Druhá past je opačný extrém: pod postelí skončí všechno, co nemá jiné místo. Za pár měsíců je prostor plný sezónního oblečení, starých učebnic a rozbitých hraček, na které se zapomnělo. Dítě si pak pod postel vůbec nechce lézt a hračky zůstávají po podlaze. Řešení je omezit obsah. Do úložného prostoru patří jen to, co dítě používá denně nebo alespoň týdně. Všechno ostatní patří jinam.

Než začnete psát, rozhodněte, co má být výstup

Na letiště přijďte o něco dřív, než je běžné, ale ne o tři hodiny. Dlouhé čekání batole unaví a pak už je jedno, jak pohodlné je letadlo. Bezpečnostní kontrolu zvládnete snáz, když máte tekutiny a jídlo pro dítě v jedné průhledné tašce a zbytek v batohu. Kočárek se většinou odevzdává u gatu, ale připravte se, že ho budete muset složit sami. Typická chyba: rodiče si nechají v kočárku klíče a pak je hledají po kapsách. Vezměte si proto jeden malý vak, do kterého dáte doklady, peněženku a telefon, a ten mějte stále u sebe.

Zápach z kuchyně většinou nevzniká z jednoho zdroje. Je to kombinace mastnoty na digestoři, zbytků v odpadu, vlhkosti v utěrce a pachů, které se usadily na textiliích a v plastových těsněních. Chemické spreje pach často jen přebijí vůní, ale původní zdroj zůstává. Ocet a jedlá soda fungují jinak: ocet je kyselý a rozpouští minerální usazeniny i mastnotu, soda je zásaditá a váže pachy. Když je použijete odděleně a ve správném poměru, odstraníte příčinu místo následku.

Nejčastější chyby: přesazení do velké nádoby „aby měla prostor" – kořeny pak hnijí v mokré půdě, kterou rostlina nestačí spotřebovat. Dále hnojení hned po přesazení, což spálí čerstvé kořeny. A konečně přesazení na podzim, kdy rostlina už nemá čas zakořenit před mrazem. Pokud přesazujete na záhon, zvolte místo s jižní expozicí a půdou, která se rychle ohřeje.

Rozměr, který se nevejde do dveří ani do výta

Nový substrát míchejte ze dvou dílů písku, jednoho dílu zahradního substrátu a jedné hrsti perlitu. Dno květináče vysypte vrstvou hrubého písku nebo drobného štěrku, aby voda nikdy nestála u kořenů. Levanduli saďte do stejné hloubky, v jaké rostla, žádné zasypávání dřevnatého stonku. Po přesazení zalijte jen jednou, mírně, a další zálivku odložte o týden až deset dní.

Levandule je nenáročná, dokud ji necháte na místě. Jakmile ale začne ztrácet tvar nebo barvu, většina lidí přidá vodu nebo hnojivo. To je první chyba. Levandule nejčastěji strádá kvůli utuženému substrátu a přemokření, ne kvůli nedostatku živin. Přesazení je pak jediné rozumné řešení.

Poznáte to podle několika jasných signálů. Rostlina se rozpadá do stran, stonek u báze dřevnatí a zůstává holý, nové výhony jsou krátké a řídké. Když květináč vezmete do ruky, je těžší, než by odpovídalo velikosti rostliny, a voda po zalití odtéká velmi pomalu nebo vůbec. V zemi na záhonu se levandule zastaví ve růstu i přes dostatek slunce, listy zežloutnou odspodu a objeví se plíseň na bázi.

Kdy je čas přesadit a co udělat jinak Ideální období je brzké jaro, než rostlina nasadí poupata, nebo konec léta po odkvětu. Přesazení v plném květu znamená zbytečný šok. Rostlinu nikdy netrhejte za stonek. Květináč položíte na bok, poklepete po obvodu a levanduli vytáhnete i s balem. Uvolněte vnější kořeny rukou, příliš dlouhé kořeny zkraťte nůžkami na jednu třetinu. Odstraňte starý substrát, který je zhutněný a zapáchá.

Po přesazení rostlinu nezastřihujte do starého dřeva, jen zakraťte špičky výhonů. První dva týdny ji chraňte před přímým poledním sluncem a větrem. Zalévejte až ve chvíli, kdy je substrát prokazatelně suchý do hloubky dvou centimetrů. Pokud se po měsíci objeví nové světle zelené výhony, přesazení vyšlo. Když listy opadávají dál, zkontrolujte, zda voda neprosakuje přes drenáž – často stačí jen vyměnit misku a snížit zálivku.