Dobrá bota se pozná podle toho, že ji dítě nechce hned sundat. Pokud začne kopat, plakat nebo se ji snaží stáhnout, něco je špatně. Zkontrolujte, jestli někde netlačí šev, jestli není příliš těsná přes nárt, nebo jestli dítěti neklouže podrážka. Na druhou stranu si dítě na botičky chvíli zvyká, takže první dva dny může být mírně nespokojené. Neznamená to hned, že jsou špatné. Vyzkoušejte je v různou denní dobu, protože noha může přes den mírně otékat.

Doma vyrobená kosmetika je další možnost, ale ne vždycky správná. Jednoduché věci jako peeling z ovsa a medu, pleťová maska z jílu nebo vlasová maska z oleje zvládne každý a suroviny se dají koupit v papírových sáčcích nebo do vlastních nádob. U domácích krémů a deodorantů ale pozor: bez konzervantů se v nich rychle množí bakterie, zvlášť když do nich saháte prsty. Vydrží jen několik dní v chladničce. Pokud nemáte zkušenosti, neexperimentujte s recepty na pleťové krémy — kazí se a mohou podráždit pokožku.

Textilie v kuchyni – utěrky, zástěry, závěsy – nasáknou mastnotu a pachy. Před praním je namočte na hodinu do vody s hrnkem octa. Ocet uvolní mastnotu a odstraní pach z vláken. Poté perte běžně. Pokud je zápach cítit i z prostoru, kde se vaří, nechte přes noc v misce otevřenou sodu. Ráno ji vyměňte. Větrejte alespoň deset minut denně, i v zimě. Bez cirkulace vzduchu se pachy usazují ve zdech a nábytku.

Otevírání rozhoduje o tom, jestli úložiště opravdu použijete Zásadní je způsob přístupu. Rozeznávejte tři varianty: zvedací mechanismus, výsuvný šuplík a odnímatelné sedací části. Zvedací pohovka otevře celou plochu pod sedákem, ale potřebuje před sebou volný prostor a sílu v rukou. Výsuvný šuplík je pohodlný, ale mívá menší objem a kolečka se časem zanášejí. Odnímatelné sedáky jsou nejlevnější, ale pokud je budete skládat zpět, musíte trefit přesné drážky. Před koupí si v obchodě mechanismus vyzkoušejte. Otevřete ho a zavřete třikrát za sebou. Pokud už při třetím zavírání něco drhne nebo se musíte ohýbat do nepřirozené polohy, doma to budete dělat ještě méně často.

Před koupí si vytvořte šablonu z kartonu nebo použijte lepicí pásku a vyznačte půdorys na podlaze. Zkuste si sednout – zda vám nebude vadit průvan od okna nebo teplo z radiátoru. Pokud je pod oknem radiátor, nikdy nábytek nepostavte přímo na něj. Místo toho zvolte lenošku s nohami, která umožní cirkulaci vzduchu. A nezapomeňte na barvu – tmavý nábytek pod oknem pohlcuje světlo, světlý jej odráží.

Pro malé prostory jsou vhodné lenošky bez područek, s nízkým sedákem a rovnými zády. Pohovky pod okno volte dvoumístné s hloubkou do 70 cm. Pokud potřebujete úložný prostor, zvažte lavici s úložným prostorem, která má nízké opěradlo. U rohových oken je lepší sestava dvou křesel než jedna velká pohovka. Vždy berte v potaz, zda okno potřebujete otevírat – u sklopných oken stačí menší odstup, u otevíravých potřebujete prostor před oknem.

Typickou chybou je koupit lenošku podle šířky, ale zapomenout na hloubku. Úzká lenoška může být hluboká 80 cm, což pod okno s hloubkou 60 cm nepatří. Další chybou je ignorovat tvar opěradla. Zatímco rovné opěradlo se pod parapet vejde, šikmé nebo vysoké ne. Pokud má lenoška područky, ověřte, zda se vejdou pod parapet nebo zda budou kolidovat s radiátorem.

Kde všude je potřeba zasáhnout Nejčastějším zdrojem je dřez a odpad. Nasypejte do odpadu půl hrnku jedlé sody, přidejte hrnek octa a nechte pěnit pět minut. Poté spláchněte vroucí vodou. Pokud je odpad silně zanešený, postup opakujte dvakrát. Pozor: ocet a soda spolu prudce reagují, proto je nikdy nemíchejte v uzavřené nádobě. U digestoře vyjměte kovový filtr a ponořte ho na dvacet minut do horké vody s octem a lžící sody. Filtr z uhlíku tímto způsobem nečistěte, ten se pouze vyměňuje.

Nakonec pamatujte, že ocet a soda nejsou všelék. Proti plísni v cukřence nebo za linkou je potřeba mechanicky odstranit napadený materiál. Pokud zápach přetrvává i po důkladném čištění, hledejte netěsnost odpadu nebo vlhkost ve zdi. Ocet a soda jsou levné, bezpečné a účinné, ale jen tehdy, když se používají pravidelně a cíleně, ne jako náhrada za úklid.

Začněte tím, že si sednete na zem a podíváte se na pokoj z výšky očí dítěte. Uvidíte dvě věci: kam se dá pohodlně dostat rukou a co překáží. Hrací plocha má být na zemi, ne na posteli. Postel je na spaní a její okolí na odkládání. Koberec nebo podlaha s rovným povrchem stačí. Důležité je, aby na tuto plochu dítě dosáhlo bez přelézání nábytku a aby se dalo kdykoli uklidit během několika minut.

Nejdřív si změřte, co skutečně potřebujete uklidit. Neberte metr a neobcházejte obchod. Vezměte deky, povlečení, sezónní oblečení nebo hračky a složte je na hromadu. Změřte výšku, šířku a hloubku této hromady. Teprve pak hledejte pohovku, jejíž úložný prostor tyto rozměry přesáhne alespoň o dva centimetry na každé straně. Úložný prostor v pohovce bývá mělký, často jen patnáct až dvacet centimetrů. Do takového prostoru se vejde přikrývka, ale ne zimní bunda.