Věci, které používáte denně, si zaslouží místo, kam dosáhnete bez natahování, bez rozhlížení a bez přemýšlení. Pokud něco musíte pokaždé hledat, není to o nepořádku, ale o špatně nastaveném systému. Základem je rozdělit předměty podle toho, jak často je berete do ruky. To, co používáte několikrát denně, patří do zóny na délku paže. Co použijete jednou za týden, může být výš, hlouběji nebo ve skříni. Většina domácností to má obráceně: denní potřeby zastrčené vzadu, sezónní věci na předním místě.

Jedna sedačka je malý prostor a každý kus textilu v něm má svou váhu. Než začnete cokoli přidávat, změřte si sedací plochu a opěradlo. Pléd by měl po rozložení přesáhnout přes okraje sedáku o 15 až 20 cm na každou stranu, jinak bude vypadat jako nedopnutý. U přehozu platí, že jeho šířka má odpovídat šířce sedačky plus dvěma hloubkám opěradla, aby se dal přehodit i přes záda. Polštáře pak volte tak, aby jejich součet na sedáku nepřesáhl dvě třetiny šířky sezení.

Dejte pozor na konferenční stolek. Tenký stolek vysoký kolem 40 cm je v pořádku, ale široký a vysoký stolek mezi křeslem a sedačkou vytváří bariéru a nutí oba sedět odtažitě. Pokud stůl zůstává, počítejte s tím, že se vzdálenost mezi sedícími prodlužuje o jeho hloubku, takže reálný rozestup hrudníků je klidně o 30 cm větší, než ukazuje půdorys. Koberec pod nohama není jen dekorace: tlumí kroky a ozvěnu, takže v místnosti bez koberce je potřeba přidat 10 až 15 cm navíc, jinak se hlasy tříští o tvrdou podlahu.

Typická chyba je koupit úzkou pohovku jen podle šířky, ale ignorovat hloubku sedáku. Úzká pohovka s hloubkou sedáku přes šedesát centimetrů zabere před radiátorem víc místa než širší a mělčí kus. Další častá chyba: podcenit výšku opěradla. To, že se pohovka vejde pod parapet, ještě neznamená, že se pod něj vejde i s polštáři a opěradlem. Vždy měřte s konkrétní konfigurací, kterou budete používat.

Nejčastější příčina není v televizi, ale v nastavení. Jas a kontrast nastavené příliš vysoko dokážou z boku obraz rozptýlit a barvy vypadají vyprané. Otevřete obrazové nastavení a přepněte režim z obchodu do filmového nebo standardního. Ručně stáhněte jas o deset až patnáct procent a mírně přidejte kontrast. Podsvícení nechte na střední hodnotě. Pak se na obraz podívejte ze stejného místa jako obvykle, ne z rohu místnosti.

Typická chyba je koupit kulatý stolek s příliš velkým průměrem. Lidé si řeknou, že kulatý tvar vyřeší všechno, a pak zvolí desku, která se do prostoru nevejde. Průměr se měří v nejširším místě, takže i malý rozdíl proti hranatému stolku znamená, že kolem něj neprojdete, pokud stojí přímo v ose průchodu. Další častá chyba je podcenit výšku. Nízký stolek sice opticky uvolní prostor, ale pokud má vyšší hranu, lidé do něj při chůzi narážejí kolenem nebo špičkou boty.