Podtlak je hlavní nepřítel, ne třen

Typická chyba je vynechání čištění po svačině nebo jen rychlé přejetí kartáčkem. Další častou chybou je příliš silný tlak – lidé si myslí, že tvrdším čištěním odstraní víc plaku, ale opak je pravdou. Silný tlak poškodí dásně, obrousí lepidlo a keramika ztrácí lesk. Někteří také používají bělicí pasty nebo ústní vody s alkoholem, které keramice nesvědčí. Bělicí prostředky jsou určeny pro přirozený zub, ne pro umělý materiál.

Skřípání bočnice u valendy vzniká nejčastěji tam, kde se dřevo nebo kov dotýkají bez pevného spojení. Když se na lůžko položíte, hmotnost těla rozkmitá rám a jednotlivé díly o sebe začnou drhnout. Není to závada, kterou byste museli řešit výměnou celé postele. Většinou stačí zjistit, které místo vydává zvuk, a odstranit příčinu tření.

Další možností je ukotvení do podlahy. Pokud nechcete vrtat do zdi, můžete nohy čela zajistit úhelníky přišroubovanými k podlaze, nebo použít nastavitelné nožičky s protiskluzovou patkou. U dřevěné podlahy pozor na vlhkost a sesychání; podložka musí být dostatečně velká, aby se tlak nerozložil do jednoho bodu. U plovoucích podlah je tento způsob nevhodný, protože by bránil dilataci.

Začněte obecným zahřátím, které zvýší tep a prokrví svaly. Stačí dvě až tři minuty lehkého pohybu – rychlá chůze, švihadlo, výpady na místě nebo kroužení pažemi. Cílem není zadýchat se, ale nastartovat krevní oběh. Poté přejděte k mobilizaci kloubů. Krouživými pohyby uvolněte ramena, zápěstí, kyčle a hlezenní klouby. Právě zápěstí a prsty jsou při lezení extrémně zatížené a jejich zanedbání se často vrací jako bolestivé záněty.

Krmení, karanténa a pozorován

Druhým častým viníkem je středová vzpěra, která se opírá o podlahu. Když je kratší nebo se pod ní prohne podlaha, rám se rozkmitá a bočnice se rozdrnčí. Podložte ji filcovým klínek nebo tvrdou gumou tak, aby se dotýkala podlahy po celé ploše. Stejně postupujte u nožiček – stačí několikamilimetrová vůle a dřevo začne rezonovat. Podložka musí být pevná, ne molitan, který se časem vymačká.

Nejprve postel zatížíte. Lehněte si na ni a nechte někoho druhého pomalu přejíždět rukou po spojích bočnice s čelem, čelem nohou a středovou vzpěrou. Až uslyšíte skřípání, místo si označte kouskem papírové pásky. Často se ozve hned několik zdrojů, proto postup zopakujte vsedě i vleže na boku. Teprve když znáte přesná místa, má smysl cokoli utahovat nebo podkládat.

Nakonec zkuste postel mírně nadzvednout a položit na měkkou podložku pod nohy. Tím se přeruší přenos vibrací do podlahy a skřípání často zmizí i bez zásahu do spojů. Když ani potom není ticho, sundejte matraci a prohlédněte rošty – vadné lamely umí vydávat zvuk, který se zdá, jako by vycházel z bočnice. Oprava spoje zabere pár minut, ale bez nalezení skutečného zdroje zvuku se bude skřípání vracet.

Utáhněte spoje a zkontrolujte kolíky U šroubovaných spojů vezměte do ruky vhodný klíč nebo šroubovák a všechny šrouby na bočnicích dotáhněte. Pozor na přetažení – v měkkém dřevě se závit snadno strhne a spoj pak drží ještě méně. Pokud jsou ve spojích dřevěné kolíky, zkuste je opatrně vytáhnout a omotat tenkou vrstvou textilní pásky nebo je potřít včelím voskem. Vrátíte je zpět a spoj se přestane ozývat. U kovových rámů bývají na vině uvolněné nýty; ty se nedají dotáhnout, ale lze je nahradit šroubem s maticí.

Suché dřevo v suchém bytě pracuje a spoje se časem uvolní. Proto se vyplatí jednou za čas zkontrolovat všechny šrouby a dotáhnout je. Vyhněte se ale polití spojů olejem nebo mazivem – prach se v něm usadí a vznikne lepivá hmota, která drží nečistoty. Pokud je bočnice prasklá, samotné utažení nepomůže; prasklinu je nutné slepit a stáhnout svorkou, jinak se bude šířit dál.