Typická scéna: štěně ztuhne u rušné ulice, majitel ho táhne dál s slovy „nic se neděje". Tím ho učí, že strach je potřeba překonat silou, a problém se prohlubuje. Správný postup je opačný. Zastavte, nechte štěně, ať se samo rozhodne přiblížit. Pokud se otočí a chce jít pryč, respektujte to. Vzdálenost, ze které štěně situaci sleduje bez stresu, je vaše pracovní vzdálenost. Postupně ji zkracujte, ale nikdy ne tak, aby přestalo přijímat pamlsky nebo se snažilo utéct.

Nejčastější chybou je utahování všech šroubů naslepo. Pokud spoj dotáhnete příliš, dřevo nebo kov se zdeformuje a vrže ještě víc. Povolte spoj, vyčistěte závit i dosedací plochy od prachu a třísek a teprve pak utahujte rovnoměrně, po jednom závitu na každé straně. U dřevěných spojů nepoužívejte hrubou sílu; stačí pevné dotažení rukou. Kovové rámy naopak snesou větší tlak, ale vždy zkontrolujte, zda se podložka nepropadá do dřeva.

Základem je místo na sezení a místo na odložení. Malá židle, taburet nebo i pevná podložka na zem stačí, pokud u toho vznikne plocha, kam položíš hrnek nebo knížku. Typická chyba je cpát do koutku skříňku, police a dekorace, dokud nezbyde místo na člověka. Drž se pravidla, že v klidném koutku mají být maximálně tři předměty: něco na sezení, něco na odložení a jedno světlo. Všechno ostatní odtud průběžně odnášej.

Poslední pravidlo je o každodenním provozu, ne o jednorázovém úklidu. Každý večer odložte věci na svá místa, ať to zabere minutu. Jednou týdně projděte povrchy a vytřete je. Jednou za měsíc zkontrolujte, co se v koupelně objevilo navíc, a znovu rozhodněte, co zůstane. Malá koupelna nepotřebuje drahé vybavení. Potřebuje méně věcí, lepší umístění a pravidelný režim, který se dá dodržet i ve všední den.

Pátá past je slepé přijetí prvního výsledku. Model neodpovídá, ale navrhuje. První verze je výchozí bod, ne hotové dílo. Přečtěte si ji a najděte místa, kde chybí informace, kde se opakuje totéž nebo kde tón neodpovídá záměru. Pak napište doplňující prompt, ve kterém upřesníte, co změnit. Čím konkrétnější zpětná vazba, tím lepší druhá verze. Vyhněte se ale obecnému „udělej to lepší". Řekněte, která část je slabá a proč. Tím se z jednoho pokusu stane řízený proces.

Válenda je v malém bytě často jediný nábytek, který musí zvládnout dvě role: přes den posezení, v noci postel. Jenže většina lidí ji používá tak, že po pár měsících skřípe, matrace je prosezená a spaní bolí. Chyba nebývá v nábytku, ale ve způsobu, jakým se střídají režimy. Válenda není gauč s matrací — je to postel, na které se občas sedí. Kdo to otočí, dřív nebo později to pozná na zádech.