Rychlý prací program na většině praček trvá 15 až 30 minut. Za tu dobu se prádlo ani pořádně neohřeje, ani dostatečně mechanicky nepromíchá. Přesto má smysl ho používat – jen je potřeba vědět, kdy. Nejde o zkrácenou verzi běžného praní, ale o jiný režim s nižší teplotou, kratší dobou máchání a vyššími otáčkami odstřeďování. Pokud tohle člověk pochopí, přestane rychlý program používat na všechno a začne ho používat cíleně.

Mezi praními stačí předložku vysát nebo vyklepat a otřít vlhkým hadrem. Časté praní v pračce životnost gumy zkracuje, i když je jinak šetrné. Pokud guma začne klouzat po podlaze, nelepte ji zpět obyčejným lepidlem. Většina lepidel gumu naruší a předložka se rozpadne úplně. Jakmile se guma odlepí ve větší ploše, je lepší předložku vyměnit než riskovat uklouznutí.

Po vyprání svetr nikdy neždímejte kroucením. Jemně ho zmáčkněte mezi dlaněmi nebo ho položte na suchý ručník, ten srolujte a lehce zatlačte, aby vsákl vodu. Potom svetr rozložte do původního tvaru a nechte uschnout. Pokud ho chcete vyprat méně často, větrejte ho po nošení a skladujte složený, ne na ramínku. Vlna se tak nebude vytahovat a vydrží mnohem déle.

Roztoči domácí se živí odumřelými kožními buňkami a nejlépe se jim daří ve vlhkém a teplém prostředí, které jim poskytuje ložní povlečení. Běžné praní na 30 nebo 40 °C je sice šetrné k barvám i vláknům, ale pro roztoče znamená jen koupel, ne smrt. Pokud chcete skutečně snížit jejich počet, musíte sáhnout po vyšší teplotě. Hranice, od které roztoči hynou, leží kolem 60 °C. Při této teplotě a při dostatečné době působení se bílkoviny v tělech roztočů srazí a ti uhynou. Nejde tedy o to, jaký prací prostředek použijete, ale jak horká voda skutečně je.

Pruhované tričko, které pustilo barvu, se dá často zachránit. Rozhodující je, jak rychle začnete jednat a jakým způsobem. Pokud se barva uvolnila při praní do vody, jde většinou o čerstvou skvrnu, kterou lze odstranit opakovaným mácháním ve studené vodě. Když už barva zaschla nebo se dostala do jiného prádla, situace je složitější, ale ne beznadějná. Než začnete cokoli podnikat, zjistěte, zda jde o uvolněnou barvu z trička, nebo o obarvení jiného kusu oděvu. Podle toho volte postup.

Co se stane, když svetr properete ve studené vodě a necháte ho uschnout na topení Studená voda sama o sobě vlákna nezničí, ale problém nastane při sušení. Vlněný svetr nesmí přijít do blízkosti radiátoru, přímého slunce ani fénu. Vysoká teplota způsobí, že vlákna ztvrdnou a svetr ztratí pružnost. Stejně špatné je pověsit mokrý svetr na ramínko. Gravítace ho vytáhne do délky, takže rukávy a trup se prodlouží a úplet ztratí tvar. Sušte ho vždy vodorovně, rozprostřený na ručníku, který přebytečnou vodu vsákne.

Vlněný svetr se nejvíc poškodí tehdy, když ho člověk začne máchat v horké vodě a pak ho zkouší vyždímat kroucením. Právě kroucení a prudké změny teploty způsobí, že se vlněná vlákna zaklesnou do sebe a svetr se srazí o několik velikostí. Ruční praní přitom není automaticky šetrnější než praní v pračce. Záleží na teplotě, pohybu a prostředku, který použijete.

Praktický postup: nastavte teplotu podle nejchoulostivějšího materiálu, délku programu podle míry znečištění a otáčky ždímání podle toho, zda je v kusu pletenina, krajka nebo pogumovaná vlákna. U směsí s elastanem nepřekračujte 40 °C a ždímání držte na nízkých otáčkách. Viskóza a modal ztrácejí pevnost v mokrém stavu, proto jim prospěje kratší program a nižší odstředění. Vlněné příměsi patří na vlněný cyklus bez enzymatických pracích prostředků.

Při praní v pračce dávejte svetr do sáčku na jemné prádlo nebo do povlečení na polštář. Tím omezíte tření o buben a ostatní kusy oblečení. Nepoužívejte aviváž. Obsahuje látky, které obalí vlněná vlákna a připraví je o přirozenou měkkost. Místo aviváže přidejte do posledního máchání lžíci octa. Ocet zneutralizuje zbytky pracího prostředku a vlna zůstane příjemná na dotek.

Než svetr vůbec namočíte, zkontrolujte štítek. Pokud je na něm symbol ručního praní, znamená to, že materiál nesnese delší mechanické namáhání, ne že musíte prát výhradně v lavoru. Většina moderních praček má program pro vlnu, který udržuje teplotu kolem třiceti stupňů a buben se otáčí jen občas. Tento program je pro vlnu bezpečnější než ruční ždímání, protože nehrozí náhlé natahování mokrého úpletu.

Nejčastější chyba je praní vlněného svetru společně s bavlněným tričkem nebo džínami. Bavlna je těžší, v mokrém stavu se chová jinak a při odstřeďování může vlnu potrhat. Vlnu perte vždy samostatně nebo s dalšími vlněnými kusy podobné barvy. Pokud svetr pouští barvu, první praní dělejte ručně ve vlažné vodě a sledujte, jak se voda zabarvuje. U tmavých a výrazných barev je lepší počítat s tím, že barva časem vybledne, a nesnažit se tomu zabránit agresivnějšími prostředky.