Lokalizace chatbota není překlad textu. Je to přestavba způsobu, jakým bot mluví, reaguje a rozumí tomu, co mu lidé píší. Čeština má volný slovosled, sedm pádů a bohatou flexi, takže věty, které v angličtině fungují jako šablona, působí v češtině často strojeně. Prvním krokem je proto inventura všech promluv bota: přivítání, chybové hlášky, potvrzení, výzvy k akci i tichá selhání. Teprve nad nimi má smysl mluvit o stylu.

Nakonec naplánujte průběžnou údržbu. Jazyk se vyvíjí, přicházejí nové produkty i nové způsoby, jak se ptát. Sbírejte přepisy konverzací, ve kterých bot selhal, a každý měsíc je procházejte. Bez tohoto cyklu lokalizace rychle zestárne a bot začne působit jako návod k obsluze přeložený strojově. Cílem není dokonalá čeština v každé větě, ale pocit, že na druhé straně je někdo, kdo rozumí tomu, co uživatel potřebuje – a to se pozná podle toho, jak rychle a přesně bot odpoví na první dotaz.

Rozhodněte, kdo je cílový uživatel a jakou míru neformálnosti očekává. Jinak bude mluvit bot v bance, jinak v e-shopu s módou a jinak v samoobslužném portálu pro úřady. V češtině se vyplatí zvolit jednotné „vykání" a držet ho důsledně, včetně odpovědí na neformální dotazy. Typická chyba je míchání tykání a vykání v jedné konverzaci jen proto, že překladatelé pracovali odděleně na různých částech scénáře.

Sušení bývá podceňovaný krok. Sušička kombinuje teplo a pohyb, což je pro bavlnu a vlnu nejhorší možná kombinace. Vlněné kusy se mají sušit vodorovně na ručníku, bavlna pověšená ve stínu a viskóza nikdy na přímém slunci. Pověšení mokrého svetru na ramínko ho vytáhne a zdeformuje ramena – to je klasická chyba, která se projeví až po uschnutí.

Základní pravidlo zní: věci, které používáte denně, patří do výšky očí a paží, sezónní a záložní zásoby nahoru nebo dolů. Veďte svislé linie – regálky nad sebou, háčky pod sebe, police v rozích. Využijte i prostor nad dveřmi a za nimi. Na zeď pověste háčky na ručníky, ale pozor, aby nepřekážely při otevírání dveří. Další častá chyba je přeplněná polička nad umyvadlem: cokoli tam stojí, se při mytí rukou snadno shodí.

Krmení a filtrace: kde se dělá nejvíc ch

Nejčastější chyba je vyprat všechno najednou v jednom kole a horké vodě. Druhá je žehlení hned po vytažení ze skříně — žehlička zapeče prach a zatuchlý pach do vláken. Nejdřív vyvětrejte, pak perte, a teprve suché žehlete z rubu. Když kus po vyprání stále zapáchá, problém nebyl ve špíně, ale ve vlhkosti ve skříni — prohlédněte prostor, kde textil ležel, a příště ho uložte s prodyšným obalem.

Dále sladěte tón s vizuální identitou a obchodními podmínkami. Lokalizace zahrnuje i právní texty, upozornění na zpracování osobních údajů a odkazy na reklamační řád. Tyto pasáže nesmí být jen volně přeložené, ale musí odpovídat českému právnímu prostředí. Stejně tak je nutné ošetřit, co bot dělá, když si neví rady – nabídne kontakt na člověka, nebo se zacyklí? Zacyklení je nejčastější stížnost uživatelů a v češtině vzniká snadno, protože bot nerozpozná zdvořilostní obraty a otázky položené jinak, než čeká.

Posledním a nejtěžším problémem je sebevědomí. Kdo si je jistý, přestane kontrolovat. Ztráta pak nepřijde náhle, ale postupně: nejdřív se posune odhad vzdálenosti, pak se zamění podobné objekty, nakonec se mapa přestane shodovat s realitou a člověk hledá chybu v mapě místo v sobě. Řešení je jednoduché a nepohodlné: zastavit, vrátit se k poslednímu ověřenému bodu a začít znovu. Bez toho se ztrácení jen prodlužuje.

Prvním krokem je zorientovat mapu podle terénu, ne podle kompasu naslepo. Kompas pomůže, ale bez kontroly dvou až tří výrazných objektů (vrchol, soutok, hrana lesa, výrazný ohyb cesty) jen potvrdí špatný předpoklad. Otočte mapu tak, aby sever odpovídal skutečnosti, a pak hledejte shodu. Když se neshoduje, neotáčejte mapu dál podle pocitu, ale ověřte, zda stojíte tam, kde si myslíte. To je druhý častý problém: člověk čte mapu z místa, kde si myslí, že je, ne z místa, kde skutečně stojí. Špatná výchozí pozice znehodnotí celé další čtení.

Když bot nerozumí tomu, co lidé skutečně píší Zásadní částí lokalizace je trénování záměrů (intentů) a rozpoznávání entit. Český uživatel napíše „chci vrátit zboží", „jak to mám vrátit" i „vrácení možný?" a všechny varianty musí bot správně zařadit. Nestačí přeložit ukázkové věty z angličtiny – je potřeba posbírat skutečné formulace, včetně překlepů, nespisovných tvarů a diakritiky, kterou lidé na mobilu často vynechávají. Pomáhá i testování na malé skupině lidí mimo tým, kteří nemají tendenci psát „tak, jak to bot očekává".