Zvuky města je dobré přidávat doma. Pusťte si nahrávku dopravy nebo hromu ztišeně, zatímco pes žvýká pamlsek, a postupně hlasitost zvyšujte. Totéž platí pro vysavač, zvonek, kočárek nebo lidi s deštníkem. Pokud štěně reaguje štěkotem nebo útěkem, neuklidňujte ho přehnaně, protože tím potvrzujete, že se něco děje. Raději zmizte zdroj strachu z dohledu, snižte intenzitu a vraťte se k němu později.

Na co si dát pozor: neberte si příliš mnoho zavazadel. Na malé lodi bývá málo místa a s těžkým batohem se špatně nastupuje i vystupuje. Nepřecpávejte tašku tak, že se nedá zavřít, protože při vlnách se obsah vysype. Další častá chyba je spoléhat na to, že na ostrově bude stín, kde se dá odpočívat. U kostela bývá otevřený prostor a málo stromů, takže si vezměte i lehkou pláštěnku nebo šátek proti slunci.

Před topením noste dřevo do tepla jen na jeden až dva dny dopředu. Nechte ho v místnosti, kde se vytápí, aby doschlo a ohřálo se. Studené a vlhké dřevo z venkovního skladu hoří špatně a zanáší komín. Kamna pak netopí na maximum, i když přikládáte správně. Suché, naštípané a prodyšně uskladněné dřevo je nejlevnější investice do výhřevnosti, kterou můžete udělat.

Častou chybou je řídit se pouze počtem litrů uvedeným na obalu. Ten údaj platí pro průměrnou vodu, ale tvrdá voda, vyšší obsah dusičnanů nebo časté přerušování provozu životnost zkracují. Pokud filtr stojí delší dobu bez použití, například měsíc o dovolené, je lepší ho vyměnit, i když ještě „nemá odpracováno". V náplni se může množit mikrobiální biofilm. Další chybou je proplachování náplně horkou vodou – teplá voda uvolňuje z média nežádoucí látky a poškozuje uhlí.

Začněte tím, že si prohlédnete stanoviště jako celek. Sklon svahu ovlivňuje, jak dlouho na místě leží sníh a jak silně tam fouká. Na severních svazích se drží vlhko a chlad, na jižních rychle vysychá půda. Rostliny, které rostou na suché jižní stráni, často nesnesou přesun na vlhké severní stanoviště, i když jde o stejný druh. Zapište si orientaci svahu, přibližnou výšku a to, jestli je půda kyprá, kamenitá, nebo jílovitá. Bez toho se u řady druhů spletete.

Základní pravidlo zní: dřevo se skladuje naštípané, ne v celých špalcích. Štípáním zvětšíte povrch, kterým dřevo dýchá a ztrácí vlhkost. Ideální je naštípat polena na délku, která odpovídá topeništi, a průměr držet spíš menší, zhruba do deseti centimetrů. Silná polena schnou uvnitř mnohem déle a v kamnech pak hoří nerovnoměrně. Stejně důležité je dřevo neřezat a neštípat na jaře a hned ho netopit – čerstvé dřevo obsahuje příliš mnoho vody a v kamnech jen doutná.

Schnutí trvá déle, než většina lidí čeká. Listnaté dřevo potřebuje obvykle jeden až dva roky, jehličnaté bývá suché dřív, ale i to vyžaduje minimálně jeden rok. Dřevo skládejte tak, aby bylo možné ho po půl roce přeskládat a aby vrstvy nebyly namačkané. Prokládejte ho a nechte mezi poleny mezery. Vlhkost si ověříte jednoduše: pokud dvě polena bouchnou o sebe tupě, jsou mokrá; suché dřevo zní ostře a jasně. Spolehlivější je vlhkoměr, který by měl u topeniště ukázat pod dvacet procent.

Kde dřevo skladovat a čemu se vyhnout Dřevo potřebuje vzduch, ne pevnou kůlnu bez průvanu. Nejlepší je přístřešek otevřený z jedné nebo dvou stran, kde proudí vzduch a zároveň na dřevo neprší. Mezi zemí a dřevem nechte alespoň deseticentimetrovou mezeru – podkládejte palety, trámy nebo rošt. Dřevo položené přímo na hlíně tahá vlhkost zdola a spodní vrstva začne plesnivět. Zastřešení má chránit před deštěm, ale ne před vzduchem; zcela uzavřená a neprodyšná kůlna je častá chyba, která schnutí spíš zastaví.

Před koupí si položte tři otázky: na čem matrace bude ležet, kdo na ní bude spát a jak se o ni bude pečovat. Odpovědi určí tuhost, tloušťku i materiál. Když si nejste jistí, vezměte si do obchodu rozměry rámu a popište konstrukci dna — prodavač by měl umět poradit, která varianta na daný podklad sedne. Až budete matraci doma zkoušet, dejte jí několik dní, než uděláte konečný úsudek: první dojem bývá zkreslený a teprve po pár nocích poznáte, jestli je opora správná.

Výhřevnost kamen nezávisí jen na jejich konstrukci, ale především na tom, co do nich vložíte. Mokré dřevo spálí velkou část energie na odpaření vody, takže místo tepla produkuje vodní páru a dehet. Pokud chcete z každého polena dostat maximum, musíte začít mnohem dřív než u kamen – u správného skladování. Dřevo na topení potřebuje čas, vzduch a místo, kde ho nebude ohrožovat vlhkost.

Pozor na skladování u zdi domu nebo v garáži. U zdi bez odstupu se drží vlhkost, v garáži chybí proudění vzduchu a dřevo tam může plesnivět celé měsíce. Stejně problematické je skladovat dřevo v igelitu nebo přikryté plachtou až k zemi – pod plachtou se sráží kondenzát a dřevo zůstává mokré. Pokud už plachtu použijete, tak jen jako střechu, nikdy ne jako obal.