Opěrka zad a bederní podpora rozhoduj

Kam umístit desku, aby se dalo sedět i vstávat Nejčastější řešení je stůl rovnoběžně se šikmým stropem, ale ne u zdi. Desku umístěte tak, aby její zadní hrana byla v místě, kde je nad ní alespoň 100 cm volného prostoru. Vzniklou mezeru mezi zdí a stolem zaplňte nízkou skříňkou nebo policemi, které nepřesáhnou výšku desky. Tím získáte odkládací plochu a zároveň si nebudete při otáčení na židli narážet do stěny. Pokud je šikmina nízká už u podlahy, je lepší stůl otočit kolmo ke zdi a využít delší stranu místnosti.

Poslední praktická rada: pokud si nejste jistí velikostí, kupte raději o jeden rozměr větší, než si myslíte, že potřebujete. Malá podložka se nedá zvětšit, ale velká se dá vždy oříznout nebo posunout. A až ji budete mít, položte ji tak, aby její horní okraj byl v rovině s klávesnicí. Tím získáte plynulý přechod mezi psaním a pohybem myši. Vyhnete se tak nejčastějšímu problému, kdy podložka končí tam, kde teprve začínáte pracovat.

Mít doma sekretář s psací deskou znamená mít pracovní místo, které lze na konci dne fyzicky uzavřít. To je jeho hlavní výhoda oproti obyčejnému stolu. Pokud ale zavírání probíhá chaoticky, výhoda se vytratí a deska se stane jen odkládací plochou. Aby večerní rituál fungoval, je potřeba ho nastavit tak, aby zabral pár minut a nevyžadoval žádné rozhodování.

Základem je podložka pod koberec. Nekupujte univerzální tenkou síťku, která se po pár týdnech ohne a ztratí účinek. Vhodná je protiskluzová podložka z pěnového PVC nebo z přírodního latexu, která se pokládá celoplošně, tedy pod celý koberec, ne jen pod jeho střed. Před položením podlahu odmastěte a nechte uschnout. Podložku rozložte tak, aby nepřesahovala okraje koberce – vyčnívající okraj se zachytí o nohy židlí a koberec začne klouzat ještě víc.

Zásadní je výška nad pracovní deskou, ne nad podlahou. Pro pohodlné sezení potřebujete alespoň 90 cm volného prostoru nad deskou, pro práci vestoje 190 cm. Pokud nad deskou zůstává méně, budete se k práci sklánět nebo narážet hlavou. Typická chyba je postavit stůl hluboko pod šikminu a doufat, že se to „nějak vyřeší". Nevyřeší. Lepší je posunout stůl dál od zdi a využít vzniklý prostor pro úložné boxy nebo police, které šikminu kopírují.

Šikmý strop v podkroví nebo v podkrovním bytě nutí k jinému přemýšlení než klasická místnost. Nejde jen o to, kam umístit stůl, ale kam ho vůbec nelze postavit, aby se u něj dalo sedět celý den. První krok je změřit výšku stropu v místě, kde by stál pracovní kout. Potřebujete znát světlou výšku nad podlahou u zdi, asi metr od zdi a dva metry od zdi. Tato tři čísla rozhodnou o všem ostatním.

Nejčastější chyba je nastavit židli jednou a už na ni nesáhnout. Tělo se během dne mění, po obědě sedíte jinak než ráno. Každou hodinu až dvě vstaňte, projděte se a teprve pak se posaďte znovu. Další chybou je příliš tuhé nastavení, kdy se zámek sklonu nechá napevno. Povolte dynamiku, aby se opěradlo hýbalo s vámi. A pozor na sedák příliš měkký: tělo se v něm boří a ztrácí oporu.

Poslední věc je úložný prostor. Šikmý strop vytváří hluchá místa, která se dají využít policemi přesně na míru. Police upevněte do zdi, ne do šikminy, pokud si nejste jisti, co je za ní. Do nízkých částí dejte věci, které používáte zřídka. Nad stolem nechte jen to, co potřebujete denně. Když se pracovní kout u šikmého stropu postaví podle výšky nad deskou a podle světla, vydrží se u něj pracovat celý den bez bolesti zad i očí.

Židle je druhá věc, která rozhoduje. Pod šikmým stropem se nevejde každá židle s vysokým opěradlem. Změřte si výšku opěradla a porovnejte ji s výškou stropu v místě, kam židle zajede. Pokud je strop nízko, zvolte židli bez opěrky hlavy nebo s nízkým opěradlem. Podložka pod židli je vhodná jen na tvrdou podlahu; na koberci se židle hůř odvaluje a nutí k nepřirozenému sedu.

Na co si dát pozor: světlo. Šikmý strop často znamená malé okno nebo střešní okno vysoko nad stolem. Přímé denní světlo pak padá na obrazovku nebo naopak chybí. Pomůže stolní lampa s ramenem a matnou žárovkou, umístěná tak, aby světlo dopadalo na desku z boku, ne proti očím. Další častá chyba je zapomenout na větrání. V podkroví se teplo drží u stropu a u šikminy vzniká tepelná past. Pracovní kout potřebuje buď okno, které lze otevřít, nebo alespoň malý ventilátor, jinak se po hodině práce nedá vydržet.