Poslední věc, kterou lidé v malých koupelnách podceňují, je odpadkový koš a držák na toaletní papír. Koš postavený na zemi zabírá místo, do kterého šlapete, a při vytírání ho pořád přenášíte.řešením je koš zavěšený na vnitřní straně dvířek skříňky nebo na boční stěně vedle záchodu. Držák na papír přišroubujte na bok skříňky nad záchodem, ne na zeď za zády, kde na něj nedosáhnete vsedě. Stejně tak věšáky na ručníky: místo jednoho velkého věšáku na zdi dejte dva menší nad sebe. Ušetříte šířku stěny a ručníky budou schnout rychleji, protože nebudou nahromaděné v jedné vrstvě.

Vyzkoušejte každou úpravu vsedě, vstoje i v noci, kdy je tělo méně jisté. Co funguje ve dne, nemusí fungovat ve tmě nebo po probuzení. Pomáhá také noční světlo s pohybovým senzorem poblíž postele, které osvětlí cestu, ale neoslní. Pokud se při vstávání objevuje bolest nebo závrať, patří to k lékaři, ne k dalším úpravám nábytku.

Nejčastější chyba při plánování prostoru v ko-lendu není v tom, že by lidé nevěděli, co chtějí. Je v tom, že vzdálenosti odhadují okem a teprve po přestěhování zjistí, že mezi sedačkou a stolem neprojde ani člověk, natož aby si někdo mohl sednout. Prostor se nedá dodatečně roztáhnout. Buď ho naplánujete správně, nebo ho budete roky obcházet.

Typická chyba je naskládat nábytek podél stěn tak, že uprostřed zbyde jen úzká ulička. Vypadá to efektivně, ale provoz to zabije. Potřebujete alespoň jednu hlavní trasu, kterou se dá projít bez uhýbání, a k ní se musí dát připojit ostatní části místnosti. Pokud máte jen jednu cestu a ta je ucpaná, celý prostor přestává fungovat jako obytný a stává se skladištěm.

Technologie řešte jako první, protože mají nejdelší přípravu. Servery a datová úložiště přesouvejte mimo pracovní dobu nebo o víkendu. Před odstavením udělejte kompletní zálohu a ověřte, že je obnovitelná. Telefonní čísla a e-mailové adresy převeďte u operátora s předstihem – přenos může trvat i několik dní. Na nové adrese zajistěte dostatečně silný internet a elektrické okruhy pro servery. Pokud to podceníte, první den v nové kanceláři strávíte čekáním na technika.

Krmení, karanténa a pozorován

Častou chybou je kluzká podlaha a volné přehozy. Kobereček musí ležet naplocho a neklouzat, přehoz u postele nesmí přesahovat na zem. Před postelí je vhodné nechat alespoň půl metru volného prostoru, aby se dalo bezpečně našlápnout. Noční stolek by měl být výš než matrace, aby se o něj dalo opřít a zároveň z něj pohodlně vzít brýle nebo léky.

Základem je výška lůžka. Ideální je taková, aby při sedu na okraji spočívaly chodidla celou plochou na zemi a kolena byla o něco níže než kyčle. Pokud je postel nízká, podložte ji bytelnými podpěrami nebo vyměňte nohy za delší. Příliš vysoká postel se naopak dá snížit zkrácením nohou nebo vynecháním roštu. Vyšší postel ale bývá pro vstávání lepší než nízká, protože se z ní lépe odráží.

V den stěhování mějte v nové kanceláři alespoň jednoho člověka, který bude navigovat stěhováky a kontrolovat, kam se co umisťuje. Ve staré kanceláři zase někdo musí odemykat, odpovídat na dotazy a nakonec předat prostory pronajímateli. Po přesunu udělejte inventuru podle původního seznamu, vyřešte škody a teprve potom vyplaťte fakturu. První pracovní den nechte volnější – lidé potřebují čas najít si zásuvky, kávu a tiskárnu.

Základní poměr držte zhruba takto: šedesát procent dominantní barva, třicet procent druhá barva, deset procent výrazný akcent. Dominantou bývá stěna nebo velká plocha čalounění, druhou barvu přinesou závěsy, koberec nebo menší křeslo. Akcent patří polštářům, váze, rámu obrazu. Nejčastější chyba je dát všech pět barev do stejné váhy — místnost pak působí neklidně a ani drahý nábytek to nespasí.

Když kombinujete materiály, držte se pravidla, že v jedné místnosti mají být nejvýše tři výrazné textury. Sametová pohovka, hrubý vlněný koberec a hladký kovový stolek se doplní dobře. Přidáte-li k tomu ještě ratan, sklo a kůži, začne prostor působit jako vzorkovna. Hladké povrchy klidně opakujte — sklo, lak, kov — protože právě ony drží celek pohromadě a dávají oku odpočinout.

Teplé a studené tóny nemíchejte napůl. Zvolte, jestli místnost ponese žlutou, oranžovou a béžovou, nebo šedou, modrou a zelenou, a druhou skupinu použijte jen v malé dávce. Neutrální bílá, šedá a krémová nejsou barvy, ale spojky — drží pohromadě obě skupiny, a proto jich může být klidně polovina plochy. Pozor na čistě bílou na velké stěně: za šedého počasí zšedne a za slunce oslní, takže je lepší sáhnout po zlomeném odstínu.