Jak poznat kvalitní mechanizmus při prohlíd

Co se děje po nasazení a na co si dát poz

Nejprve sedačku otočte a prohlédněte spodní konstrukci. Bývá potažená netkanou textilií nebo síťovinou, kterou opatrně odříznete nebo odepnete. Odhalí se dřevěný rám, kovové pružiny a popruhy. Typické chyby: násilné trhání potahu, které poškodí rám, a ignorování prasklých popruhů. Ty se musí vyměnit také, jinak se nové pružiny brzy znovu propadnou.

Materiál ovlivňuje, jak látka padá. Těžké samety a zatemňovací látky drží tvar, ale pohlcují světlo a v malých místnostech vypadají masivně. Lehké len a voál nechají projít světlo, ale bez podšívky se kroutí a špatně se žehlí. Kompromisem je středně těžká tkanina s podšívkou — drží řasení a přitom nezatíží garnýž. U vzorovaných látek počítejte s tím, že na spojích je třeba vzor navázat, což spotřebuje víc metrů.

Po rozcvičce byste měli být mírně zahřátí, ne zpocení a vyčerpaní. Pokud se cítíte unavení, byla rozcvička příliš dlouhá nebo intenzivní. Ideální stav je lehké svědění ve svalech a pocit připravenosti. Celý proces opakujte před každým tréninkem, i když se cítíte dobře. Pravidelná a správná rozcvička snižuje riziko zranění a zvyšuje kvalitu lezení.

V prodejně si pohovku vždy sami rozložte a zase složte. Ne jen jednou, ale klidně pětkrát za sebou. Sledujte, jestli jde mechanizmus ztuha, jestli někde nedře kov o kov a jestli se látka nechytá do závěsů. Zkontrolujte, zda jsou v rámu kovové nosníky, nebo jen dřevotříska. Dřevotříska u levnějších kusů po pár letech praská právě v místech, kde se pohovka láme. Dále si lehněte na rozloženou plochu a chvíli na ní vydržte. Pokud cítíte příčku uprostřed zad, matrace je příliš tenká.

Začněte obecným zahřátím, které zvedne tepovou frekvenci a prokrví svaly. Stačí dvě minuty skákání přes švihadlo, běh na místě nebo rychlá chůze do schodů. Poté přijde kloubní mobilita – krouživé pohyby ramen, loktů, zápěstí, kyčlí a kotníků. Každý kloub procvičte desetkrát na každou stranu. Nezanedbávejte prsty a zápěstí, protože právě tam se koncentruje zatížení při chytech. Protažení prstů do extenze a flexe s mírným odporem vlastní ruky stačí.

Většina lezců začíná tím, že si sedne na zem a začne vytahovat šlachovku přes hodinu. Jenže lezení není jóga. Potřebujete aktivovat svaly, ne je uklidňovat. Statické protahování před výkonem snižuje svalovou sílu až o deset procent a nezvyšuje rozsah pohybu v dynamické zátěži. Efektivní rozcvička před lezením má trvat deset až patnáct minut a musí být dynamická, specifická a postupně gradující.

Nezapomeňte na dech. Mnoho lezců zadržuje dech už při rozcvičce, což zvyšuje svalové napětí a snižuje výkon. Dýchejte plynule do břicha, zejména při dynamických cvicích. Před nástupem na stěnu proveďte dvě minuty lehkého lezení s vědomým dýcháním. Tím sladíte tělo i hlavu.

Specifická část: napodobujte pohyby, které vás čekají na stěně Po obecném zahřátí následuje specifická část. Na stěně nebo na boulderu přejděte do lehkého traverzu. Nejdříve velké chyty, nohy vysoko, plynulé pohyby. Postupně zmenšujte chyty a zvyšujte náročnost. Začněte na vodorovné stěně, pak přejděte na mírný převis. Cílem není se unavit, ale probudit nervosvalovou koordinaci. Typická chyba je, že lezec hned zkouší těžký projekt. Tím se dostane do únavy a ztratí přesnost. Lepší je dát si tři až čtyři lehké výstupy s pauzou mezi nimi.

Dynamické protažení nohou a trupu zařaďte před samotným lezením. Patří sem výpady vpřed, úklony do stran, rotace trupu a aktivní protažení hamstringů. Každý pohyb opakujte osmkrát až desetkrát. Neprovádějte statické výdrže delší než pět sekund. Pokud cítíte ostrá bolest, okamžitě přestaňte. Bolest není známka efektivní přípravy, ale varovný signál.