Nejčastější chyba je pořadí obráceně. Lidé si nejdřív napustí vanu, pak se do ní ponoří a teprve po vyjití zkoušejí dýchat. Tělo je v tu chvíli prohřáté, ale dech je mělký a rychlý. Účinek bylin se rozptýlí a koupel se změní na obyčejné máčení. Praktické pravidlo zní: nejdřív dech, potom voda. Dechová příprava nemusí být dlouhá, stačí pět až sedm minut.

První chyba je praní houby pod tekoucí vodou z kohoutku. Chlor a chloramin v pitné vodě zabíjejí nitrifikační bakterie. Pokud houbu vymácháte pod proudem, zničíte biologickou rovnováhu filtru. Správný postup: houbu vyjměte a propláchněte ji v odlité vodě z akvária nebo z filtru. Vodu pak vylijte, ne vracejte zpět. Nikdy nepoužívejte mýdlo, saponáty ani horkou vodu. Stačí vlažná voda bez chemie.

Rovnátka jsou investice, která má smysl jen tehdy, když se o zuby a dásně správně pečuje. Podlepený fixní aparát totiž vytváří kolem zámků a drátů spoustu míst, kde se drží plak. Právě tam vzniká demineralizace skloviny, bílé skvrnky a zánět dásní. Základem je pochopit, že čištění po nasazení rovnátek musí být delší a důkladnější než dřív, ne stejné jako předtím.

Křeslo do obýváku se kupuje na roky, často na deset i více. Přesto se u něj lidé rozhodují podle barvy a ceny, tedy podle dvou parametrů, které s každodenním sezením nemají téměř nic společného. Zkušenost z diskusí je jednoznačná: kdo si v prodejně sedne na třicet sekund a odejde, bude za měsíc nadávat. Sedět se má alespoň deset minut, ideálně v botách, ve kterých doma chodíte, a s telefonem v ruce, protože tak skutečně vypadá večerní používání.

Broskve jsou sladké, takže cukr přidávejte postupně a ochutnávejte. Obecně platí: na 1 kg očištěných broskví dejte 400–600 g cukru, podle sladkosti ovoce. Příliš mnoho cukru potlačí chuť broskví, příliš málo zase znamená kratší trvanlivost. Džem vařte v širokém hrnci, aby se odpařovala voda. Míchejte často, aby se nepřipálil. Hotový džem poznáte tak, že kápnete trochu na studený talíř – pokud se nerozteče a udrží tvar, je hotovo. Nebo použijte teploměr: bod tuhnutí je při 104–105 °C.

Malý byt nutí k rozhodnutím, která v běžném prostoru neřešíte. Každý předmět potřebuje své místo a každý centimetr má cenu. Nejde o to nakoupit další krabice, ale najít plochy, které už existují, jen je nikdo nevyužívá. Následujících deset možností vychází z běžné dispozice panelákového bytu i staršího činžovního domu.

Koupelna vydrží víc, když se pracuje s výškou. Nad umyvadlem a nad pračkou je prostor pro uzavřenou skříňku sahající ke stropu. Do ní patří zásoby, ručníky a čisticí prostředky, ne věci denní potřeby. Pod umyvadlem odstraňte sifonovou zástěnu a nahraďte ji otevřeným odkládacím prostorem s nízkými boxy. Pozor na trubky, musí zůstat přístupné kvůli případné opravě.

Kde hledat, když skříně nestačí Kuchyňská linka nabízí víc, než se zdá. Mezi horními skříňkami a stropem vzniká mezera, do které se vejde otevřená police na zřídka používané nádobí. Do spodních skříněk dejte výsuvné koše místo pevných polic, využijete celou hloubku. Rohové skříňky řešte otočným systémem, jinak v nich zmizí věci, o kterých už nebudete vědět. Chybou je cpát do kuchyně i to, co patří jinam; přesuňte nářadí a sezónní dekorace do jiné části bytu.

Obývací pokoj snese vestavěnou knihovnu od podlahy ke stropu. Horní police na knihy, které nečtete denně, spodní uzavřené na dokumenty a deskové hry. Pokud nemáte prostor na plnou stěnu, použijte hluboký parapet. Nechte ho dodatečně zasklít jen po odborném posouzení, jinak přijdete o světlo i o funkci okna. Do prostoru pod oknem se vejde nízká lavice s úložným prostorem, která zároveň slouží k sezení.

Posledním místem je chodba. Vysoká úzká skříň do výklenku pojme kabáty, boty i vysavač. Na vnitřní stranu dveří připevněte mřížku na drobnosti. Vyhněte se nákupu univerzálních krabic před měřením; nejčastější chybou je pořídit boxy, které se o dva centimetry nevejdou. Měřte vždy světlou výšku a šířku v místě, kde box skutečně stojí, ne u podlahy. A hlavně, každý nový úložný prvek musí mít jasně určený obsah. Prázdná police se do týdne zaplní náhodnými věcmi a prostor zmizí.

Začněte u dveří. Rám dveří unese háčky na klíče, tašku nebo deštník, aniž by překážel v pohybu. Nad dveřmi zůstává pás vysoký dvacet až třicet centimetrů, kam se vejde uzavřená police na sezónní věci. Do zárubně se nevrtejte bez rozmyslu, u starších dřevěných rámů hrozí prasknutí. Pod postelí je další zapomenutý prostor. Zvedněte rošt, změřte výšku a pořiďte ploché úložné boxy s kolečky. Pozor na vlhkost, pod postelí se drží špatně; nechte mezi boxem a podlahou mezeru a jednou za čas obsah protřepejte.