Barvy držte v jedné rodině. Světlé odstíny na stěnách i stropě odrážejí světlo, ale pozor na čistě bílou — v předsíni bez denního světla působí studeně a šedne. Vsaďte na teplý podtón, např. smetanovou nebo velmi světle šedou. Podlaha by měla být o jeden až dva odstíny tmavší než stěny, ne výrazně kontrastní. Přechod z předsíně do obývacího pokoje nechte plynulý, ideálně stejnou podlahou. Různé materiály v jedné linii zbytečně dělí prostor.

Poslední pravidlo se týká skladování. Čisté oblečení patří do skříně, ale ne přeplněné. Když věci na sebe tlačí, vlákna se trhají a vznikají otlaky. Svetry skládejte, nevěšte – ramínka vytahují pleteninu. Trička věšte za spodní lem, ne za výstřih. A hlavně: naučte se číst symboly údržby na štítku. Praní na 60 °C u vlny je nejrychlejší cesta k tomu, jak kousek zničit. Když si nejste jistí, použijte jemnější program a nižší teplotu. Vaše oblečení vám poděkuje tím, že vydrží roky, ne měsíce.

Jakmile první automatizace běží, přichází měření. Sledujte počet ručních zásahů, počet chyb a čas strávený kontrolou. Pokud se tyto hodnoty nezlepšují, je chyba v návrhu procesu, ne v nástroji. Automatizace administrativy není jednorázový projekt, ale postupné odstraňování opakované práce. Začnete-li s jedním jasně ohraničeným úkolem a funkčním propojením, získáte zkušenost, podle které se rozhodnete pro další kroky — a to už bez kódování a bez zbytečných investic.

Zapojte celou rodinu. Udělejte z úklidu závod nebo stezku. Například „posbírej deset hraček do koše za minutu" nebo „kdo dřív utře stůl". Menší děti mohou třídit prádlo podle barev, větší utírat prach na nízkých poličkách. Starší děti mohou míchat čisticí roztoky – samozřejmě pod dohledem. Vyhněte se tomu, abyste dětem svěřovali práci s octem nebo sodou bez vysvětlení, že se nejedná o jídlo. Vysvětlete, proč se chemii vyhýbáte: jde o zdraví a o to, že přírodní věci se lépe rozkládají.

Začněte tím, že si před nákupem projdete, co už doma máte. Otevřete spíž, lednici i mrazničku a udělejte si rychlý seznam. Nekupujte další rýži, mouku nebo konzervy, dokud nespotřebujete starší zásobu. Typická chyba je kupovat do zásoby, když doma už dvě stejné věci máte. Zapište si jen to, co skutečně do týdne sníte.

Skladujte potraviny tak, abyste viděli, co máte. Průhledné krabice nebo košíky pomohou, ale stačí i to, že starší věci dáte dopředu a nové dozadu. Tento princip platí v lednici i ve spíži. Jakmile něco zmizí v zadní části police, s velkou pravděpodobností to najdete pozdě.

Jak vypadá plán, který počítá se sestup

Pozor na aviváž. Často se doporučuje pro vůni a měkkost, ale u funkčního oblečení, ručníků a sportovních kousků snižuje savost a vytváří na vláknech film, který pak chytá špínu. U ručníků se po čase začnou „mazat" a ztrácejí savost. Místo aviváže přidejte do praní půl hrnku octa – ten vlákna projasní a odstraní zbytky pracího prostředku.

Sušení je další častý zabiják. Sušička je pohodlná, ale teplo a tumbling zkracují životnost gumiček, elastanu a přírodních vláken. Vlnu a hedvábí sušte vždy volně naplocho, aby se nedeformovaly. Bavlnu a syntetiku můžete pověsit na vzduch, ideálně ve stínu – přímé slunce vyšisuje barvy. Trička sušte na ramínku nebo na sušáku, ne na topení. Pokud už sušičku používáte, zvolte nízkou teplotu a vyjměte věci, dokud jsou mírně vlhké.

Teplota praní je druhý zásadní faktor. U bavlny a syntetiky stačí 30 °C, u vlněných kousků dokonce jen 20 °C nebo studená voda. Vyšší teploty sice zabijí bakterie, ale zároveň srážejí vlákna a způsobují blednutí barev. Pokud potřebujete dezinfikovat, použijte přípravek na bázi kyslíku, ne chlor. Bělení je pro běžné oblečení zbytečné a agresivní.

Základem dlouhé životnosti oblečení není drahý prací prostředek, ale způsob, jakým se o věci staráte od prvního oblečení. Většina lidí pere příliš často a příliš agresivně. Přitom stačí dodržet několik jednoduchých pravidel a tričko, džíny nebo svetr vám vydrží několikanásobně déle. Následující rady se týkají běžných kousků, které nosíte denně – ne svatebního obleku, ale toho, co máte na sobě při vaření, cestě do práce nebo na procházce.

Plýtvání jídlem začíná dřív, než si všimnete, že něco shnilo. Většina domácností vyhodí potraviny proto, že je nakoupila bez plánu a uložila nahodile. Změna není o drahých systémech, ale o několika návycích, které zaberou pár minut týdně.

Jednou týdně si udělejte kontrolu spíže a lednice. Vezměte všechny potraviny, které se blíží konci trvanlivosti, a naplánujte z nich jídlo. Když něco nejde sníst, zjistěte proč. Často jde o špatné místo uložení nebo příliš velké množství. Nakupujte menší balení, i když vypadají méně výhodně. Vyhnete se tomu, že polovinu vyhodíte.