Pozor také na kabely a prodlužovací šňůry. Ty se často táhnou přes práh a vytvářejí další překážku. Veďte je podél zdi nebo použijte lištu na podlaze. Stejně tak odpadkový koš nebo skříňka pod stolem nesmí zasahovat do dráhy dveří. Vše, co přesahuje půdorys stolu, je problém. Zkontrolujte to tak, že dveře několikrát otevřete a zavřete při plně obsazeném stole.

Vlhkost pod židlí se neprojevuje vždy okamžitě. Nejčastěji ji zaznamenáte, když se podlaha v místě, kde sedáváte, začne chovat jinak než okolí – je studenější, krytina se lehce nadzvedává, spáry se rozevírají nebo se objevuje zatuchlý zápach, který nezmizí ani po vyvětrání. U dřevěných podlah se navíc mohou objevit tmavé mapy, u laminátu nafouklé hrany a u vinylu nebo linolea se pod krytinou tvoří bubliny. Prvním krokem je proto všimnout si těchto změn včas, dokud jde o povrchovou vadu, a ne o hnilobu nosné konstrukce.

U kabelů, které se neustále pletou, zvažte výměnu za kratší variantu. Platí to hlavně pro propojovací kabely mezi počítačem a monitorem, nabíječky telefonů a sluchátek. Krátký kabel se nikdy nezamotá do sebe, protože nemá dost volné délky na vytvoření smyčky. Pokud výměna není možná, veďte kabel po pevné dráze – podél hrany stolu, za monitorem nebo v plastovém žlábku připevněném oboustrannou páskou. Dráha musí být co nejpřímější.

Před každou prací spoj zkontrolujte. Vezměte nástavec do ruky a zkuste s ním pohnout ze strany na stranu. Pokud cítíte vůli, dotáhněte šrouby nebo vyměňte poškozené díly. Průběžná kontrola zabere pár vteřin a ušetří vám zničený obrobek i případný úraz. Pevný nástavec není věc síly, ale správného postupu.

Deska stolu má být v takové výšce, aby se lokty při psaní a práci s klávesnicí pohybovaly zhruba v úrovni její horní plochy. Paže mají viset volně podél těla, ramena nesmí být zvednutá. Pokud jsou lokty nad deskou, budete se hrbit a zatěžovat trapézové svaly. Když jsou naopak příliš nízko, dochází k předklonu a přetížení krční páteře. Horní hrana monitoru má být v úrovni očí nebo mírně pod ní, vzdálenost obrazovky od očí zhruba 50 až 70 cm.

Praktické pravidlo zní: pokud v místnosti netrávíte alespoň tři hodiny denně soustředěné práce, oddělená pracovna vám spíš vezme prostor. Raději zvolte menší stabilní kout v obývacím pokoji, který se večer uklidí, než pokoj, do kterého se musí vstupovat po špičkách. Dveře mají smysl tam, kde chrání soustředění, ne tam, kde schovávají nevyřešený provoz bytu.