Světlo dělá v malé kuchyni víc než jakýkoli nábytek. Jedno stropní světlo vytváří stíny přesně tam, kde krájíte. Přidejte světlo pod horní skříňky, ideálně takové, které svítí přímo na desku, ne do očí. Bílé nebo světle šedé povrchy odrážejí světlo a kuchyni opticky zvětší. Tmavé lesklé povrchy naopak ukážou každou kapku a každý otisk, takže se vám bude zdát špinavá i po umytí. Počítejte s tím, že v paneláku se každá úprava musí vejít do pravidel domu a často i do schválení družstva.

Po každém útoku zkontrolujte, kudy dravec pronikl. Často to není místo, které tušíte. Zbytky kořisti nikdy nenechávejte na místě, přitahují další predátory. Mrtvé slepice odstraňte ihned, i kdyby šlo o jednu. Hejno bez vůdce je zmatené, proto po ztrátě sledujte, zda se slepice neschovávají a nepřestaly snášet. Návrat do normálu trvá i týden.

Hrajte do sluchátek, ale i tak myslete na okol

Stříhejte čistými nůžkami nebo nožem, ne trhejte prsty. Rozdrcené stonky se hůř suší a snadněji plesniví. U vysokých druhů jako máta, meduňka nebo bazalka odstřihněte celou horní třetinu rostliny. U nízkých, jako je tymián nebo oregano, berte jen jednotlivé výhonky. Nikdy nesklízejte víc než třetinu rostliny najednou, jinak ji oslabíte a příští úroda bude slabá.

Doba sušení se liší podle druhu a vlhkosti vzduchu. Máta a meduňka potřebují pět až deset dní, tymián a oregano tři až pět dní. Bylinka je suchá, když se stonek ohne a praskne, ne když se ohne a ohne. List se musí drolit mezi prsty. Pokud je stonek ještě ohebný, nechte ho dva dny. Nedostatečně usušená bylinka zplesniví ve sklenici během několika týdnů, i když na pohled vypadá dobře.

Paneláková kuchyně má jednu výhodu: stěny jsou nosné a sahá od podlahy ke stropu. Využijte to svisle. Místo jedné police dejte na zeď dvě nebo tři nad sebou, ale jen tam, kde nepřekáží při otvírání skříněk. Výšku polic si spočítejte podle nejvyššího předmětu, který na ně položíte, a přidejte alespoň pět centimetrů. Typická chyba je police těsně nad deskou, která se pak při každém krájení potí. Nad pracovní deskou nemá být nic, co vám zavazí v loktech.

Sušení: stín, vzduch a trpělivost místo rychlosti Nejčastější omyl je sušit bylinky na přímém slunci nebo v troubě. Slunce spálí chlorofyl a bylinka zežloutne, trouba zase zničí silice. Ideální je tmavá, suchá a dobře větraná místnost s teplotou kolem 20 až 25 stupňů. Bylinky svažte do malých svazků, maximálně deset stonků, a zavěste stonek nahoru. Mezi svazky nechte alespoň deset centimetrů mezery, aby vzduch proudil. Drobnolisté druhy, jako je tymián nebo rozmarýn, můžete položit na papírový ubrousek nebo na síto a sušit volně.

Mezi krytinou a izolací musí zůstat větraná mezera. Pokud ji zafouknete izolací až k plášti, vlhkost nemá kudy odejít. U nadkrokevní izolace se díky provětrávané mezeře vlhkost odvádí sama. U podkrokevní a mezi krokvemi je potřeba zajistit, aby vzduch mohl proudit od okapu k hřebeni. Nefoukejte izolaci do míst, kde nemá proudit vzduch. Pozor také na tepelné mosty v rozích a u štítů – stačí pár centimetrů neizolovaného místa a v zimě se tam objeví vlhkost.

Některé bylinky se sušením ničí. Bazalka, koriandr, pažitka a petrželka ztrácejí sušením většinu aromatu. Ty raději zamrazte. Nasekejte je najemno, dejte do tvořítek na led a zalijte vodou nebo olejem. Po zmrznutí kostky přeskládejte do sáčku a používejte přímo do vaření. Další možností je naložit je do oleje nebo octa, kde si chuť udrží měsíce.

Každou sklenici označte názvem a datem sklizně. Kontrolujte obsah po měsíci: pokud se na víčku objeví vlhkost nebo bylinka ztmavne a začne zapáchat, vyhoďte ji. Jedna napadená sklenice může zničit celou zásobu. Když budete sušit ráno, sušit ve stínu a skladovat v malém a těsném skle, budete mít domácí bylinky voňavější než většinu těch kupovaných.

Největší chyba při sušení bylinek je začít příliš pozdě. Většina lidí čeká, až rostlina vykvete, protože vypadá nejbujněji. Jenže právě v momentě květu se těkavé silice, které nesou aroma, přesouvají do květů a list ztrácí chuť i vůni. Sklízejte proto těsně před rozkvětem, ideálně brzy ráno po oschnutí rosy. V poledním žáru se silice vypařují, večer je zase rostlina zavodněná. Ráno mezi sedmou a devátou hodinou je kompromis, kdy má bylinka nejvíc chuti a minimum vlhkosti.

Skladování rozhoduje o tom, jak dlouho aroma vydrží. Používejte malé sklenice s tmavým sklem a těsným uzávěrem, ideálně o objemu do dvou deci. Velká sklenice s malým množstvím bylinky obsahuje příliš mnoho vzduchu a aroma se ztrácí. Sklenice naplňte téměř po okraj, uzavřete a uložte do tmavé, chladné a suché spíže. Když je bylinka rozdrcená, uvolní silice a rychleji slábne, proto ji drťte až při vaření. Celé listy a stonky vydrží klidně rok, mleté směsi sotva tři měsíce.