Odstín volte podle podlahy a stěn, ne podle katalo

Látku vybírejte podle toho, jak vypadá provoz v domácnosti. Pro každodenní používání se osvědčují pevné tkaniny s vyšší hmotností, hustou vazbou a podílem syntetických vláken, která zvyšují odolnost proti oděru. Bavlněné potahy jsou příjemné na dotek, ale bez příměsi se rychleji prodřou v místech, kde se sedí. U pletenin a slabých úpletů počítejte s tím, že se do několika měsíců vytáhnou a povolí. Pružný lem kolem obvodu je praktický, ale musí být skutečně pevný a široký, jinak se potah během dne posouvá a je potřeba ho neustále rovnat.

Největší chyba je navalit dřevo na hromadu bez jakéhokoli systému. Štípané dřevo se skládá do řad, kde se kusy navzájem podpírají, ale zároveň mezi nimi zůstávají štěrbiny. Začněte od zadní stěny a skládejte po vrstvách, přičemž střídejte tlustší kusy na kraje a tenčí doprostřed. Pokud máte kulatinu, dejte ji na dno jako základ, aby se hromada nerozjela. Nikdy nestavějte hromadu nakřivo do strany — při sebemenším otřesu se zřítí a můžete si při tom poranit nohu.

Typická chyba je kupovat bočnici bez měření. Deska, která k posteli nesedí, se prohýbá a dítě se o ni neopře. Další chybou je nechat bočnici na posteli i poté, co dítě začne samo vstávat – pak se o ni při vylézání zachytí a může spadnout. Od chvíle, kdy dítě zvládá vstát bez pomoci, je lepší bočnici odstranit nebo snížit a ponechat jen tu u zdi. Kontrolujte také, zda dítěti nepřekáží při přikrývání a zda se pod dekou nezachytává o spáru.

Dvouplášťový stan je pro české počasí prakticky povinnost. Tropiko musí mít vodní sloupec alespoň tři tisíce milimetrů, podlaha o něco víc. Jednoplášťové modely jsou lehké, ale ve vlhku se sráží kondenzace a uvnitř prší. Dávejte pozor na konstrukci: dva křížící se pruty z hliníkové slitiny vydrží víc než sklolaminát, který při silnějším větru praská. Kvalitní stan postavíte za dvě minuty i potmě, což teenager ocení víc než design.

Suché dřevo je základ. Pokud do kamen přiložíte vlhké poleno, většina energie se spotřebuje na odpaření vody, a ne na ohřev místnosti. Proto se vyplatí věnovat skladování stejnou péči jako samotnému topení. Cílem je dostat vlhkost dřeva pod dvacet procent, ideálně k patnácti. Čím sušší dřevo, tím vyšší výhřevnost a méně dehtu v komíně.

Doba sušení závisí na druhu dřeva a ročním období. Měkké dřevo, jako smrk nebo borovice, potřebuje obvykle jeden rok. Tvrdé dřevo, třeba buk nebo dub, potřebuje dva roky a někdy i více. Dřevo naštípané na jaře a složené na vzdušném místě je na podzim použitelné jen u měkkých druhů. Pokud topíte tvrdým dřevem, plánujte skladbu zásob dopředu a mějte vždy zásobu na dvě sezóny.

Jak správně složit hranici, aby dřevo dýchalo Polena skládejte na paletu nebo rošt, nikdy ne přímo na zem. Spodní vrstva jinak natáhne vlhkost z půdy a začne plesnivět. Mezi poleny nechte mezery, ale ne příliš velké – hranice musí držet tvar. Štípané dřevo schne rychleji než kuláče, protože má větší povrch. Kůru není nutné odstraňovat, ale silná vrstva kůry sušení zpomaluje, proto je lepší štípat i silnější kmeny. Hranici nestavějte těsně u zdi, nechte za ní alespoň dvacet centimetrů na proudění vzduchu.

První věc, kterou ovlivníte, je místo. Dřevo potřebuje vzduch, stín a přístřešek. Ideální je otevřený přístřešek s bočními stěnami a volným průvanem. Zastřešení chrání před deštěm, ale nesmí bránit odtoku vlhkosti. Pokud dřevo složíte pod plachtu, která ho obalí ze všech stran, vytvoříte vlhkou komoru a sušení se zastaví. Plachta má krýt jen horní vrstvu a přesahovat přes okraj, aby voda stékala mimo hranici.

Typické chyby se opakují. Lidé skladují dřevo v garáži nebo ve sklepě, kde je sice sucho, ale bez proudění vzduchu. Jiní hranici přikryjí nepromokavou plachtou až k zemi. Další složí dřevo na zem a diví se, že spodní vrstva hnije. Poslední častá chyba je přikládat příliš mnoho dřeva najednou a dusit oheň. Kamna mají nejvyšší účinnost, když hoří plamenem, ne když doutnají. Suché dřevo, správně složené a chráněné jen shora, vám vrátí každou hodinu strávenou u hranice.

Vlhkost ověříte jednoduše. Poleno přiložte k sobě přes prsty nebo ho bouchněte o sebe – suché dřevo vydá ostrý, dutý zvuk. Vlhké zní tupě. Spolehlivější je vlhkoměr, který se zapíchne do čerstvě naštípané plochy. Nespolehlivé je vážit poleno nebo sledovat barvu – obojí klame. Pokud máte pochybnosti, naštípejte poleno a změřte vnitřek. Povrch může být suchý, zatímco střed je stále mokrý.