Dalsi casto opomijenou veci je osvetleni. Studene bile svetlo z stropu zvyrazni kazdou nerovnost a kazdou lacinou strukturu. Teplé svetlo z nekolika zdroju - stojaci lampa, nizke svetlo na stolku, svicka - rozptyli stiny a doda nabytku hloubku. Zavesenim zarovky s teplym odstinem nad jidelnim stolem ziskate okamzite lepsi vzhled i u nejobycejnejsi sestavy.

Rozmístění funkcí rozhoduje o tom, co vůbec budete stěhovat Do plánu zakreslete takzvané zóny: spánek, vaření, jídlo, práce, odpočinek, úložiště. Každé zóně přiřaďte místo a teprve pak do ní umisťujte konkrétní kusy nábytku. Tím zjistíte, co se do bytu nevejde, a můžete to vyřešit dřív, než zaplatíte stěhováky. Typická chyba je plánovat podle toho, co už máte, místo podle toho, co nový prostor unese. Pokud velká skříň blokuje průchod, je lepší ji prodat nebo darovat než ji násilím vecpat do chodby.

Typická chyba je objednat skříň do celé stěny a trubky „nějak" schovat za ni. Montážník pak na místě řeší, že skříň nejde zasunout, protože trubka je o dva centimetry blíž, než ukazoval nákres. Výsledkem je řezání do hotového nábytku, které je vidět a snižuje pevnost. Lepší je nechat si vyrobit skříň s výřezem už v dílně. Výřez se dělá o pár milimetrů větší, než je průměr trubky, a hrany se olepí, aby do materiálu neteklo. Pokud je trubek víc, výřez se dělá jako jeden společný otvor, ne několik děr vedle sebe.

Posledni pravidlo se tyka mnozstvi. Mene je vice. Kdyz je v mistnosti prilis mnoho doplnku, oko nema kam odpocivat a kazda chyba na nabytku vynikne. Vyberte tri az pet predmetu, ktere spolu ladi barevne i materialove, a zbytek odstranite. Prazdny prostor kolem nabytku mu doda hodnotu, kterou mu zadny doplnek neda. Drzte se jednoho kovu, jednoho druhu dreva a jedne palety barev. Tato jednoduchost je to, co odlisuje uklizeny showroom od preplneneho bytu.

Bdmi stropy jsou dnes oblíbenou volbou, protože vypadají čistě a vzdušně. Jenže právě u nich se nejčastěji opakuje jedna zásadní chyba: lidé si je pletou s klasickým sádrokartonovým podhledem a zapomenou, že nosná konstrukce musí být dokonale v rovině. Pokud ji vynechají nebo odbydou, výsledkem nejsou bílé stropy, ale zvlněná plocha, která po prvním nátěru ukáže každou nerovnost. Nejde přitom o estetický detail – křivý rám znamená, že se desky nedají správně přišroubovat a spáry se časem rozejdou.

Základem je proto nejprve zkontrolovat obvodové zdivo. Vodorovná linie se vyznačí hadicovou vodováhou nebo laserem po celém obvodu místnosti a teprve podle ní se umisťují nosné profily. Rozteč se volí podle tloušťky a hmotnosti desek, obvykle kolem 40–50 cm. Na tuto část se nevyplatí šetřit materiálem – poddimenzovaný rošt se po zatížení prohne a desky popraskají. Každý profil musí být pevně ukotven do zdiva i do stropu, žádné „nějak to drží".

Levny nabytek nemusi znamenat nabytek, ktery vypada levne. Rozdil mezi kusem, ktery pusobi jako z vykladu, a tim, ktery prozradi svou cenu na prvni pohled, vetsinou neni v cene samotne. Je v detailech, ktere k nemu pridate, a v tom, jak s nim pracujete. Nekolik malych uprav dokaze zmenit celkovy dojem vic nez samotny nabytek.

Každé stěhování začíná dřív, než se objeví první krabice. Většina lidí začne balit a teprve pak řeší, co kam postaví. Výsledek je předvídatelný: nábytek se nevejde, zásuvky zůstanou zakryté a člověk třikrát přeskládá obývák. Plán interiéru nového bytu je přitom nejlepší nástroj, jak si stěhování zjednodušit. Nejde o estetiku, ale o to, aby každá věc měla své místo ještě předtím, než ji odnesete ze starého bytu.

Kde se vyplati investovat a kde ne Nejvetsi chybou je snazit se usetrit na vsem. U levneho nabytku se vyplati priplatit za jednu vec, ktera je videt a ktera se dotyka - dobrou lampu, vazonu, kos na deky, kvalitni ram na obraz. Tyto predmety pritahuji pohled a nabytek se v jejich blizkosti jevi lepe. Naopak nekupujte doplnky, ktere jsou samy o sobe umele: leskle plasty, tenke sklo, napodobeniny kovu. Jeden takovy kus pochybi dojem z celeho prostoru.

Poloha při spánku rozhoduje o tom, kam tlak míří. Na boku potřebujete v rameni a kyčli měkkou zónu, jinak se páteř ohne do strany a ráno vstáváte ztuhlí. Na zádech hledejte rovnoměrnou podporu v bedrech – příliš měkká matrace je prohne, příliš tvrdá vytvoří tlak v kříži. Na břiše je nejtěžší vybrat: potřebujete pevnou desku, která nedovolí prohnutí v pase, ale zároveň nesmí tlačit na hrudník. Pokud spíte na břiše a máte měkkou matraci, je to kombinace, která bolesti zad spíš zhorší.

Nejčastější chyby jsou tři. První je snaha zastrčit do chodby vše, co se nevešlo jinam. Druhá je výrazná barva na jedné stěně a bílá na druhé – vznikne pocit, že se stěny k sobě naklání. Třetí je příliš mnoho dekorací: rámečky, hodiny, police. Každý předmět na stěně ji přibližuje k protější stěně. Pokud chcete chodbu opticky rozšířit, musíte z ní hlavně ubrat, ne přidávat. Méně předmětů, jednotná barva, světlo rozložené po celé délce a podlaha bez vzoru – to jsou čtyři věci, které udělají nejvíc.