Typická chyba je nahradit telefon jinou obrazovkou — tabletem, notebookem nebo čtečkou s podsvícením. Princip je stejný, i když je zařízení větší. Další častá chyba je dát si telefon do letadlového režimu a myslet si, že tím zmizí problém. Režim vypne síť, ale displej pořád svítí a vy pořád něco čtete nebo hrajete. Stejně tak nefunguje „jen zkontrolovat zprávy" — mozek při tom zůstává v bdělém pohotovostním stavu.

Jak to udělat prakticky, když se chcete koupat hn

Pozor na dva časté omyly. První: modrá obloha není odrazem oceánů. Nad pouští nebo uprostřed kontinentu je stejně modrá. Druhý: nebe není modré proto, že by bylo „prázdné". Kdyby Země neměla atmosféru, viděli bychom černou oblohu i ve dne, stejně jako astronauti na Měsíci. Modř tedy není vlastnost vesmíru, ale vlastnost vzduchu.

Modrá barva oblohy nevzniká tím, že by vzduch byl modrý, ani tím, že by se v něm odráželo moře. Je to důsledek toho, jak molekuly plynů v atmosféře rozptylují sluneční světlo. Sluneční paprsky jsou směsí všech barev. Když procházejí vzduchem, narážejí do molekul dusíku a kyslíku. Ty jsou mnohem menší než vlnová délka viditelného světla, a proto rozptylují krátké vlnové délky mnohem silněji než dlouhé. Modrá a fialová se rozptýlí do všech směrů, zatímco červená a oranžová procházejí přímo. Proto vidíme oblohu modrou.

Pyroklastický proud je směs popela, plynu a hornin o teplotě několika set stupňů, která se řítí svahem rychlostí přes sto kilometrů v hodině. Nedá se předběhnout ani přežít v otevřeném terénu. Při erupci sopky Mount Pelée v roce 1902 zabil město Saint-Pierre za pár minut. Pokud úřady vyhlásí evakuaci, nečekej na poslední chvíli a nezkoumej, jestli to „není přehnané". Pyroklastický proud se valí i po svazích, kde nic nehoří — prostě se objeví a je pozdě.

Před cestou do sopečné oblasti si zjistěte, kde jsou evakuační centra, a mějte batoh: vodu, léky, respirátor, svítilnu, nabitou powerbanku a kopie dokladů. Mobilní signál může vypadnout, proto se domluvte s blízkými na místě setkání. Když začne erupce, nefoťte ji z okraje kráteru. Rozhoduje vzdálenost a směr větru, ne odvaha.

Sopka není jen ohnivá show na videu. Rozhoduje o tom, co se dostane do vzduchu, jak rychle to přiletí a kam se dá utéct. Při výbuchu vznikají tři hlavní hrozby: padající materiál, pyroklastické proudy a bahnotoky (lahary). Každá zabíjí jinak a každá vyžaduje jinou reakci.

Pozor také na to, čemu se říká noční můra. Není to totéž co nepříjemný sen. Noční můra vás probudí, zrychlí tep a často si ji pamatujete celou. Pokud se opakuje, nefunguje ji ignorovat ani ji potlačovat. Naopak: zapište si ji a potom si v bdělém stavu přepište její konec. Ne že si budete nalhávat, že se nic zlého nestalo, ale že si dovolíte jinou reakci. Mozek si novou verzi při dalším snění často vybere, protože mu nabídnete řešení místo slepé uličky.

Plyny jako oxid siřičitý a fluorovodík se drží u země a v kotlinách. Způsobují dýchací potíže a poleptání. Pokud ucítíte zápach po zkažených vejcích nebo vás pálí oči, jděte do vyšších pater, ne do sklepa. Plyny jsou těžší než vzduch a v nížinách se hromadí. Autem se neproplétejte kolem sopky, pokud nemáte jasnou evakuační trasu — popel zničí motor a ucpe brzdy.

U sopek s ledovci nebo sněhem vznikají lahary — bahnotoky, které tečou údolími jako beton. Nejsou to jen povodně, valí kameny a stromy. Nikdy nespěte v údolí pod sopkou, i když je suché. Sledujte varovné sirény a mapy evakuačních zón. Typická chyba: lidé se vracejí domů pro doklady nebo psa, když už teče bahno. Zvíře i doklady mají cenu jen tehdy, když jste naživu.

Popel, plyny a voda: hrozby, které přicházejí i daleko od kráteru Sopečný popel není měkký sníh. Je to drsný písek a sklo, které zadře motory, ucpe filtry a zhroutí střechy. Pár centimetrů stačí, aby se protrhla slabá konstrukce. Ochrana: zavřete okna a dveře, vypněte klimatizaci a větrání, zalepte škvíry hadrem. Venku noste respirátor nebo alespoň vlhkou látku přes ústa a nos, brýle bez větracích otvorů a dlouhé rukávy. Po návratu se převlékněte a osprchujte, popel dráždí plíce i kůži.