Základem je omezit počet barev. Držte se tří: jedna dominantní, jedna podpůrná a jedna akcentní. Dominantní tvoří stěny a velké plochy, podpůrná je na nábytku a textilu, akcent se objevuje v drobnostech. Když použijete čtyři a více výrazných odstínů, prostor začne působit neklidně a každá další věc se s ostatními hádá. Neutrální báze — bílá, šedá, béžová, tmavě modrá — není nuda, je to prostor, ve kterém ostatní barvy vyniknou.

Nakonec počítejte s tím, že textura se mění s úhlem pohledu a se světlem. Vzorek si proto noste domů, položte ho na podlahu i na stěnu a sledujte ho ve dne i večer. To, co vypadá v prodejně neutrálně, může doma zežloutnout nebo zšednout. A pokud váháte, uberte jednu texturu. Méně materiálů v promyšlených poměrech vždy působí lépe než devět textur poskládaných vedle sebe.

Umístění je stejně důležité jako nábytek. Stůl postavte bokem ke oknu, aby dítěti světlo nepadalo přímo do očí ani na desku zepředu. Pravák má mít okno vlevo, levák vpravo. Deska nemá být v průvanu ani u radiátoru. Nad stolem potřebuje dítě volný prostor na lampu a na odložení knih, ne plnou polici, která ho nutí kroutit se do strany.

Nejčastější chyba je nákup po jednom kuse bez plánu. Lidé koupí závěsy, pak k nim hledají koberec a nakonec přidají polštáře, které k ničemu nepasují. Výsledek je těžkopádný. Druhá chyba je příliš mnoho vzorů. Pruhy, květiny a geometrie v jednom pokoji zaručeně rozbijí klid. Držte se pravidla: jeden výrazný vzor, zbytek hladký. A třetí chyba: ignorování světla. Textil, který vypadá dobře v obchodě, může být doma úplně jiný. Vždy si vezměte vzorek domů a prohlédněte si ho ve dne i večer.

Textil je v boho stylu to, co dělá atmosféru. Vrstvěte různé tloušťky a vzory, ale držte se jedné barevné palety. Dva až tři odstíny, které se opakují, stačí. Povlaky na polštáře střídejte podle ročního období — v zimě hrubší vlnu a tmavší tóny, v létě len a světlé barvy. Závěsy nechte volně splývat, klidně až na zem. Když použijete příliš mnoho vzorů, oko nemá kam spočinout a prostor se opticky zmenší.

Kde se nejčastěji chybu

Nábytek nemusí být nový. Stačí, když bude mít společný jmenovatel — dřevo, kov, ratan nebo textil. Kombinujte maximálně dva materiály v jednom kusu, jinak vznikne chaos. Starý masivní stůl vedle levné laminátové komody bude vždycky vypadat jako omyl, i když na něm položíte makramé. Radši méně kusů, ale se společným charakterem.

Nejčastější chyba je snaha zaplnit každé prázdné místo. Boho potřebuje dýchat. Nechte na zdech volný prostor, na policích mezery a na podlaze průchod. Osvětlení řešte teplými odstíny a několika zdroji — stojací lampa, svíčka, řetěz světel. Nepoužívejte studené bílé světlo, zabije všechny přírodní materiály. Pokud si nejste jistí, uberte jednu věc. Vždycky to bude vypadat lépe.

Rostliny nejsou dekorace, ale součást kompozice. Seskupte je do jedné skupiny podle nároků na světlo a výšky, ne rozházené po celém bytě. Velká rostlina v rohu nahradí polici s drobnostmi. Sušené květiny a větve dejte do keramické vázy, ale jen jednu nebo dvě. Více než tři dekorativní předměty na jedné ploše už působí jako výprodej.

Výběr psacího stolu a židle nekončí u prvňáčka. Stejná sestava má vydržet i puberty, kdy se z dítěte stane teenager s jinými proporcemi i návyky. Pokud pořídíte stůl a židli jen na první třídu, za dva roky řešíte výměnu. Lepší je vybírat tak, aby se daly obě části nastavit a vydržely alespoň do konce základní školy.

Boho styl není náhodná hromada věcí z blešího trhu. Je to promyšlená hra s texturami, barvami a světlem, která vypadá, jako by vznikla sama. Právě v tom je ale největší past. Většina lidí začne nakupovat dekorace dřív, než si ujasní, co vlastně chtějí. Výsledkem je přeplácaný prostor, kde se tři vzory perou o pozornost a nic spolu neladí. Přitom stačí držet se několika pravidel a celý efekt vznikne i z toho, co už doma máte.

Typické chyby, které se opakují: tři a více výrazných textur v jednom prostoru, stejná textura na podlaze i na stěně bez oddělení, a chybějící přechodový prvek. Řešení je jednoduché — mezi dvě výrazné textury vložte hladkou plochu, která je oddělí. Může to být hladká omítka, lakovaný nábytek nebo jednobarevná látka. Stejně důležité je sladit teplotu materiálů: teplé dřevo a studený kov vedle sebe potřebují společný tón, jinak se budou hádat.

Jak skládat textury podle světla a měřítka Než začnete cokoli kupovat, prohlédněte si místnost v různých hodinách dne. Světlá textura odráží světlo a místnost zvětšuje, tmavá a matná ho pohlcuje. Lesk, sklo a kov přidávají odlesky, které ruší, pokud jich je moc. Hrubé textury naopak odlesky tlumí, a proto se hodí do prostor s velkými okny a přímým světlem. V místnosti s jedním malým oknem se vyhněte kombinaci tmavého kamene, tmavého dřeva a hrubého betonu — vznikne šedá hmota bez hloubky.