Broskvový džem bez pecek vzniká nejlépe z plodů, které jdou snadno oddělit od pecky. Odrůdy s volnou peckou (například rané typy) pustí pecku téměř samy, kdežto tvrdé odrůdy se musí krájet a pecka často drží v dužině. Vyber zralé, ale ne přezrálé plody — měkké plody pustí více šťávy a džem pak tuhne pomaleji. Před vařením broskve omyj, osuš a zbav pecek. Pokud pecka nejde vyndat, rozkroj plod na polovinu a pecku vyřízni nožem; zbytky dužiny kolem pecky použij také, jen je nakrájej na menší kousky.

Těsnění dvířek a popelníku se přes léto vytlačí, ztvrdne nebo se ohne. Špatné těsnění znamená, že kamna nasávají falešný vzduch, nedrží teplotu a topí víc. Zkuste test s listem papíru: zavřete dvířka a papír mezi těsněním a tělem kamen musí jít vytáhnout jen s odporem. Pokud proklouzne, těsnění netěsní. Vyměňte ho včas, ale pozor – lepidlo na těsnění musí vytvrdnout alespoň den před zatopením. Pokud těsnění namačkáte a hned zatopíte, sleze.

Podle typu řeky se mění i to, co si vezmete pod výbavu. Na teplé letní řece postačí plavky a tričko, ale na ledovcové vodě nebo na jaře je neopren nutnost. Suchý oblek je pohodlnější, ale při přehřátí v něm ztrácíte sílu rychleji. U vesty i helmy platí, že půjčená výbava bývá opotřebená. Zkontrolujte švy, pěnu, přezky a zipy. Vesta s tvrdou nebo ztvrdlou pěnou po letech skladování neplave.

Výběr helmy a vesty na rafting nezačíná v půjčovně, ale u řeky, kterou pojedete. Jiná výbava patří na klidný úsek s peřejemi stupně WW I–II, jiná na divokou vodu WW IV. Rozdíl není v barvě ani v tom, co je zrovna v akci. Jde o to, jak dlouho vydržíte ve vodě, jak tvrdé jsou kameny a jak rychle vás proud odnese, když vypadnete.

Typická chyba je zalévat všechny truhlíky stejně. Stínomilná kapradina v rohu balkonu potřebuje vlhko, ale ne přemokření; muškát na přímém slunci chce vydatnou dávku a rychlý odtok. Druhá častá chyba je spoléhat na podmisku. Rostlina v ní stojí ve vodě, kořeny nemají kyslík a začnou uhnívat. Vodu z podmisky po půl hodině vylijte. Třetí chyba je zalévání na listy v poledne – kapky fungují jako lupa a popálí pletivo.

Nejčastější chyby: málo vysušené těsto, příliš mnoho vajec, otevřená trouba během pečení a plnění ještě teplých věnečků. Když tyto čtyři věci ohlídáte, skořápka zůstane pevná, udrží tvar a náplň zůstane uvnitř, ne v těstě.

Než koupíte první květináč, změřte si na balkoně dvě věci: kolik hodin sem dopadá přímé slunce a kam až dosáhne voda z konve. Většina balkonových rostlin uhyne nikoli kvůli mrazu, ale kvůli tomu, že stojí na opačném místě, než potřebují, nebo že je zaléváte stejně jako sousedovic muškáty. Světlo a zálivka spolu úzce souvisí – čím více slunce, tím rychleji substrát vysychá a tím větší objem půdy rostlina potřebuje.

Stříkejte nebo tvarujte věnečky na plech vyložený pečicím papírem. Nechte mezi nimi dostatek místa, protože během pečení zvětší objem. Pečte nejprve při vyšší teplotě, aby se vytvořila pevná skořápka, potom teplotu snižte a pečte déle. Troubu během pečení neotvírejte. Prudký únik tepla způsobí, že věnečky splasknou a uvnitř zůstane vlhká dutina, která později nasákne náplň.

Při nákupu se ptejte na nároky konkrétní rostliny, ne na obecné rady. Na etiketě hledejte údaj o světle a o vlhkosti půdy. Když si nejste jistí, začněte s třemi druhy na třech různých místech balkonu a po měsíci porovnejte, kde se jim daří. Rostliny samy ukážou, jestli jim sedí světlo i voda – a příští sezónu už vyberete bez zkoušení.

Proč se vyplatí nechat těsto vychladnout, než přidáte vejce Horké těsto vejce srazí. Nechte ho přibližně pět až deset minut chladnout, občas promíchejte, aby se teplo uvolnilo rovnoměrně. Vejce přidávejte po jednom a po každém důkladně zapracujte. Počet vajec není pevný, závisí na tom, jak bylo těsto vysušené a jak velká vejce máte. Správná hmota je lesklá, hladká a při zvednutí vařečky tvoří krátký, pomalu padající cár, ne řídký proud. Příliš řídké těsto se na plechu rozteče, příliš tuhé se nevyfoukne a zůstane uvnitř syrové.

Rozdělte si balkon na tři pásma. Plné slunce znamená alespoň šest hodin přímého světla denně, obvykle na jižní a jihozápadní straně. Polostín je místo, kam slunce svítí tři až pět hodin, typicky ráno nebo k večeru. Stín má méně než tři hodiny přímého světla, často pod převisem nebo na severní straně. Do plného slunce patří muškáty, petúnie, gazanie, verbeny a levandule. Do polostínu se hodí begónie, fuchsie, netýkavky a lobelky. Čistý stín zvládne břečťan, kapradiny, břečťanovité převisy a některé okrasné trávy.