U sedaček s nastavitelnou hloubkou nebo s posuvným opěradlem si nastavte sedák tak, aby mezi přední hranou a podkolenní jamkou zůstaly dva až tři prsty. U jídelních židlí a křesel na práci platí totéž. Hloubka sedáku není detail, je to podmínka, bez které se opěradlo stává dekorací.

Kde musí zůstat vů

Ověřujte každý krok zvlášť, ne až cel

Než se rozhodnete, změřte si dvě věci: výšku sedáku sedačky a výšku, kterou potřebujete pro pohodlné jídlo. Deska by měla mít v horní poloze plochu alespoň 60 cm na šířku a 40 cm do hloubky, aby se na ni vešel talíř, sklenice a příbor. Pokud je deska menší, jídlo se zvrhne při prvním pohybu. Zároveň si ověřte, že v dolní poloze nepřekáží nohám – mezera mezi sedákem a deskou má být alespoň 20 cm.

Po odchodu návštěvy nábytek co nejdříve vraťte na své místo. Dlouhodobé uložení ve stísněných podmínkách škodí víc než samotné rozkládání. Zkontrolujte, zda při manipulaci neutrpěly spoje, a případně je dotáhněte. Pokud nábytek ukládáte pravidelně, veďte si krátkou poznámku, co kde máte, abyste příště nemuseli hledat. Rozkládací nábytek má sloužit, ne překážet.

Zvedací deska na stolek před sedačkou není jen designový doplněk. Jde o praktické řešení, které nahradí jídelní stůl v malých bytech, garsonkách nebo v podkrovních pokojích, kde se každý centimetr počítá. Rozdíl mezi jídelním stolem a zvedací deskou spočívá v tom, že deska zůstává připoutaná k sedací soupravě a mění výšku podle potřeby. Zatímco klasický stůl zabírá půdorys neustále, zvedací deska se v běžném režimu schová do úrovně sedačky a při jídle se vysune nahoru.

Typická chyba je kupovat sedačku podle šířky, protože se do obývacího pokoje „vejde". Šířka a hloubka spolu nesouvisí. Další častá chyba je měření hloubky v obchodě vsedě naboso a v tenkých šatech. V běžném provozu máte boty, tlustší oblečení a sedíte jinak. Zkuste si sednout na delší dobu, opřete se, nechte ruce volně a sledujte, kde cítíte tlak. Pokud musíte podsouvat polštář hned při zkoušce, doma to lepší nebude.

Změřte si dvě věci: vzdálenost od zadní části kolena k zadku vsedě a výšku podkolenní jamky nad zemí. Hloubka sedáku by měla odpovídat zhruba vzdálenosti od zadku k vnitřní straně kolena, uvolněně o pár centimetrů méně. Pokud sedák měří výrazně víc, než je tato vzdálenost, opěradlo při sezení nepoužijete. Naopak příliš mělký sedák vás vytlačuje z opěradla a podepírá jen část stehen.

Co ubrat, aby voda odtéka

Co dělat, když už sedačku doma máte Nejprve zkuste polštář nebo dvě složené deky umístěné mezi zády a opěradlo. Tím se hloubka sedáku zkrátí a pánev se dostane do kontaktu s opěradlem. Druhá možnost je polštář pod stehna, který podepře jejich přední část a zabrání tlaku na podkolenní jamku. Pokud sedačka odpružením připomíná spíš lavici, nepomůže ani polštář; problém je v kombinaci hloubky a tuhosti, ne v absenci doplňku.

Hloubka sedáku je vzdálenost od přední hrany sedáku k opěradlu. Měří se v místě, kde skutečně sedíte, ne na okraji. Pokud je sedák hlubší než délka vašeho stehna, přední hrana tlačí do podkolenní jamky, nohy se nedostanou pohodlně na podlahu a vy podvědomě podsunujete pánev dopředu. Tím se ztratí opora beder a vzniká ona známá únava, kdy se po chvíli kroutíte a hledáte polohu, ve které to „nějak jde".

Typická chyba je koupit desku, která se zvedá jen do jedné polohy. Taková deska se hodí na notebook, ale ne na oběd. Hledejte plynulé nastavení výšky nebo alespoň dvě pevné polohy – nižší pro práci a vyšší pro jídlo. Další častá chyba je ignorovat hmotnost desky. Příliš těžká deska se špatně zvedá a časem mechanismus povolí. U lehčích provedení zase hrozí, že se při opření loktem prohnou.

Hloubka sedáku rozhoduje o tom, jestli se na sedačce skutečně opřete, nebo na ní jen sedíte napůl. Mnoho lidí kupuje sedačku podle vzhledu a šířky, ale hloubku řeší až doma, když zjistí, že se zády nedostanou k opěradlu. Přitom právě hloubka sedáku určuje, kam se opře pánev, jak se zakřiví bederní páteř a jestli vydržíte sedět delší dobu bez tlaku na stehna.

Kdy zvedací deska skutečně nahradí jídelní stůl Zvedací deska nahradí jídelní stůl jen tehdy, když splní tři podmínky. První: jíte pravidelně u sedačky, ne na gauči s talířem na klíně. Druhá: v místnosti není jiné místo, kam stůl umístit, aniž by blokoval průchod. Třetí: deska má pevný mechanismus, který se neviklá. Pokud některá z podmínek chybí, je lepší sáhnout po skládacím stole nebo po jídelním stole s menší deskou, který se dá přisunout k sedačce jen při jídle.