Pokožku miminka chraňte i správným přebalováním. Látková plena sama o sobě neznamená, že kůže zůstane suchá – vlhkost musí odvádět savé jádro a svrchní vrstva. Přidáte-li k pleně vložku z mikrovlákna nebo fleece, dejte ji vždy na stranu k tělu, nikdy ne pod savé jádro. U alergika ale fleece testujte opatrně. Po přebalení nechte kůži pár minut volně oschnout, teprve pak plenu zapněte. Pokud se objeví opruzeniny, přerušte používání nové pleny a vraťte se k osvědčenému kusu, dokud se kůže nezklidní.

Největší úspora plastu nevznikne jednorázovým rozhodnutím, ale změnou zvyku. Když se pečení stane součástí týdne, obaly z pečiva zmizí z nákupního seznamu. Není potřeba nic dokonalého – stačí upéct, co sníte, a zbytek dát do látky. Kdo to zkusí, často zjistí, že domácí pečivo chutná lépe a odpadu je méně, aniž by musel cokoli složitě řešit.

Typická chyba je snažit se ušetřit tuk úplně. Těsto se přichytí, při strhávání se potrhá a nakonec skončí v koši, což je horší odpad než lžíce oleje. Druhá častá chyba je mokrý hadr na horkou plochu – povrch zplesniví nebo zrezaví. Mezi pečením nechte plochu vychladnout a otřete ji až vlažnou.

Typická chyba je péct jednou za čas a zbytek kupovat. Pokud domácí pečení nemá být jen koníčkem, musí nahradit běžný nákup. Znamená to upéct dva bochníky místo jednoho a druhý den je použít na svačinu. Další chybou je kupovat drahé „ekologické" pomůcky, které stejně skončí v šuplíku. Stačí plech, mísa, utěrka a sklenice. Někteří lidé si myslí, že domácí pečivo bez plastu znamená jen chléb a rohlíky, ale patří sem i sušenky, tyčinky nebo slané pečivo, které jinak kupujeme v krabičkách.

Když se doma začne péct, plastové obaly z kuchyně mizí skoro samy. Kupované pečivo přichází v sáčcích, vaničkách nebo fóliích, které po jednom použití končí v koši. Domácí pečení tento odpad nahradí několika látkovými pytlíky, krabicí a vlastníma rukama. Nejde o dokonalost, ale o to, že většina obalů zmizí, protože kupované pečivo prostě nekoupíte.

Co se vyplatí upéct jako první Začněte chlebem nebo jednoduchým kynutým těstem, které se dá upéct na plechu i v hrnci. Chléb z mouky, vody, soli a kvásku nepotřebuje žádný obal a vydrží několik dní. Pokud pečete sladké pečivo, zkuste buchty nebo koláč, které se vejdou do látkového pytlíku. Vyhněte se receptům, které vyžadují hotové směsi v plastových sáčcích – právě ty jsou největším zdrojem odpadu. Místo toho si směs namíchejte předem do sklenice nebo plechovky, kterou znovu použijete.

Swap oblečení není jen výměna kusů mezi kamarádkami. V Česku se mu daří hlavně tam, kde má jasná pravidla a konkrétní místo. Než začnete zvát lidi, rozhodněte, zda půjde o akci pro uzavřenou skupinu, nebo o veřejný swap. U veřejného swapu je nutné zajistit prostor, kde se dá převlékat, a stůl, na který se věci vyskládají. U soukromého stačí obývák, ale i tam platí, že čím přehledněji jsou věci rozdělené, tím méně zůstane na konci nepořádek.

První krok je suroviny. Mouka, cukr, ořechy a semínka se dají koupit v papírových pytlích nebo do vlastních nádob ve větším balení. Kvasnice seženete čerstvé v papíru, případně sušené ve velkém balení, které přesypete do sklenice. Droždí v malých kostkách obalených plastem nahradí kvásek nebo sušené droždí. Olej, mléko a vejce se dají pořídit ve vratných skleněných lahvích nebo přinést v lahvi vlastní. Právě tady vzniká největší úspora plastu, protože právě drobné balení pečiva a surovin tvoří většinu odpadu.

Při pečení je potřeba hlídat dvě věci. První je správně vykynuté těsto, jinak bude chléb těžký a pečivo nedopečené. Druhá je skladování. Upečené pečivo dejte do látkového pytlíku nebo do krabice vyložené čistou utěrkou. Plastový sáček sice pečivo udrží vláčné, ale zároveň ho rychle zapaří a zplesniví. Látka dýchá, takže pečivo vydrží déle a nemusíte ho balit do dalšího plastu. Pokud pečete větší množství, část zamrazte v papírovém obalu nebo v krabici, ne v mikrotenové fólii.

U obalů platí jednoduché pravidlo: co se dá koupit bez obalu nebo ve vratném obalu, kupovat tak. Co nelze, koupit ve větším balení, které se spotřebuje celé. Vyhýbat se malým jednorázovým balením, která jen vytvářejí dojem pohodlí. Běžný omyl je kupovat potraviny v plastu s tím, že se plast vytřídí. Třídění je lepší než směsný odpad, ale předcházení vzniku odpadu je vždy výše v hierarchii.

Úklidová chemie bývá v plastových lahvích s dávkovačem. Ocet, jedlá soda a citronová šťáva zvládnou většinu běžných nečistot, ale nejsou vhodné na mramor a přírodní kámen — naleptají povrch. Univerzální čisticí prostředek se dá koupit v koncentrátu a ředit do rozprašovače z tvrdého plastu, který vydrží roky. Sáčky na praní a aviváž v plastu nahradí mýdlové ořechy nebo prací prášek v papírovém obalu; aviváž se dá zcela vynechat, pokud do praní přidáte trochu octa.