Nejdřív si připravte samotný vylomený otvor. Okraje musí být čisté, bez roztřepených vláken, jinak záplata nesedne a vznikne viditelná spára. Vezměte ostrý nůž s rovným ostřím a otvor vyřízněte do pravidelného tvaru – nejlépe obdélníku se stranami rovnoběžnými se směrem let. Nepokoušejte se kopírovat nepravidelný zlom, hůř se k němu hledá odpovídající kus. Pracujte po malých řezech a dívejte se na hloubku: dýha bývá tenká, pod ní je nosná deska, kterou nechcete proříznout víc, než je nutné.

Samotný ohyb provádějte pomalu a plynule. Dýhu přiložte na roh a tlačte prsty podél celé šířky, ne jen v jednom bodě. Tlak veďte od středu k okrajům, aby se materiál natahoval rovnoměrně. Pokud dýha klade odpor, zastavte, znovu nahřejte a pokračujte. Trhavý pohyb nebo příliš rychlý ohyb znamená prasknutí. U tenké dýhy stačí tlak palcem, u silnější použijte váleček nebo hladkou tyčku.

Úzké praskliny do 2 mm řešte řidším tmelem, který zateče dovnitř. Široké a hluboké praskliny potřebují tmel s plnivem, který se nesrazí. Nikdy neplňte hlubokou prasklinu jedním nánosem. Tmel schne od povrchu, uvnitř zůstane měkký a později se propadne. Nanášejte po vrstvách maximálně 3–5 mm a každou nechte vytvrdnout podle návodu. Mezi vrstvami povrch zdrsněte, aby další vrstva měla mechanickou oporu. Pokud tmel obsahuje vodu, může nabobtnat okolní dřevo a vytvořit nový problém.

Nahřátí a navlhčení dělá většinu práce Suchá dýha praskne téměř vždy. Před ohybem ji navlhčete hadrem nebo ponořte na několik minut do vlažné vody a nechte ji vsáknout. Potom ji nahřejte horkovzdušnou pistolí na teplotu, kdy je na dotek horká, ale nespálí vás. Teplo změkčí lignin ve dřevě a vlákna se nechají tvarovat. Nahřívejte z vnější strany ohybu, tedy tam, kde vzniká tah. Nikdy neohýbejte dýhu za studena a sucha — to je nejčastější důvod, proč práce skončí v koši.

Základem je správná příprava povrchu. Roh obruste do hladka a odstraňte všechny ostré hrany přechodu mezi rovinou a obloukem. Právě tam vzniká koncentrace tahu a dýha se láme nejdřív. Poloměr zaoblení volte co největší. Pro běžnou dýhu o tloušťce kolem 0,6 mm je bezpečný poloměr asi 20 mm, u silnější dýhy 1 mm už potřebujete poloměr větší než 40 mm. Pokud je roh ostřejší, musíte dýhu ztenčit nebo naříznout.

Ohýbání dýhy přes zaoblený roh je nejčastější místo, kde se dýha láme. Příčina není v tloušťce materiálu ani v lepidle, ale v tom, že dřevo má na vnější straně oblouku větší poloměr než na vnitřní. Vnější vlákna se musí natáhnout, vnitřní stlačit. Dokud jsou vlákna tuhá, vnější strana praskne. Řešení je jediné: dýhu je nutné před ohybem změnit tak, aby vlákna byla poddajná.

Když dýha na hraně sedí, přilepte ji. Lepidlo naneste na obě plochy, nechte ho částečně zaschnout a přitlačte. Na zaoblený roh použijte pružnou pásku nebo svěrku s měkkou podložkou, aby se dýha neprohloubila. Po zaschnutí hranu srovnejte pilníkem tahem od dýhy k podkladu, nikdy opačně. Typická chyba je snažit se prasklinu zamaskovat tmelem — vlákna se stejně rozejdou. Lepší je dýhu naříznout na několika místech v místě největšího tahu a mezery vyplnit stejným materiálem.

Klíčové je použít přesně pasující šroubovák. Špička musí vyplnit celou drážku včetně dna, ne se v ní jen lehce dotýkat. U starých kování jde často o plochý šroubovák, jehož šířka odpovídá délce drážky. Pokud je šroubovák příliš úzký nebo tupý, tlak se rozloží nerovnoměrně a materiál hlavy praskne. Před povolováním šroubovák zatlačte do drážky dlaní a teprve pak pomalu otáčejte proti směru hodinových ručiček. Násilné trhnutí je nejčastější příčinou stržené drážky.

Ruční broušení má smysl u malých ploch, dokončovacích prací a tam, kde potřebujete přesnost. Doporučuje se pracovat s kvalitním smirkovým papírem a podložkou, ne s papírem v ruce. Tím se sníží počet tahů i celková hlučnost. Chybou je tlačit na papír silou. Vyšší tlak neubírá rychleji, jen zvyšuje tření, teplo a hluk. Další častá chyba je broušení bez upnutí obrobku. Když materiál poskakuje, vzniká klepavý zvuk, který se nese konstrukcí budovy. Obrobek proto vždy upněte nebo podložte, i při ruční práci.

Pokud i přes veškerou péči dýha praskne, není to konec. Prasklinu rozevřete, naneste lepidlo a přitlačte. U velkého zaoblení raději pracujte s více užšími pruhy dýhy, které se přes roh ohýbají snáz než jeden široký kus. Vlákna orientujte kolmo k hraně ohybu, nikdy rovnoběžně. A hlavně: trpělivost a teplo jsou důležitější než síla.

Zásuvky využij na drobnosti, které jinde překážejí: nabíječky, léky, nůžky, provázek. Rozděl je pomocí krabiček od krému nebo malých košíčků, aby se věci nemíchaly. Pokud stolek nemá zásuvky, postav na něj průhledné boxy. Kovové části ve vlhkém prostředí u okna reznou, proto je jednou za čas přetři olejem na nábytek. Při mytí oken stolek vždy odsuň, ne jen zakryj igelitem.