První pastí je zadání, které míchá několik úkolů do jedné věty. Když v jednom promptu chcete shrnutí, přepis do jiného tónu a ještě návrh struktury, model musí hádat, co je priorita, a často udělá všechno napůl. Rozdělte práci na samostatné kroky: nejdřív získejte shrnutí, potom ho nechte přeformulovat, nakonec upravte strukturu. Každý krok ověřte, než pustíte další.

Druhá častá chyba je podcenění měřítka. Na mapě vypadá vzdálenost mezi dvěma body krátce, v terénu to může být hodina chůze. Lidé pak odhadují čas podle dojmu z papíru a přicházejí pozdě, nebo naopak zbytečně spěchají a přestanou sledovat okolí. Praktický návyk: před vykročením si změřte na mapě alespoň dva úseky, které vás čekají, a porovnejte je s reálným tempem. Do kopce a v hustém porostu počítejte s výrazně delším časem než po rovině.

Co dělat, aby úložný prostor dých

Ukládání řešte svisle, ne do hloubky. Police nad stolem, závěsné boxy na dokumenty a háček na sluchátka uvolní plochu, kterou jinak zabere papírový chaos. Krabice označte popisem zepředu, ne navrch — jinak je při každém hledání musíte vyndavat. Kabely svažte páskem na suchý zip a každý nechte o pár centimetrů delší, než potřebujete; příliš utažené kabely se lámou u konektorů.

Společným jmenovatelem všech těchto pastí je nepřesnost. Čím konkrétněji popíšete účel, publikum, rozsah, formát a kritéria, tím méně prostoru zůstane pro dohady. Prompt není kouzelná formule, ale zadání práce. Když ho napíšete tak, aby mu rozuměl člověk bez kontextu, bude mu rozumět i model.

Začněte tím, že všechny lůžkoviny vytáhnete a roztřídíte na tři hromady: denní používání, sezónní výměna a rezerva pro hosty. U každé sady zkontrolujte, zda má kompletní povlečení, zda není roztržená a zda guma v prostěradle ještě drží. Kusy, které se k sobě nehodí nebo jsou opotřebené, vyřaďte hned — jinak se vrátí zpět do skříně a budou zabírat místo i při dalším úklidu. Tento krok je nejdůležitější a většina lidí ho přeskočí, protože se jim zdá zdlouhavý.

Kontext, formát a kritéria patří do zadání, ne do hlavy Druhá past je spoléhání na to, že model zná kontext, který znáte vy. Pokud prompt neobsahuje publikum, účel a rozsah, výsledek bude obecný. Napište, pro koho text je, co má čtenář udělat a jak dlouhý má být. Místo „udělej to profesionálně" dejte konkrétní kritérium: „používej krátké věty, vyhni se odborným zkratkám, každý odstavec max pět vět". Kritéria musí být pozorovatelná, ne pocitová.

Začněte vertikálou. Podlaha v malém pokoji je nejdražší plocha, kterou máte, a většina teenagerů ji má zasypanou oblečením a bágly. Vysoká úzká police nad stolem, háčky na zeď místo věšáku a závěsné organizéry do skříně uvolní podlahu bez stěhování zdí. Pod postel patří zásuvky nebo úložné boxy na sezónní oblečení a sportovní výbavu. Když se něco nedá uložit jinam než na zem, zvažte, jestli to vůbec potřebujete.

Třetí pastí je chybějící formát výstupu. Když neřeknete, jestli chcete tabulku, seznam nebo souvislý text, dostanete pokaždé něco jiného a porovnávání výsledků ztrácí smysl. Formát určete na začátku, ne až v reakci na špatný výstup. U delších zadání pomáhá i ukázka očekávané struktury nebo jedna vzorová odpověď, ze které je vidět úroveň detailu.

Psaní promptů vypadá jednoduše, dokud se výsledek nezačne rozjíždět od toho, co je potřeba. Většina problémů nevzniká kvůli slabému modelu, ale kvůli zadání, které si nese skryté předpoklady. Následující pasti se opakují pořád dokola a dají se odstranit během chvilky, když se na ně zaměříte ještě před odesláním dotazu.

Pátá past je absence kontroly a iterace. První výstup berte jako návrh, ne jako hotovou věc. Přečtěte si ho proti původnímu zadání a pojmenujte konkrétní rozdíl: chybí příklad, věty jsou moc dlouhé, tón je příliš formální. Do dalšího promptu vložte jen tu část předchozího výstupu, která má zůstat, a jasně uveďte, co změnit. Tím se vyhnete tomu, že model při opravě přepíše i to, co bylo v pořádku.

Čtvrtá past spočívá v přílišném množství zákazů. Dlouhý seznam toho, co nemá model dělat, často vytlačí to podstatné a výsledek je opatrný, ale prázdný. Zákazy nahraďte pozitivním zadáním: místo „nepiš marketingově" napište „piš věcně, bez přídavných jmen a bez slibů". Pokud něco zakazovat musíte, dejte to na konec a omezte na dvě až tři položky, které skutečně vadí.