Počítejte s tím, že žádné opatření není stoprocentní. Snižte riziko tím, že hejno nebude v jednom prostoru bez možnosti úniku — přidejte krytá zákoutí a zvýšená hřadoviště. Ztrátu jedné slepice berte jako signál, ne jako náhodu. Zapište si, kdy a kudy dravec pronikl, a opravte přesně to místo. Opakované kontroly plotu, sítí a uzávěrů jednou za týden zaberou pár minut a ušetří celé hejno.

Nejčastější trapas není taneční krok, ale chování u vchodu. Vyzvedněte si lístek do šatny, zapamatujte si číslo nebo si ho uložte do telefonu. Při odchodu se netlačte, personál vydává věci po jednom. Pokud jste přišli ve skupině, určete jednoho, kdo počká na ostatní — u šatny vzniká největší zmatek právě tím, že se každý hrabe sám. Až budete odcházet, zkontrolujte si, že máte telefon, peněženku a klíče. Ztracené věci se v klubech najdou jen zřídka.

Nakonec: nehodnoťte klub podle prvních deseti minut. První návštěva je vždycky trochu rozpačitá, protože neznáte prostor ani lidi. Dejte si jednu skladbu na rozkoukání, projděte se po sále, najděte místo, kde se dá dýchat. Teprve pak se rozhodněte, jestli zůstanete. Většina špatných zážitků nevzniká kvůli hudbě nebo lidem, ale kvůli tomu, že člověk přijde nepřipravený a odejde dřív, než si stihne zvyknout.

Malá předsíň se nedá zvětšit, ale dá se přimět, aby se tak tvářila. Rozhoduje o tom především to, kolik světla se v ní odrazí, jak tmavé má stěny a jestli se v ní zrcadlo tváří jako okno, nebo jako další kus nábytku. Než začnete cokoliv kupovat, změřte si, kolik místa zabírá to, co tam teď stojí. Většině malých předsíní ubere nejvíc půdy hluboká skříň, věšák trčící do prostoru a botník postavený naproti dveřím.

Na kontrolu k zubaři choďte i během léčby rovnátky, ne jen k ortodontistovi. Zubní lékař odstraní plak a kámen, na které se doma nedostanete. Během léčby mohou vznikat skryté kazy, které se odhalí jen rentgenem nebo sondou. Pravidelná kontrola jednou za půl roku je minimum. Pokud máte sklony ke kazům, může být vhodnější chodit častěji. Dobrá zpráva je, že kdo si osvojí správnou rutinu s rovnátky, obvykle si ji udrží i po jejich sundání.

Jak těsto vyválet a naplnit, aby se nerozpadlo Pracujte na pomoučeném válu nebo na čisté utěrce. Těsto vyválejte na plát silný asi dva milimetry. Netlačte na střed, ale veďte váleček od středu k okrajům. Když se začne lepit, podsypejte moukou jen trochu. Silná vrstva mouky na povrchu způsobí, že se náplň neudrží a štrúdl se rozjede.

Hotové těsto zabalte do potravinové fólie a dejte alespoň na dvě hodiny do chladničky. Chlad zpevní tuk, těsto přestane lepit a půjde tenké. Pokud spěcháte, dejte ho na hodinu do mrazničky, ale ne déle, jinak ztvrdne a nepůjde vyválet. Před válendím ho nechte deset minut povolit, aby nepraskalo.

Oblečení řešte podle typu podniku, ne podle toho, co jste viděli na internetu. Do velkých komerčních klubů v centru se hodí něco, v čem se dá tancovat a co není přehnaně sportovní. Do menších alternativních prostorů naopak na značkách nezáleží. Zásadní chyba je jít v botách, které jste si nikdy neprošli — po dvou hodinách vás budou bolet nohy natolik, že odejdete dřív, než začne ta nejlepší hudba. Co si vzít s sebou a co nechat doma Neberte si velkou tašku. Šatna bývá přeplněná a každý kus navíc zdržuje. Stačí malá kabelka přes rameno nebo ledvinka, do které se vejde telefon, doklad a trochu hotovosti. Kartu mějte zvlášť — ne všechny bary ji přijímají a hledat bankomat o půlnoci v neznámé čtvrti je zbytečný stres. Domluvte se předem s někým, kdo jde s vámi, kde se sejdete, když se v klubu rozdělíte. Signál tam často vypadává.

Náplň rozložte po celé ploše, ale nechte dva centimetry od okrajů volné. Jablka nastrouhejte nahrubo, zbavte je přebytečné šťávy a smíchejte s trochou strouhanky, skořicí a cukrem. Strouhanka vsákne vlhkost a zabrání tomu, aby těsto nasáklo a rozmočilo se. Okraje potřete rozšlehaným vejcem, zarolujte a spoj přitiskněte. Přendejte na plech s pečicím papírem, spojem dolů.

První návštěva tanečního klubu v Praze nekončí u vstupu. Většina lidí si zkazí zážitek ještě předtím, než vejdou dovnitř — špatným načasováním. Přijít v deset večer znamená stát frontu, čekat na šatnu a mačkat se u baru. Přijít příliš brzy zase znamená tancovat v poloprázdném sále. Ideální je dorazit zhruba hodinu po otevření, kdy je provoz plynulý a personál má čas se o nové hosty postarat.

Na baru se chováte jako v každé jiné hospodě: nejdřív zaplatíte, pak dostanete pití. Nezdržujte se dlouhým vybíráním, když je za vámi fronta. Pokud nevíte, co si dát, zeptejte se na něco jednoduchého — barman ocení rychlost víc než nejistotu. Nenechávejte drink na okraji tanečního parketu, snadno ho někdo shodí. A hlavně: mějte pití pod kontrolou. Neznamená to nedůvěřovat lidem, ale v hlučném a přelidněném prostoru se věci ztrácejí rychleji než doma.