Pracovní deska má být co největší a co nejprázdnější. Typická chyba je kombinace stolu s policemi nad ním do plna. Všechno, co dítě vidí, mu skáče do pozornosti. Nad stolem nechte jen to, co používá denně: lampu, pár psacích potřeb, případně jeden předmět, který má rád. Učebnice a sešity patří do zásuvky nebo do uzavřené police, ne do otevřených přihrádek. Pokud nemáte zásuvky, použijte krabice, které se dají zasunout pod stůl. Dítě se učí uklízet tím, že uklízení má jasný cíl – zavřená krabice, prázdná deska.

Zásadní chybou je cpát pod pohovku věci, které potřebujete často. Každé vytahování znamená kleknout, natáhnout se a často i nadzvednout sedák. Cokoli, co použijete méně než jednou za měsíc, tam patří. Naopak sezónní oblečení, lyžařské rukavice nebo nafukovací matrace jsou ideální kandidáti. Pozor také na vlhkost. U podlahy je chladněji a hůř cirkuluje vzduch, takže oblečení, knihy nebo elektronika mohou chytit plíseň. Do těsně uzavřených krabic proto přidejte sáček pohlcovače vlhkosti a jednou za čas obsah zkontrolujte.

Spát spolu v jedné posteli a zároveň dát dětem vlastní soukromí není protiklad. Jen to chce promyslet, kdo kde vlastně potřebuje ticho, tmu a možnost zavřít dveře. Nejčastější chyba je začít hledat řešení podle toho, kolik je v bytě místností, a ne podle toho, jak spí jednotliví členové domácnosti. Udělejte si nejdřív jednoduchý soupis: kdo usíná sám, kdo se v noci budí, kdo chodí spát dřív a kdo vstává později. Teprve pak má smysl mluvit o nábytku a dveřích.

Po operaci se řiďte pokyny zdravotníků a nepřetěžujte se. První dny odpočívejte, ale zároveň se snažte o šetrnou mobilitu, kterou vám doporučí fyzioterapeut. Typickou chybou je předčasný návrat k práci nebo sportu, což prodlužuje hojení. Stejně chybné je ale i dlouhé ležení bez pohybu. Pokud se objeví horečka, silná bolest, zarudnutí rány nebo dušnost, nečekejte a kontaktujte lékaře. Klidná a promyšlená příprava i následná péče snižují riziko komplikací a zkracují dobu, než se vrátíte do normálního života.

Dlouhá a úzká místnost se chová jinak než čtvercová o stejném obsahu. V úzkém prostoru každý kus nábytku podél stěny opticky zužuje. Pomůže, když těžké a vysoké kusy soustředíte k jedné kratší stěně a zbytek necháte nízký. Do úzké místnosti se nehodí dlouhá pohovka přes celou šířku, protože vznikne bariéra. Lepší je rozdělit ji na dvě sedací místa proti sobě nebo použít sedací soupravu do L. Ve čtvercové místnosti naopak hrozí, že nábytek skončí uprostřed a vytvoří nevyužitelný ostrůvek.

Nakonec počítejte s tím, že méně je někdy více. Dvě dobře uspořádané krabice udělají lepší službu než sedm napěchovaných, které se nedají vytáhnout. Jednou za půl roku obsah projděte, utřete prach a vyměňte pohlcovač vlhkosti. Prostor pod pohovkou tak přestane být skladištěm zapomenutých věcí a stane se místem, které skutečně šetří místo v domácnosti.

Po přesazení rostlinu nezalijte hned velkým množstvím vody. Nechte ji den ve stínu a až poté dejte na slunce. Zalijte jen mírně a další zálivku proveďte, až zemina vyschne. Prvních čtrnáct dní sledujte, zda listy neopadávají. Pokud ano, vraťte ji na světlé místo bez přímého poledního úpalu.

Postup je jednoduchý, ale záleží na detailech. Vyberte květináč jen o dva až tři centimetry větší v průměru, ne o mnoho. Příliš velký prostor zadržuje vlhkost a levandule v něm snadno uhnívá. Substrát míchejte vzdušný a propustný: zahradnický písek, jemný štěrk a trocha kompostu. Před přesazením rostlinu ze starého květináče vyjměte a kořenový bal lehce rozrušte prsty, aby se kořeny dostaly do nové zeminy. Odstřihněte suché nebo zlomené kořeny, ale zdravé nezkracujte.

Před ukládáním pohovku pořádně vysajte, a to i zezadu a pod ni. Prach a chlupy se jinak dostanou do krabic a zůstanou tam i po vytažení. Pokud má pohovka kovovou konstrukci, zkontrolujte, zda některá hrana netrčí do prostoru. Ostré hrany přelepte filcovými podložkami. Když je pohovka rozkládací, vyzkoušejte, jestli se mechanismus při plném naložení pod ní nezasekne. U rozkládacích souprav je lepší nechat prostor pod sedákem volnější a ukládat jen po stranách.

Typická chyba je snažit se vyplnit každý centimetr až po strop mezery. Pak box při vytahování drhne o látku a časem ji prodře. Nechte vždy alespoň centimetr rezervy nahoře a dva centimetry po stranách. Další častý problém je zapomenutý obsah. Za rok se pod pohovkou nahromadí věci, o kterých už nevíte. Pomůže jednoduché pravidlo: co jste za dvanáct měsíců nepoužili, darujte nebo vyhoďte. Jinak si domov jen přesunete nepořádek na méně viditelné místo.