Zaměřte výšky v celé místnosti. Pomocí laseru nebo vodováhy si vyznačte na stěnách vodorovnou rovinu ve výšce, která odpovídá hotové podlaze u prahu. Do ní se musí vejít skladba podlahy: penetrace, vyrovnávací vrstva, hydroizolace, lepidlo a dlažba. Pokud vám vychází tloušťka větší než prostor u dveří, řešte to hned. Později už jen bouráte.

Zkušenosti z fór se shodují na jednom: nejlepší křeslo není to nejdražší ani nejhezčí, ale to, ze kterého se vám dobře vstává a ve kterém vydržíte sedět celý večer. Vyzkoušejte, změřte, ptejte se na materiály a konstrukci. Až budete mít pocit, že je to ono, zkuste si na něm ještě chvíli sednout v obchodě. Pokud vás ani po půl hodině nic netlačí, máte pravděpodobně vyhráno.

Typická chyba je hluboká skříň, do které se nic nevejde, protože má dveře jen na pár centimetrů. Radši mělká skříň s posuvnými dveřmi nebo otevřený systém s policemi. Další chyba je koš na prádlo místo odkapávače: mokré boty v uzavřené bedně plesniví a zapáchají. Nechte je volně prosychat, ideálně na roštu, pod kterým je odkapávací miska.

Nejčastější chyba je koupě „na první dojem" v showroomu. V obchodě si sednete na dvě minuty, křeslo se zdá pohodlné, ale doma zjistíte, že je moc hluboké nebo že se do něj nedá opřít hlava. Zkuste si sednout na delší dobu, alespoň deset minut, a všímejte si, jestli máte chodidla celou plochou na zemi. Pokud ne, budete potřebovat podnožku, nebo je křeslo špatně vysoké.

Na co se ptát, než křeslo koupíte Zkušení uživatelé radí ověřit konstrukci a materiál potahu. Dřevěný rám s kovovými spoji vydrží déle než překližka slepená jen tak. U čalounění se ptejte, jestli je snímatelné a pratelné. U koženky počítejte s tím, že v létě lepí a v zimě je studená; u látky zase zjistěte, jak se chová k oděrkám a jestli se na ní drží zvířecí chlupy. Pokud máte doma kočku, sázejte na hustě tkané materiály, ne na volné pleteniny.

Policové schodiště místo skřín

Poslední věc, kterou lidé podceňují, je údržba. Křeslo u okna bledne, u radiátoru schnou a praskají potahy. Pokud ho dáváte do rohu, nechte kolem něj alespoň pět centimetrů na větrání a čištění. Před koupí si zjistěte, čím se potah čistí a jestli výrobce doporučuje impregnaci. Ušetříte si tím rozčarování, až se na křeslo poprvé vylije káva.

Spád k vpusti dělá voda, ne dlažba Spádování se nedělá tvarováním dlaždic, ale podkladní vrstvou. U liniové vpusti stačí jeden rovnoměrný sklon k odtokovému žlabu. U bodové vpusti v rohu vytvořte kolem ní mělký trychtýř, ale zbytek plochy nechte v jedné rovině. Typická chyba je snaha udělat velký spád po celé koupelně. Vznikne kluzká plocha a dlažba se špatně řeže.

Izolace a větrání bývají opomíjené, protože nejsou vidět. Přesto rozhodují o tom, zda se vám budou tvořit plísně za skříní nebo zda budete v létě topit. Při rekonstrukci se snažte oddělit vlhký provoz od suchého, nenechávejte sprchu bez odtahu a zkontrolujte, zda nová okna neuzavřou dům příliš. Někdy je lepší přidat řízené větrání s rekuperací než řešit následky dodatečně. Chyba je instalovat parozábranu na špatnou stranu konstrukce – vlhkost se pak hromadí uvnitř a materiál pomalu degraduje.

Ložní prádlo připravte den předem a nechte ho provonět. Nepoužívejte aviváž, na kterou může být host alergický, a raději zvolte bavlnu, která se dobře větrá. Pod hlavu dejte jednu nižší a jednu vyšší pillow, dítě si vybere. Přikrývku volte lehčí, protože děti se v cizím prostředí snadno zahřejí a pak se budí. K posteli položte malý noční stolek nebo alespoň stabilní židli, kam si může dát sklenici vody a knihu.

Další opakovaná zkušenost: křeslo musí mít správnou výšku vzhledem k sedačce. Pokud je nižší než pohovka, bude působit jako podřadný kus a hůř se z něj vstává. Naopak příliš vysoké křeslo vedle nízké sedačky vypadá nevyváženě. Změřte si výšku sedu pohovky a hledejte křeslo s podobnou hodnotou, případně o pár centimetrů vyšší. Rozdíl větší než deset centimetrů už je znát.

Křeslo do obýváku se kupuje na roky, ale zkušenosti se sbírají hlavně po prvních měsících. V diskusích se často opakují stejné chyby: lidé řeší barvu a tvar, ale zapomenou na výšku sedu, hloubku a to, jak se z křesla vstává. Než začnete vybírat, změřte si doma tři věci: výšku sedací plochy, hloubku posezu a výšku područek. Právě ty rozhodují o tom, jestli v křesle vydržíte hodinu, nebo vás po dvaceti minutách začne bolet v kříži.

Před finální dlažbou si rozmyslete formát a směr kladení. Velké dlaždice v malé koupelně vypadají čistě, ale vyžadují přesný podklad. Malé mozaiky lépe kopírují spád, zato mají více spár. Ať zvolíte cokoli, nechte kolem stěn dilatační spáru a tu vyplňte pružným tmelem. Pevně zadělaná spára u stěny je nejčastější důvod, proč časem praskne dlažba.