Materiál a konstrukce hrají roli také. Kovový rám s tenkými nohami bývá vzdušnější než masivní dřevěná bedna. Potah volte raději méně savý, protože teplý vzduch od radiátoru může látku postupně vysušovat a barvit. Pokud je radiátor umístěn nízko, zkontrolujte, zda se sedák nedotýká jeho horní hrany. Stačí pár centimetrů a při topení se pohovka prohřeje natolik, že se v ní nedá sedět.

U paneláku platí, že zeď mezi obývacím pokojem a sousedem bývá nosná a tvrdá, zatímco příčky jsou tenké a duté. Do nosné stěny se držák kotví spolehlivě, ale do příčky je potřeba najít sloupky nebo použít chemickou kotvu. Typická chyba: člověk koupí masivní držák, provrtá příčku a po pár měsících mu televize povolí. Pokud si nejste jistí, co je za omítkou, vyhledejte stavební dokumentaci nebo si vezměte detektor kovu a hledač sloupků. V paneláku se také vyplatí zkontrolovat, zda v místě nevede elektroinstalace nebo rozvod vody.

Typická chyba je přidat k oběma vzorovaným kusům ještě vzorované polštáře a závěsy. Pokud jsou sedačka i koberec vzorované, doplňky nechte jednobarevné a tahejte z nich jen barvy, které už v místnosti jsou. Další častá chyba je ignorovat osvětlení. Vzor, který ve dne působí jemně, může být večer pod teplým světlem mnohem kontrastnější. Vyzkoušejte oba kusy při světle, které používáte nejvíc.

Když se rozhodujete mezi dvěma stejnými a dvěma různými, položte si otázku, co budete dělat. Na čtení a koukání z okna vyhoví dvě stejná, protože neruší. Na povídání s návštěvou je lepší dvě různá, ale s jasnou spojnicí. U různých křesel hlídejte výšku opěradla – rozdíl větší než deset centimetrů už působí jako chyba, ne záměr. A vždycky si sedněte. Křeslo, které je pohodlné jen na pohled, obývák nespasí.

Základní pravidlo, které se vyplatí držet: mezi hranou stolu a stěnou nechte alespoň 90 centimetrů. To je minimum pro to, aby člověk mohl pohodlně vstát od stolu, aniž by odsunul židli do strany. Pokud je za židlí ještě průchozí koridor, potřebujete víc. Pro samotný průchod kolem stolu, když u něj nikdo nesedí, stačí 60 centimetrů, ale jakmile je židle vysunutá, prostor se okamžitě zmenší. Proto je lepší měřit vždy v nejhorším možném stavu – tedy s vysunutými židlemi.

Typické chyby: měření jen jednou, zapomenutí na lišty a prahy, spoléhání na rozměry z katalogu místo vlastního změření a ignorování toho, že se předmět musí nejdřív složit nebo projít otočený. U spotřebičů si ověřte, kudy povede přívod a odpad, a jestli se dvířka otevřou do strany. U skříní zjistěte, kolik místa potřebujete nad ní kvůli montáži.

První je šířka a výška průchodu. U dveří měřte nejen samotný otvor, ale i nejužší místo v celé trase — u starších bytů to bývá zúžení za rohem, okolo radiátoru nebo v chodbě. U výtahu změřte šířku dveří, hloubku kabiny i výšku, protože vysoká skříň se do ní často nevejde ani šikmo. Měřte vždy na třech místech: u podlahy, uprostřed a u stropu. Rozdíly několika centimetrů jsou běžné a rozhoduje ten nejmenší údaj.

Než cokoli koupíte, projděte si trasu s metrem v ruce a zapište všech pět rozměrů. Když váháte, berte menší variantu — rozdíl se dá vždycky dohnat, zatímco centimetr navíc se do dveří nevmáčkne. Ušetříte čas, peníze i cestu s vracením.

Co zapsat a čím měřit Použijte svinovací metr, ne krejčovský — ten se vytahuje a zkresluje. U větších vzdáleností si pomozte laserovým měřákem, ale výsledek vždy ověřte metrem. Zapisujte si rozměry v centimetrech a vždy šířku × hloubku × výšku ve stejném pořadí, ať se v číslech neztratíte. Ke každému údaji přidejte poznámku, co v daném místě překáží: práh, lišta, topení, parapet, zásuvka. Fotka s metrem v záběru ušetří druhé měření.

Druhý rozměr je úhlopříčka. U obdélníkových předmětů rozhoduje právě ona, ne šířka. Spočítáte ji odmocninou ze součtu druhých mocnin stran, ale v praxi stačí přiložit metr z rohu do protilehlého rohu. Třetí je hloubka prostoru včetně dveří — ty se musí dát otevřít a předmět před nimi musí mít místo na manipulaci. Čtvrtý je výška stropu v místě, kam věc postavíte, ne uprostřed místnosti. Pátý je nosnost a typ podlahy, pokud jde o těžký kus.

Než začnete objednávat nábytek, spotřebič nebo cokoli, co má přesně zapadnout do prostoru, vezměte metr a zapište si čísla. Odhad oka je nejčastější důvod, proč se věci vrací nebo proč se do dveří nevejdou. Stačí přitom pět rozměrů a pár minut.