Když se znaménko začne chovat jin

Chlazení dělejte po malých dávkách. Vlažnou vodou polévejte postižená místa pět až deset minut, pak pokožku jemně osušte ručníkem přiložením, ne třením. Opakujte, kdykoli je kůže rozpálená. Na popálenou kůži nikdy nepřikládejte led přímo, ani potraviny z mrazničky. Studený obklad zabalte do tenké látky a nechte ho na kůži jen krátce. Po koupeli naneste na vlhkou pokožku zklidňující přípravek bez alkoholu, parfemace a barviv. Vhodná je například panthenolová mast nebo gel s aloe vera. Vrstva má být tenká, aby kůže mohla dýchat.

Častou chybou je přidávat těstoviny do vroucí vody příliš rychle a všechny najednou. Vhozením celé dávky voda prudce zchladne, var se na chvíli zastaví a pak se rozjede naplno, což podpoří přelévání. Lepší je těstoviny vsypávat postupně a nechat vodu znovu probublat. Další chybou je míchat jen na začátku. Těstoviny se během vaření slepují a škrob se koncentruje u dna, odkud se při prudkém varu vyvalí vzhůru.

Krevní oběh ovlivňuje i to, co jíte a pijete. Nadbytek soli zadržuje vodu v těle a zvyšuje krevní tlak. Naopak draslík z banánů, špenátu nebo brambor pomáhá cévám uvolnit se. Alkohol krátkodobě rozšíří cévy, ale po odeznění účinku se cévy stáhnou a srdce musí tlačit silněji. Káva zrychlí tep, což je pro zdravé srdce v pořádku, ale u lidí s arytmií může vyvolat nepravidelný rytmus. Nejlepší je pít vodu a sledovat, jakou barvu má moč – světle žlutá znamená dobrý příjem tekutin.

Většina lidí si myslí, že za silnou vzpomínku na vůni může nos. Není to pravda. Čichový systém jde do mozku jinudy než zrak a sluch. Zatímco obrazy a zvuky putují nejdřív přes talamus, tedy přes jakousi přepážku, vůně míří téměř přímo do čichového bulbu a odtud do amygdaly a hipokampu. Tyto dvě struktury zpracovávají emoce a dlouhodobou paměť. Proto se vůně ukládají společně s tím, co jsme právě prožívali, a vybavují se jako celý pocit, ne jako obrázek.

Vzpomínka na vůni bývá náhlejší a živější než vzpomínka na obraz. Stačí, když někdo na ulici projde kolem s parfémem, a najednou cítíte kůži babiččiny kabelky nebo první den v nové škole. Obraz si vybavíte, když se na něj soustředíte. Vůně udeří sama, bez pozvání, a často dřív, než si vůbec uvědomíte, co se děje.