detailem, třeba s původními dveřmi nebo mosaznou klikou. Typická chyba je myslet si, že funkcionalismus je jen beton a sklo. Ve skutečnosti používal i kvalitní obklady, mozaiky nebo ušlechtilé dřevo. Další častá chyba: lidé si pletou funkcionalismus s kubismem. Kubismus má ostré hrany a krystalické tvary, funkcionalismus je střídmější a praktičtější.

U vícedenních plaveb na divoké vodě se vyplatí vlastní helma a vesta, pokud už víte, co vám sedí. Půjčená výbava bývá opotřebená, pěna v vestě ztvrdlá a helma může mít uvolněné upínání. Před převzetím zkontrolujte švy, přezky a stav pěny. U helmy zkuste zatlačit na skořepinu – nemá se prohýbat. U vesty zatáhněte za popruhy – nemají se vytahovat z látky. Pokud je výbava mokrá od předchozího uživatele a je cítit plísní, pěna už ztratila část vlastností.

Nové Město pražské není jen Václavské náměstí a nákupní centra. Stačí pár kroků do bočních ulic a narazíte na stavby, které ve dvacátých a třicátých letech minulého století změnily tvář města. Funkcionalismus tu není v muzeu, ale v běžném provozu – v obchodech, kavárnách i kancelářích. Abyste je našli, nemusíte mít žádného průvodce ani aplikaci. Stačí vědět, kam se dívat, a mít oči otevřené.

Rozhodující je způsob uchycení. Deska na dvou sklopných konzolách se sklápí nejrychleji a vydrží i každodenní manipulaci, ale musí být pevně přišroubovaná do nosného zdiva nebo do masivního dřeva. Do sádrokartonu bez výztuhy ji neupevníte. Sklopné nohy nebo výklopná deska s panty jsou vhodné tam, kde nelze vrtat vysoko; bývají ale méně stabilní a při psaní se mohou kývat. Před koupí si prohlédněte upevňovací prvky — pokud jsou součástí balení jen krátké vruty do dřeva, budete si muset dokoupit hmoždinky odpovídající vaší stěně.

Před koupí si vezměte metr a obkreslete rozměry desky na podlahu izolepou. Pět minut simulace odhalí víc než hodiny čtení parametrů. Zkontrolujte, zda se stůl dá ovládat jednou rukou, jestli má zajištění proti samovolnému sklopení a zda jeho hrany nejsou ostré. A hlavně: spočítejte, kolikrát denně ho budete skutečně sklápět. Pokud jen výjimečně, vyplatí se stabilnější a těžší varianta. Pokud každý den, hledejte jednoduchý mechanismus, který zvládnete poslepu.

Začněte u Národního třídy. Nedaleko odsud stojí bývalý dům herečky Emy Destinnové. Není to žádná velkolepá vila, ale čistá funkcionalistická stavba s hladkou fasádou a pásovými okny. Všimněte si, jak je orientovaná do ulice – žádné zbytečné dekorace, jen účel. Pokud půjdete dál směrem k řece, narazíte na další perly: školu, obchodní dům nebo kavárnu, která si dodnes zachovala původní interiér. Mnoho z nich ale snadno přehlédnete, protože jsou vsazené mezi novější domy.

Malý byt nebo sdílený pokoj nutí k jednomu rozhodnutí: pracovní místo nemůže zabírat půdorys, který není. Řešení je vertikála. Nejde o to koupit drahou sestavu, ale promyslet, co má být v úrovni očí, co po ruce a co nad hlavou. Každá zóna má jinou váhu a jiný způsob upevnění.

Sklápěcí stůl vypadá jako jednoduché řešení pro malý byt, ale rozdíl mezi stolem, který skutečně využijete, a tím, který vás bude jen obtěžovat, dělá několik málo parametrů. Než začnete hledat, změřte si tři věci: šířku volné stěny, výšku od podlahy k dolní hraně parapetu nebo skříně a hloubku prostoru, kam se má stůl složit. Právě hloubka v rozloženém stavu se nejčastěji podceňuje, a stůl pak při práci blokuje průchod, dveře nebo kuchyňskou linku.