Balonek se nafoukne, protože vzduch, který do něj vdechneme, nemá kam uniknout. Guma na jeho povrchu je pružná a neprodyšná. Jakmile se do dutiny dostane větší objem vzduchu, než jaký odpovídá klidovému stavu, guma se napne. Natažená guma vyvíjí tlak, který působí proti dalšímu nafukování. Proto musíme foukat stále silněji, čím je balonek větší. Tento jev se nazývá elastický odpor.

Podezřelé je znaménko, které se zvětšuje, mění barvu, tvar nebo okraje, svědí, krvácí nebo se z něj stává vřed. Stejně tak si všímejte nového útvaru, který se objevil po třicítce a roste. V takovém případě nečekejte a objednejte se k dermatologovi. Vyšetření digitálním dermatoskopem je rychlé a bezbolestné. Nepokoušejte se znaménka sami odstranit, vypálit nebo přelepovat. Domácí „metody" často vedou k zánětu, jizvě a hlavně k oddálení správné diagnózy. Ani přípravky na blednutí pih nejsou řešením – kůže si jimi může ublížit víc než sluncem.

Typická chyba je lechtat někoho, kdo se směje, ale zároveň se odtahuje a prosí, abyste přestali. Smích není souhlas. Někteří lidé mají zvýšenou citlivost na dotek v podpaží, na žebrech, na chodidlech nebo na krku, a tam může i krátké lechtání vyvolat nepříjemný pocit na dlouhé minuty. Pokud chcete lechtání použít jako hru, domluvte se předem na znamení, kterým se vše zastaví. Stačí slovo nebo zvednutá ruka.

Zajímavé je, že smích při lechtání není výraz radosti, ale reflex. Mozek vydává zvuk, který má zmást útočníka a signalizovat ostatním, že jde o hru. Proto se smějeme i tehdy, když nám to není příjemné. Rozdíl poznáte podle toho, jestli se po skončení cítíte uvolněně, nebo podrážděně. Pokud převažuje podráždění, lechtání do vašeho vztahu nepatří.

Klíčové je, kdo vás lechtá. Když se lechtáte sami, smích většinou nepřijde. Mozek totiž předpovídá, co se stane, a vlastní dotek potlačí. Malý mozeček a somatosenzorická kůra dostávají informaci o pohybu dřív, než prsty doopravdy dolehnou na kůži. Výsledkem je, že se tělo připraví a reakce se neobjeví. Pokud chcete pochopit, proč lechtání funguje jen od někoho jiného, zkuste si to sami: přejeďte si prsty po boku a sledujte, jestli se zasmějete. Většina lidí ne.

Pihy vznikají jako odpověď na UV záření. Melanocyty začnou ve snaze ochránit jádro buněk produkovat víc melaninu a ten se ukládá v ostrůvcích. Proto se pihy objevují na místech, která jsou nejvíc vystavená slunci – nos, tváře, ramena, předloktí. Nejvíc jich přibývá mezi dětstvím a dvacátým rokem, později se jejich počet obvykle stabilizuje. Kdo má světlou kůži, světlé nebo zrzavé vlasy a modré či zelené oči, má k tvorbě pih vyšší dispozice. To není porucha, jen jiná strategie ochrany před sluncem.

Nejlepší pravidlo je jednoduché: lechtejte jen toho, kdo se tomu nebrání, a vždy se zastavte na první žádost. Když to dodržíte, zůstane lechtání tím, čím má být — krátkou hrou, která spojuje, ne testem trpělivosti.

Mnoho řidičů dělá chybu, že se do zrcátka podívá, ale už nezkontroluje mrtvý úhel. Ten se nedá žádným zrcátkem úplně odstranit. Proto se před změnou pruhu doporučuje rychlé otočení hlavy přes rameno. Ano, na chvilku ztratíte přímý výhled, ale pokud je před vámi dostatek prostoru, je to bezpečnější než spoléhat jen na zrcátko. Zrcátko a otočení hlavy se doplňují, ne nahrazují.

Kdy je lechtání přínosné a kdy už škodí Lechtání má i praktickou stránku. U malých dětí podporuje kontakt s rodičem, u dospělých může uvolnit napětí ve skupině. Funguje ale jen tehdy, když je krátké a když se oba mohou kdykoli zastavit. Jakmile jeden říká „dost" a druhý pokračuje, smích se mění v paniku. Tělo přestane rozlišovat hru a útok, začne se bránit kopáním, kousáním nebo křikem. To je signál, že jste překročili hranici.

Lechtání vyvolává jeden z nejzvláštnějších reflexů v lidském těle: smích, který nejde zastavit, a současně obranný pohyb, kterým se snažíme útočníkovi vyhnout. Tenhle rozpor není náhoda. Mozek zpracovává lechtání jako směs doteku a hrozby, a proto reaguje dvěma programy zároveň — smíchem a obranou.

Pihy nejsou jen estetický prvek, který se někomu líbí a jinému ne. Jsou to ložiska melaninu – kožního barviva, které vzniká v buňkách zvaných melanocyty. Když se melanin vytváří nerovnoměrně, objeví se na kůži malé hnědé skvrnky. Jejich množství, velikost a rozmístění ovlivňuje především genetika, ale také sluneční záření. Pokud se pihy objeví náhle nebo se začnou měnit, je potřeba zbystřit.

U dospělých se někdy lechtání objevuje ve chvíli, kdy je člověk vázán nebo se nemůže hýbat. Tam přestává být hrou a stává se nástrojem bezmoci. Pokud se někdo brání, i když se směje, respektujte to okamžitě. Stejně tak nedržte druhému ruce nebo nohy, abyste ho mohli lechtat dál. Tělo v takové chvíli reaguje jako při ohrožení a může dojít k opravdovému záchvatu paniky.