Typické chyby: ošetření provádíte ve studené místnosti, kde přípravek nestihne vytvrdit; kov položíte na mokrý hadr nebo ho necháte na přímém slunci; použijete přípravek určený do exteriéru a v bytě se z něj uvolňují rozpouštědla. U nerezové oceli lidé často vynechávají ochranu úplně. Jenže i nerez v prostředí s chloridy — tedy v koupelně nebo kuchyni — koroduje důlkovou korozí. Stačí ji otřít vlhkým hadrem a osušit, případně přetřít voskem na kovy.

Podložení celé postele je vhodné, když je nízké i čelo i bočnice. Zvednete tím i rošt a matrace, což oceníte u vyšších lidí. Pod nohy postele dejte dřevěné hranoly nebo kovové podložky s pryžovou základnou. Hranoly musí mít stejnou výšku, jinak se postel kroutí a skřípe. Každou nohu podepřete samostatně, nikdy nepodkládejte dvě nohy jedním prknem. Po podložení zkontrolujte, zda všechny nohy stojí na podlaze, a dotáhněte šrouby rámu.

Malý byt nezvětšíte, ale můžete změnit to, jak ho vnímáte. Rozhoduje především půdorys, světlo a to, co je vidět. Než začnete nakupovat doplňky, projděte byt a zjistěte, které stěny nesou okna a kudy vedou přirozené průchody. Právě tam vzniká pocit stísněnosti nejčastěji – ne kvůli metrům, ale kvůli překážkám v pohledu.

Zrcadla a barvy: kde pomohou a kde uškodí Zrcadlo funguje jen tehdy, když odráží něco zajímavého – okno, rostlinu nebo volný průhled do další místnosti. Zrcadlo na zdi proti skříni jen zdvojí nepořádek. Umístěte ho na boční stěnu kolmou k oknu, ideálně ve výšce očí. Barvy držte ve dvou až třech tónech a opakujte je v celém bytě. Jeden výrazný prvek stačí. Pokud dáte do každé místnosti jinou barvu, byt se rozpadne na malé krabice a působí ještě menší.

Typická chyba je míchat ocet a sodu v uzavřené nádobě – tlak může nádobu roztrhnout. Další chyba je používat ocet na mramorové desky, kde naleptá povrch. Někteří lidé také nechávají pastu ze sody příliš dlouho na hliníku, což způsobí černé skvrny. Pokud zápach nezmizí do týdne, hledejte skryté místo – pod linkou, za sporákem nebo v odpadním potrubí. Opakujte postup, ale vždy nejdřív odstraňte viditelnou špínu.

Když si nejste jistí, zda unese váš zásah, použijte místo šroubů svorníky s podložkami. Rozloží tlak a spoj vydrží i opakované zatížení. Prodloužení čela o více než dvacet centimetrů už mění těžiště postele a hrozí převrácení. V takovém případě je lepší pořídit delší nohy nebo jiný rám. Nakonec zkontrolujte, zda matrace po prodloužení čela stále sedí v roštu a neposouvá se. Pokud se posouvá, upravte i bočnice, ne jen čelo.

Prochladnutí na túře nezačíná tím, že se člověk viditelně třese. První signály jsou mnohem tišší: přestáváš cítit prsty u nohou, přestáváš mít chuť mluvit, přestáváš si všímat okolí. Právě v této chvíli je potřeba jednat, ne čekat, až bude hůř. Tělo totiž ztrácí teplo postupně a mozek podchlazení vyhodnocuje později, než jaký je skutečný stav.

Příprava povrchu rozhoduje víc než značka přípravku Než cokoli nanesete, kov odmastěte. Stačí technický líh nebo jarová voda, ale po odmaštění musíte povrch důkladně osušit a nechat ho alespoň hodinu v suchém vzduchu. Rez odstraňte mechanicky — drátěným kartáčem, brusným papírem nebo smirkem. Chemické odrezovače jsou rychlé, ale zanechávají zbytky v pórech a ty pak brání přilnavosti ochranné vrstvy. Po obroušení povrch znovu odmastěte. Pozor na staré nátěry: pokud se loupe, musí dolů celý, jinak se nová vrstva zvedne spolu s ním.

Nejčastější chyba je podložení pouze středu čela. Čelo se pak prohne a při opření o něj uslyšíte praskání. Další chybou je použití měkkého dřeva, které se časem zmáčkne. Vždy volte buk, dub nebo březovou překližku. Pokud čelo obsahuje čalounění, distanční prvek vkládejte až za výplň, ne před ni, jinak potrháte potah. U postelí s úložným prostorem dávejte pozor, aby prodloužení nebránilo otevírání dna. Po úpravě postel zatížejte postupně a poslouchejte, zda některý spoj nevrže.

Na závěr: každý týden projděte byt a odstraňte jednu věc, kterou jste za poslední měsíc nepoužili. Méně předmětů v pohledu udělá pro optickou velikost víc než jakýkoli trik. Když uklízíte, schovávejte věci podle toho, jak často je potřebujete – denně po ruce, zřídka výš a dál. Malý byt není problém k vyřešení, je to prostor, který potřebuje pravidelnou údržbu.

Podlaha musí vydržet provoz v kuchyni i v obývacím pokoji. V kuchyni se hodí keramická dlažba nebo vinyl, v obývacím pokoji zase dřevo nebo laminát. Přechod mezi materiály je vhodné řešit v místě, kde se mění funkce prostoru, a to buď rovnou spárou, nebo lištou. Barvy a materiály by měly ladit, aby prostor nepůsobil jako dvě oddělené místnosti. Světlé odstíny stěn a nábytku opticky zvětší i malý panelákový byt.