Stůl postavte tak, aby okno bylo z boku, ideálně z levé strany, pokud jste pravák. Přímé čelní světlo z okna oslňuje a nutí vás mžourat, světlo zpoza zad zase vrhá stín na klávesnici a papíry. Pokud jiné umístění není možné, použijte závěs nebo žaluzii a doplňte světlo lampou. Nikdy nenechávejte monitor otočený zády k oknu bez clony, rozdíl jasu mezi obrazovkou a okolím je únavný pro oči.

Psaní promptů vypadá jednoduše, dokud se výsledek nezačne rozjíždět od toho, co je potřeba. Většina problémů nevzniká kvůli slabému modelu, ale kvůli zadání, které si nese skryté předpoklady. Následující pasti se opakují pořád dokola a dají se odstranit během chvilky, když se na ně zaměříte ještě před odesláním dotazu.

Úzká chodba nebo předsíň bývá v bytě tím nejméně vděčným prostorem. Přesto se právě sem lidé snaží vmáčknout jednolůžkovou valendu, když potřebují někde přespávat hosté nebo chtějí uvolnit pokoj pro jiné využití. Rozhodnutí padá rychle, ale následky jsou cítit každý den: někde se přestane otevírat skříň, jinde není kudy projít s nákupem. Než valendu koupíte, změřte skutečně všechno, ne jen volnou stěnu.

Úložný prostor na lůžkoviny pod postelí nebo ve skříni je praktický, ale právě tam se nejčastěji hromadí vlhkost, kterou později cítíte v celé místnosti. Peřiny, deky a povlečení jsou savé materiály. Když je uložíte ještě teplé po spaní nebo je vmáčknete do těsné bedny bez přístupu vzduchu, zůstane v nich zbytek tělesné vlhkosti. Ten se pak pomalu uvolňuje do okolí nebo v materiálu zůstane a začne vonět zatuchlinou.

Začněte průchodovou šířkou. Změřte nejužší místo na trase od dveří ke dveřím a odečtěte aspoň 60 cm, které potřebujete na pohodlný průchod. Užší průchod znamená, že se o valendu budete neustále otírat, a pokud jde o hlavní spojnici s koupelnou, brzy vás to přestane bavit. Pozor také na madla, kliky a vypínače — valenda je nesmí zakrýt, jinak si v noci rozbijete loket nebo budete šmátrat po zdi.

Teplá nebo studená barva světla a proč na tom záleží Barvu světla berte vážně. Pro soustředěnou práci se hodí neutrální až mírně chladnější odstín, který zlepšuje vnímání detailů a snižuje ospalost. Na večerní čtení a dopisování e-mailů naopak teplý odstín, který tělu naznačí, že se blíží konec dne. Chyba je mít jednu lampu pro všechno a večer u ní pracovat do půlnoci. Pokud to jde, zvolte lampu s přepínatelnou teplotou světla nebo mějte dvě svítidla a v průběhu dne je střídejte.

Nakonec zvažte, jak budete postel používat. Pro každodenní spaní dospělého hledejte šířku od 90 cm výš, pro hosty a děti stačí méně. Změřte místnost, ověřte vnitřní rozměr rámu, složte si, kolik místa zbude na průchod, a teprve potom objednávejte. Rozměry si před nákupem napište na papír a vezměte s sebou – v prodejně se snadno splete vnější a vnitřní míra.

Společným jmenovatelem všech těchto pastí je nepřesnost. Čím konkrétněji popíšete účel, publikum, rozsah, formát a kritéria, tím méně prostoru zůstane pro dohady. Prompt není kouzelná formule, ale zadání práce. Když ho napíšete tak, aby mu rozuměl člověk bez kontextu, bude mu rozumět i model.

Poslední věc, kterou většina lidí vynechá, je kontrola večer. Zhasněte stropní světlo, zapněte jen pracovní lampu a zkuste si psát. Pokud vidíte ostrý kontrast mezi jasným stolem a tmavou stěnou za monitorem, oči se budou neustále přizpůsobovat a po hodině přijdou potíže. Doplňte jemné okolní světlo, klidně slabší lampou v rohu místnosti. Když světlo vyzkoušíte v reálných podmínkách a ne jen v prodejně, poznáte rozdíl dřív, než vás začne bolet hlava.

Pátá past je absence kontroly a iterace. První výstup berte jako návrh, ne jako hotovou věc. Přečtěte si ho proti původnímu zadání a pojmenujte konkrétní rozdíl: chybí příklad, věty jsou moc dlouhé, tón je příliš formální. Do dalšího promptu vložte jen tu část předchozího výstupu, která má zůstat, a jasně uveďte, co změnit. Tím se vyhnete tomu, že model při opravě přepíše i to, co bylo v pořádku.

Jaká šířka odpovídá jakému spáči Úzké rozměry kolem 80–90 cm stačí na občasné přespání hosta nebo pro dítě, na každodenní spaní dospělého jsou ale dlouhodobě těsné. Pro běžného dospělého spáče je rozumné minimum 90 cm, komfortnější je 100–120 cm. Pokud se na lůžku mají občas vyspat dva lidé, pod 120 cm nechoďte – na užší matraci se budou oba budit. Širší valenda nad 140 cm už zabere místo jako menší dvoulůžko, takže zvažte, jestli se vám do pokoje vejde i noční stolek a skříň.

Nepodceňujte odlesky na obrazovce. Lesklý monitor a lampa umístěná proti němu vytvoří bílou skvrnu, kvůli které podvědomě měníte polohu a kroutíte krkem. Otočte lampu, změňte úhel monitoru nebo použijte matnější povrch. Stejný problém dělá i bílá deska stolu, která odráží světlo zpět do očí. Tmavší podložka pod klávesnici tomu snadno zabrání.