Jak potahy sundat a co udělat před praním Před sundáním si označte, který potah patří na kterou část pohovky. Stačí kousek papírové lepicí pásky s písmenem nebo číslem. Potahy se totiž liší tvarem i střihem a záměna znamená, že je budete pracně natahovat zpět. Zipy a suché zipy před praním zapněte, aby se do nich nezachytily nitě a chlupy. Poté potahy důkladně vysajte měkkým nástavcem. Tím odstraníte drobky, srst a prach, které by se ve vodě změnily na bláto a zanesly vlákna.

Perte v pračce na program pro jemné prádlo s nízkými otáčkami odstřeďování. Použijte tekutý prací prostředek, nikoli prášek, který se v husté tkanině špatně vymývá. Aviváž nepoužívejte vůbec. Zanechává na vláknech film, který snižuje savost a může způsobit, že potah po navléknutí klouže a nesedí. Pokud jsou potahy silně znečištěné, předepírejte je ručně ve vlažné vodě s trochou prostředku a teprve potom vložte do pračky.

Druhá častá chyba je ignorovat řeč těla. Štěně toho moc neřekne, ale jeho tělo ano. Olizování čumáku, zívání, odvracení hlavy, stažený ocas, ztuhlé nohy, snaha schovat se za nohy — to všechno znamená, že je toho na něj moc. Když to lidé přejdou a nutí štěně dál, učí ho, že se nemá ozvat, nebo že si má pomoct štěkáním a vrčením. Respektujte tyto signály. Není to slabost, je to prevence problémů v dospělosti.

Sušení je stejně důležité jako praní. Potahy nikdy nedávejte do sušičky, pokud na štítku není výslovně povolena. Vysoká teplota v sušičce srazí i materiály, které to na první pohled neslibují. Sušte je volně přehozené přes sušák ve stínu, mimo přímé sluneční světlo. Slunce způsobuje blednutí barev a oslabuje vlákna. Potah, který je ještě mírně vlhký, se navléká snáz než zcela suchý, protože se lépe přizpůsobí tvaru.

Druhým krokem je přesunout věci ze země a z okrajů vany na zeď. Držák na kartáček, miska na mýdlo a police na šampony na zdi uvolní podlahu, kterou pak snadno umyjete. Pozor na přísavky: na obkladech s reliéfem nebo na hrubé dlažbě nedrží a police spadne i s lahvičkami. V takovém případě volte vrtané úchytky, i když to znamená pár děr.

Častá chyba je použít ocet na pach z plynu nebo na zatuchlinu v digestoři. Ocet pach jen překryje, ale tuk v digestoři zůstane. Tam je potřeba nejdřív odstranit mastnotu – filtr vyndat, umýt v teplé vodě s trochou sody a nechat uschnout. Teprve potom můžete prostor otřít octem. Další chyba je lít ocet přímo do odpadu, kde je guma. Ocet gumu postupně rozleptává a vzniká jiný zápach. Do odpadu proto sypete sodu, zalijete horkou vodou a ocet použijete jen na čištění okolního povrchu.

Než cokoli sundáte, zkontrolujte štítek na vnitřní straně potahu. Bývá tam uvedeno složení vlákna a maximální teplota praní. Pokud štítek chybí, hledejte informace v dokumentaci k pohovce. U potahů z polyesteru a směsí s elastanem se držte teploty do 30 °C. Bavlna snese 40 °C, ale i tak platí, že vyšší teplota zvyšuje riziko sražení. Nikdy neperte potahy společně s ručníky nebo džínovinou, protože uvolněné barvy a chlupy se zachytí ve tkanině.

Nejčastější chybou je praní celé sady najednou při vysoké teplotě a následné sušení na radiátoru. Radiátor působí jako lokální zdroj tepla a způsobí nerovnoměrné sražení. Další chybou je nasazování potahu hned po vytažení z pračky, kdy je těžký a přetažený. Nechte ho chvíli okapat a nasazujte vsedě na zemi, ne ve stoje. Pokud se potah po vyprání mírně srazí, zkuste ho navlhčit rozprašovačem a opatrně vytáhnout do stran. Silou se ale tkanina trhá.

Než začnete cokoli kupovat, stanovte si tři barvy: jednu dominantní, jednu doplňkovou a jednu akcentovou. Dominantní pokryje zhruba šedesát procent plochy – stěny, velký koberec, pohovka. Doplňková zabere třicet procent, akcentová zbylých deset. Tento poměr drží místnost pohromadě, i když do ní postupně přidáváte věci. Bez něj vzniká dojem, že se v pokoji sešly náhodné předměty.

Rohová pohovka s odnímatelnými potahy na praní vypadá jako řešení, které vydrží roky. Jenže právě odnímatelné potahy jsou místo, kde se dá nejvíc zkazit. Stačí jedna nevhodná teplota nebo agresivní prostředek a potah se srazí, vybledne nebo ztratí tvar. Následující řádky popisují, co skutečně funguje a čemu se vyhnout.

Barvy a materiály hrají v úzkém prostoru větší roli, než se zdá. Tmavé a masivní kusy nábytku opticky zmenšují prostor a vytvářejí pocit tíže. Světlé odstíny, tenké profily a nožičky, přes které je vidět podlaha, naopak prostor prosvětlí a nadzvednou. Stejně tak záclony nebo závěsy by měly končit nad úrovní podlahy, ne se po ní válet. Každý centimetr volné podlahy u dveří se počítá.