Černá bavlna nevydrží věčně. Barvivo se při každém praní uvolňuje do vody, a pokud k tomu přidáte vysokou teplotu a silné otáčky, šedne už po několika cyklech. První pravidlo je proto jednoduché: černé prádlo perte na 30 °C, maximálně na 40 °C. Vyšší teplota otevírá vlákna, barvivo odchází rychleji a látka navíc tuhne.

Teplotu volte podle nejcitlivějšího kusu v síti, ne podle zbytku prádla. Pokud perete jemné krajkové prádlo s bavlněnými ponožkami, řídit se teplotou pro krajku znamená, že ponožky nemusí být dokonale čisté. Lepší je prát dvě sítě zvlášť, nebo drobné prádlo prát v samostatném programu. Nikdy nepoužívejte aviváž u funkčních materiálů, jako jsou sportovní ponožky nebo spodní prádlo s membránou – aviváž ucpe vlákna a materiál ztratí schopnost odvádět pot.

Před každým praním si projděte tři věci: kapsy, zapínání a kovové prvky. Z kapes vyndejte kapesníky, účtenky, klíče i mince. Papírový kapesník se rozpadne na kaši, která se nalepí na celou várku prádla a musí se opakovaně máchat. Kovy zase reznou a zanechávají skvrny. U kalhot s ostrým zipem zkontrolujte, jestli není poškozený jezdec — poškozený zip raději zašijte nebo vyměňte, jinak potrhá všechno, co s ním perete.

Kapsy, suché zipy a háčky: kde platí opak Kapsy ale nechte prázdné a hlavně je nevypodkládejte zapnutým zipem. U pracovních kalhot a outdoorového oblečení bývá v kapsách suchý zip. Ten se při praní zachytí do froté ručníků, pleteniny i jemných krajkových věcí a udělá z nich žmolkovaný chuchvalec. Suchý zip proto před praním vždycky zavřete, tedy přitiskněte obě strany k sobě. Totéž platí pro háčky na podprsenkách — zapněte je, jinak se zaháknou do prádla a potrhají ho. U podprsenek je nejlepší prát je v uzavřené síťce.

Zip u kalhot, bundy nebo sukně vždycky zapněte. Rozjetý zip má otevřené zoubky, které se při otáčení bubnu zachytí do jiné tkaniny a můžou ji roztrhnout. Zároveň se ohne jezdec a zip přestane jezdit. Zapnutý zip drží tvar a chrání i sám sebe. Stejně tak knoflíky u košile nebo kabátu zapněte — rozepnuté okraje se kroutí, rolují a při vyšších otáčkách se překrucují do pevných uzlů, které se žehlením srovnávají jen těžko.

Poslední pravidlo se týká teploty a otáček. Čím vyšší otáčky, tím větší riziko, že se rozepnuté části zachytí a roztrhnou. Jemné prádlo perte na nízké otáčky a v síťce, i když má zapnuté knoflíky. Silné džíny a bundy s kovovými zipy zvládnou víc, ale i u nich platí, že zapnutý zip je bezpečnější než rozjetý. Když si na tyhle detaily zvyknete, oblečení vydrží déle a nemusíte řešit výměny po prvním vyprání.

Knoflíky u svetrů a kardiganů řešte obráceně než u košil. Velké plastové knoflíky se při praní snadno ulámou, když narazí na kovový buben. Pokud to jde, svetr obracejte naruby a nechte ho rozepnutý, aby se tkanina nevytahovala v místech zapínání. Drobné knoflíčky u halenek naopak zapněte, ale prádlo perte v síťce nebo v povlaku. Nikdy nespoléhejte na to, že „to vydrží" — prasklý knoflík se ztratí a nahradit se dá jen stejným typem.

Typickou chybou je také sušení mokrých džínů na ramínkách. Těžká denimová tkanina se v pase a v rozkroku vytáhne a kalhoty pak nesedí. Džíny sušte vždy vodorovně na sušáku, případně je pověste za spodní lem nohavic, ne za pas. Podobně se chovají i mokré mikiny s kapucí, které mají těžké klokaní kapsy. Ty na ramínku ztratí tvar během několika hodin.

Ručník, který po vyprání místo savého materiálu připomíná spíš voskovaný papír, obvykle neznamená, že je opotřebovaný. Na vině je téměř vždy aviváž. Ta se skládá z kationtových tenzidů, které se vážou na vlákna bavlny a vytvářejí na nich tenký film. Tento film je příjemný na omak, ale zároveň odpuzuje vodu. Čím častěji aviváž používáte, tím silnější vrstva se usazuje a tím hůř ručník saje.

Než oblečení skončí v bubnu, udělá většina lidí jednu zásadní chybu: nechá vše tak, jak to bylo na sobě. Zipy rozjeté, knoflíky rozepnuté, kapsy plné drobností. Přitom stačí pár sekund a výsledek je jiný — méně žmolků, méně poškozených kusů, méně vytahaných okrajů. Rozhodující je, co zapnout a co naopak nechat otevřené.

Sušení a žehlení: co dělá největší ško

Třídění je druhá věc, kterou lidé podceňují. Černé kousky nikdy neházejte do bubnu s bílým nebo světlým prádlem, ani když se zdá, že už nic nepouští. Stačí jeden slabě barvící kus a celý náklad získá zašedlý tón. Nové černé věci perte první dvě až tři praní zvlášť nebo s jinými tmavými kusy.

Praktické pravidlo zní: na ramínko patří to, co má pevný tvar a není příliš těžké. Pleteniny, džíny, mikiny, viskóza a hedvábí patří na sušák. Pokud si nejste jistí, vezměte mokrý kus do ruky a zvedněte ho za jeden roh. Pokud se viditelně protahuje, ramínko není správná volba. Sušení tak není o rychlosti, ale o tom, zda oblečení po uschnutí ještě budete chtít nosit.