Běžné dioptrické brýle ani sluneční brýle vás neochrání. Prach se dostane zespodu i z boku. Potřebujete uzavřené ochranné brýle s těsněním po obvodu, ideálně s nepřímým větráním, aby se skla nerosila. Pokud používáte respirátor, brýle musí sedět tak, aby se s ním netlačily. Typická chyba: nasadit brýle až po prvním řezu, kdy už je prach ve vzduchu. Nasaďte si je ještě před zapnutím nářadí a sundejte je, až když prach usadne – ne hned po dokončení řezu.

Podhled ze sádrokartonu pod střechou není jen estetická záležitost. Skryje krokve, rozvody i izolaci, zlepší akustiku a při správném provedení pomůže s parozábranou. Pokud máte základní zručnost a čas, zvládnete ho svépomocí. Rozhodující je příprava a pořadí kroků, ne síla.

První chyba je nedostatečné podložení spáry. Mezi deskami má zůstat mezera přibližně tři až pět milimetrů, do které se vtlačí tmel. Když jsou desky natlačené na sebe, tmel zůstane jen na povrchu, po zaschnutí se odloupne a v místě vznikne prasklina. Oprava spočívá v proříznutí spáry, odstranění uvolněného materiálu, vložení výztužné pásky a novém přetmelení. Bez pásky se prasklina vrátí při prvním pohybu konstrukce.

Základem je pochopit, odkud vlhkost přichází. Není to jen pára ze sprchy, ale i kondenzace na studených plochách, mokrá podlaha a vlhkost, která se drží v ručnících. Karton položený přímo na zemi nasaje vodu okamžitě. Stejně špatně dopadne, když ho postavíte těsně ke zdi, kde se drží chlad a vlhko. Prvním krokem je proto vybrat místo, které je nad zemí, dál od sprchy a pokud možno u vnitřní stěny, ne u té obvodové.

Po obložení přijdou spáry. Pásku vtlačte do tmelu, ne ji jen přilepte na sucho, a přetmelte ji dvakrát. Rohy šikmin zpevněte rohovým profilem. Tmel nechte pořádně vytvrdnout, teprve pak brouste. Brousit za vlhka nebo příliš brzy znamená, že se pásky zvednou a v rovině zůstanou boule. Před malováním zkontrolujte rovinu třeba dvoumetrovou latí – hrboly pod světlem v podkroví vyniknou víc než kdekoliv jinde.

Desky šroubujte k roštu ve vzdálenosti asi 15 mm od okraje a 10 mm od sebe. Šrouby nesmí prorazit papír, ale musí být mírně zapuštěné. Hlavy šroubů přetmelte a spoje přelepte výztužnou páskou. U šikmin začněte deskami zdola nahoru, aby spára nevyšla do pohledové plochy. Mezi deskami a stěnami nechte dilatační mezeru, kterou později zakryje lišta. Nikdy nedávejte desky na doraz do rohu, jinak je při pohybu konstrukce roztrhne.

Častou chybou je, že lidé karton v koupelně nechávají trvale a myslí si, že větrání stačí. Větrání pomáhá, ale jen když je dostatečné a pravidelné. Krátké otevření okna po sprše nestačí, pokud je koupelna malá a vzduch se v ní rychle ochladí. Lepší je větrat déle a několikrát denně, případně použít odsávání. Karton by měl být navíc z koupelny pryč, jakmile ho přestanete potřebovat. Není to materiál, který by tam měl zůstat natrvalo.

Suchý karton je materiál, který na vlhkost reaguje okamžitě. V koupelně, kde se denně sprchuje, je vzduch nasycený vodní párou a karton nasákne během několika dní. Pokud ho necháte jen tak položený na zemi, začne měknout, rozpadat se a brzy se v něm usadí plíseň. Nejde tedy o to karton do koupelny jen přinést, ale připravit ho tak, aby vlhkost přežil.

Jak karton ochránit, aby vydržel Samotný karton nikdy nepoužívejte jako finální povrch. Potřebuje bariéru, která zabrání přímému kontaktu s vodou. Nejjednodušší je obalit ho pevnou fólií nebo natřít vodoodpudivým lakem. Fólie musí být utěsněná ve spojích, jinak se pod ni dostane pára a karton zevnitř zplesniví. Lak je lepší v tom, že povrch zůstane prodyšný, ale musí se nanést ve dvou až třech vrstvách a nechat pořádně vytvrdnout. Mezi jednotlivými vrstvami dodržte doporučenou dobu schnutí, jinak se lak nechytne.

U střechy dejte pozor na parozábranu. Sádrokarton je pro vodní páru propustný, takže pokud je parozábrana nad ním, musí být dokonale slepená. Když ji umístíte špatně nebo ji propíchnete závěsem, vlhkost z interiéru zkondenzuje v izolaci. Závěsy do krokví proto vždy těsněte a spoje parozábrany přelepte. V koupelně nebo kuchyni použijte desky do vlhka a povrch upravte tak, aby vydržel časté otírání.

Nejprve zkontrolujte, co je nad podhledem. Vlhkost, plíseň nebo netěsná střešní krytina znamenají, že sádrokarton jen zakryje problém, který se vrátí. Změřte si výšku vazníků a naplánujte, kolik prostoru potřebujete pro izolaci a případné rozvody. Rozteč závěsů volíme po 60 až 80 cm, u těžších konstrukcí hustěji. Nosný rošt musí být v jedné rovině, jinak se desky prohnou.

Předem se také vyplatí zkontrolovat, jestli karton není už napadený plísní. Stačí malá skvrna a v teplém vlhkém prostředí se rozroste během pár dní. Napadený karton vyhoďte, i když se to zdá jako škoda. Plíseň se drží v pórech a žádné ošetření ji spolehlivě nezničí. Nový karton pak rovnou ošetřete a umístěte tak, aby na něj nestříkala voda. Pokud to udržíte, vydrží v koupelně překvapivě dlouho a nebude se drolit ani zapáchat.