Při ladění barev si udělejte jednoduchý test: položte vedle sebe vzorky látek, odstřižek podlahy a vzorek stěny na denní světlo i večer při lampě. Barvy, které vypadají sladěně přes den, mohou být večer úplně jiné, zvlášť u teplých žlutých a oranžových tónů. Stejně tak sledujte, jak se od sebe liší teplé a studené odstíny stejné barvy — teplá šedá vedle studené šedé vytvoří nechtěný špinavý dojem, i když jsou obě „šedé".

Typická chyba je kupovat bočnici bez měření. Deska, která k posteli nesedí, se prohýbá a dítě se o ni neopře. Další chybou je nechat bočnici na posteli i poté, co dítě začne samo vstávat – pak se o ni při vylézání zachytí a může spadnout. Od chvíle, kdy dítě zvládá vstát bez pomoci, je lepší bočnici odstranit nebo snížit a ponechat jen tu u zdi. Kontrolujte také, zda dítěti nepřekáží při přikrývání a zda se pod dekou nezachytává o spáru.

Textilie jsou nejlevnější způsob, jak sladění doladit. Polštáře, závěsy a přehoz mohou opakovat akcentní barvu z obrazu, vázy nebo knih. Držte se pravidla, že vzor má být v místnosti jen jeden výrazný; dva silné vzory vedle sebe se začnou hádat. Pokud chcete přesto kombinovat, volte vzory v různém měřítku — velký geometrický s drobným pruhem — a spojte je stejnou barvou.

Zalévejte méně, než byste čekali. Ve stínu se voda v substrátu drží déle a kořeny snadno uhnívají. Před každou zálivkou zkontrolujte prstem hloubku substrátu, ne jen jeho povrch. Květináč musí mít odtokový otvor a přebytečnou vodu z misky vylijte. Typická chyba je zalévat podle kalendáře místo podle stavu půdy. Další častá chyba je rosit listy v chladné místnosti, což podporuje plísně.

Třetí možností je skládací nebo výklopný stůl, který po práci zmizí ze zorného pole. Vyplatí se, když byt slouží i k návštěvám a každá plocha navíc působí rušivě. Pozor na panty a zajištění — levné provedení se po měsících začne prohýbat a deska přestane držet v rovině. Při montáži do sádrokartonu použijte kotvy určené pro tento materiál, jinak se stůl vytrhne i s kusem stěny. Zátěž vždy rozložte do více bodů.

Proč je lepší vycházet z jedné dominanty než z barevné palety Vyberte v místnosti jednu věc, která zůstane a kterou neměníte — často je to podlaha, koberec, krb nebo velký kus nábytku. Její barvu a materiál berte jako výchozí bod a ostatní doplňky k ní přizpůsobujte. Typická chyba je opačný postup: nejdřív se koupí polštáře a deky podle momentálního zaujetí a pak se hledá sedačka, která k nim bude pasovat. Výsledek bývá nesourodý a drahý, protože se část nákupů vymění.

Po přinesení domů ovoce projděte kus po kusu. Nahnilé, popraskané nebo otlačené plody oddělte okamžitě a spotřebujte je první, případně zpracujte. Zbytek roztřiďte podle toho, jak se chovají: jablka, hrušky a kdoule patří do chladu a odděleně od zeleniny, banány, avokádo a rajčata dozrávají při pokojové teplotě. Bobuloviny a měkké ovoce nevydrží dlouho, proto je ukládejte v jedné vrstvě a vždy zkontrolujte, zda mezi nimi nezůstal jediný poškozený kus.

Začni obecně, ale ne dlouze. Pět až osm minut stačí: chůze, lehký klus na místě, kroužení rameny, kyvadlová rotace paží. Cílem je zvýšit tep a prokrvení, ne se unavit. Typická chyba je přeskočit tuto část a rovnou lézt. Svaly jsou studené, šlachy tuhé a první prudký chyt na malé liště je přesně ten okamžik, kdy přichází natažení nebo zánět šlach.

Materiály řešte dřív než odstíny. Hmat a struktura rozhodují o tom, jestli bude místnost působit útulně, nebo chladně, a to i když jsou barvy stejné. Do obýváku se dobře kombinují tři až čtyři materiály s odlišným povrchem: něco hladkého a pevného (dřevo, kámen, kov), něco měkkého (textil, vlna, bavlna), něco hrubšího (proutí, len, režná tkanina) a případně jeden lesklý prvek. Když jsou všechny materiály matné a stejně hrubé, prostor zploští. Když je naopak vše lesklé, působí to neosobně.

Na závěr zkontrolujte místnost v celku, ne po jednotlivých nákupech. Odstupte ke dveřím, projděte se kolem a hledejte místa, kde se barvy nebo materiály „bijí" do očí. Často stačí vyměnit jeden polštář, přidat podsedák nebo přesunout koberec. Sladěný obývák nevzniká jednorázovým nákupem, ale postupným ubíráním toho, co do zvolené dvojice barev a materiálů nepatří.

Pozor také na skladování v mrazničce. Ovoce zmrazujte jen zralé, nakrájené a zbavené pecek, ideálně rozložené tak, aby kusy nezmrzly v jedné hroudě. Před zamrazením ho lehce osušte a zbavte stopek. Špatně připravené ovoce po rozmrazení pustí vodu a ztratí strukturu, takže skončí v koši — a to je přesně ten typ plýtvání, kterému se dá snadno vyhnout.