Základ jsou čtyři parametry: hmotnost (karáty), barva, čistota a výbrus. Prodejci vás budou tlačit k vyšším číslům u všech čtyř, ale to je zbytečné. U barvy stačí stupeň, kdy je kámen v zasazení stále bílý — u žlutého zlata snese i mírně teplejší odstín. U čistoty hledejte vady neviditelné pouhým okem, ne pod lupou. Drobná tečka pod hrotem spodního facetu cenu srazí výrazně, ale na prstu ji neuvidíte.

Ucpaný chladič se projevuje jinak. Motor se přehřívá při jízdě do kopce nebo ve městě, ale na volnoběh s topením naplno teplota klesá. Chladič zevnitř zarůstá usazeninami a zvenčí se zanáší hmyzem, listím a blátem. Stačí ho propláchnout vodou z hadice proti směru proudění vzduchu a zkontrolovat, zda mezi lamelami není vrstva nečistot. Pozor na mytí tlakem – ohnuté lamely snižují účinnost chlazení trvale.

Nejprve zkontrolujte, zda je zařízení skutečně v režimu párování. Sluchátka, reproduktory i hodinky mají režim, kdy se samy připojují k poslednímu známému přístroji, a teprve po delším podržení tlačítka se přepnou do režimu vyhledávání. Typická chyba: lidé zmáčknou tlačítko krátce, slyší zvuk, ale zařízení se jen zapne, nikoli zpřístupní. Podržte tlačítko tak dlouho, dokud neuslyšíte odlišný tón nebo neuvidíte blikající diodu v jiném rytmu.

Jak si filtraci vyzkoušet vlastníma rukama Praktické cvičení zvládne každý se sítem, kbelíkem a vodou. Do kbelíku nasypeme jemný písek nebo kávovou sedlinu, přilijeme vodu a celý obsah přelijeme přes síto. Zrna, která zůstanou na sítě, představují kořist; voda, která proteče, je to, co plejtvák vypouští ven. Při pokusu je třeba hlídat dvě věci: síto nesmí být příliš husté, jinak voda neodtéká, a nesmí být ani příliš řídké, protože pak propadne i potrava. Stejnou rovnováhu hledá evoluce u kosticových ploten miliony let.

Pro pozorovatele v přírodě platí jednoduché pravidlo: výskyt plejtváka poznáte podle vodního sloupce, který po výdechu zůstává nad hladinou. Sledovat zvíře z bezprostřední blízkosti je ale riskantní a v mnoha zemích zakázané. Místo přiblížení je lepší držet odstup a použít dalekohled. Filtrace je energeticky náročná činnost, a pokud plejtváka vyrušíte uprostřed krmení, přichází o vzácné kalorie, které si musí znovu nahradit.

Pomůcky, které se vyplatí zařadit: jednosvazkový kartáček pro těžko dostupná místa, mezizubní kartáčky různých velikostí, zubní nit s pevným koncem nebo nit do ortodontických pomůcek, ústní sprcha s nízkým tlakem a zubní pasta bez abraziv. Pokud máte snímací rovnátka, čistěte je mimo ústa pod tekoucí vodou, nikdy je nepolévejte horkou vodou, mohla by je zdeformovat. Jednou denně je ponořte do čisticího roztoku určeného pro ortodontické pomůcky, ale nepoužívejte prostředky s bělidlem.

Kořenový systém levandule je mělký a hustý. Před přesazením zkontrolujte, zda v balíku nejsou zahnívající nebo ovíjející se kořeny. Ty stočené dokola opatrně rozpleťte prsty, případně odstřihněte jen ty poškozené. Nepoužívejte nůžky na zdravé kořeny, zbytečně oslabíte rostlinu. Nové stanoviště musí mít propustnou půdu. Smíchejte zahradnický substrát s hrubým pískem nebo drobným štěrkem v poměru zhruba dvě ku jedné. Těžká jílovitá země je pro levanduli past, ve které uhnívá.

Plejtvák obrovský patří mezi kosticovce a jeho hlava nese místo zubů řadu rohovinových plotének, kterým se říká kostiční pleteny. Když se těsně před nádechem otevře tlama, voda s tisíci drobných korýšů a rybek vnikne dovnitř. Plotny fungují jako jemný hřeben, který kořist zadrží a vodu propustí ven. Zuby by v tomto uspořádání byly na překážku, protože by bránily plynulému odtoku vody a drobná potrava by se v nich zbytečně zachytávala.

Klíčem je správný poměr mezi objemem tlamy a hustotou ploten. Když se plejtvák nadechne, kožní vaky se roztáhnou do stran jako obrovský měch a do tlamy se vejde voda o hmotnosti několika desítek tun. Následuje stisk čelistí a výtlak jazyka, který vytlačí přebytečnou vodu přes plotny. Kdo chce tento princip pozorovat v praxi, najde ho v každé učebnici biologie moře: čím jemnější plotny, tím menší kořist se udrží.

Nejčastější chyba laiků je představa, že plejtvák polyká vše, co mu přijde do tlamy. Ve skutečnosti se živí převážně drobnými korýši rodu kril, které loví v hejnech. Další častý omyl je domněnka, že kosticovci zuby nikdy neměli. Jejich předci zuby měli, ale během vývoje se přestaly vyvíjet a nahradily je plotny z keratinu, stejného materiálu jako lidské nehty. Pokud se v muzeu setkáte s lebkou plejtváka, plotny bývají vyndané, protože jsou měkké a špatně se konzervují.