Nakonec myslete na materiály a akustiku. Světlé barvy mohou působit chladně, pokud je doplní hladké povrchy – sklo, kov, lakovaný nábytek. Přidejte textilie: čalouněné čelo postele, kobereček u postele, závěsy, přehoz. Tlumí zvuk a zjemňují dojem. Pokud vás ruší hluk z ulice nebo sousedů, pomůže i těžší závěs a koberec. Postel umístěte tak, abyste z ní neviděli přímo na dveře nebo na rušivý zdroj světla. Ideální je čelem ke zdi, s hlavou u pevné stěny.

Typické chyby: koupě matrace bez vyzkoušení v poloze, ve které skutečně spíte; ignorování nosnosti rámu postele; a výměna matrace bez kontroly roštu. Pružný rošt s příliš měkkými lamelami umí zničit i dobrou matraci, protože se pod váhou prohne a tělo ztratí oporu. Stejně tak příliš tuhý rošt potlačí výhody měkké pěny.

Základní pravidlo, které funguje skoro vždy: v jedné místnosti držte jeden velký vzor. Velkým vzorem myslím cokoli, co je vidět z dálky — velké květy, široké pruhy, výraznou geometrii. K němu můžete přidat jeden drobný vzor, třeba drobný puntík nebo jemnou linku, ale ten musí být barevně utlumený. Třetí vzor už je téměř jistě nadbytečný. Pokud ho přesto chcete, musí být stejného typu jako ten drobný, jen v jiném měřítku.

Největší úsporu přinese nákup použitého masivního nábytku. Starší dřevěná skříň nebo konferenční stolek z druhé ruky bývají kvalitnější než nové lamino za stejné peníze. Před koupí zkontrolujte, zda jsou dvířka rovná, zásuvky pojíždějí a zda konstrukce není napadená dřevokazem. Drobná poškození laku vyřešíte přebroušením a novým nátěrem, což zvládne i začátečník s jedním štětcem. Pamatujte, že nábytek z druhé ruky je nutné vidět naživo; fotografie spolehlivě skryje vůni, hloubku škrábanců i nestabilitu.

Zařídit interiér, ve kterém se člověk opravdu cítí dobře, není otázka peněz ani velikosti bytu. Je to otázka rozhodnutí, která uděláte ještě předtím, než koupíte první kus nábytku. Většina lidí začne výběrem konkrétní pohovky nebo barvy stěny a teprve pak řeší, co vlastně v místnosti budou dělat. Přesně tady vzniká většina zbytečných kompromisů.

Prostor pro zvíře se mění s jeho věkem. Štěně potřebuje menší a bezpečnější prostor, dospělý pes větší volnost. Koťata potřebují toaletu s nízkým okrajem, starší kočky zase misky ve výšce, aby se nemusely kroutit. U hlodavců platí, že klec nemá stát na přímém slunci ani u topení. Pokud máte balkon, zajistěte ho sítí, i když zvíře na balkon běžně nechodí. Prevence je vždy jednodušší než řešení následků.

Poloha při spánku rozhoduje o tom, kam tlak míří. Na boku potřebujete v rameni a kyčli měkkou zónu, jinak se páteř ohne do strany a ráno vstáváte ztuhlí. Na zádech hledejte rovnoměrnou podporu v bedrech – příliš měkká matrace je prohne, příliš tvrdá vytvoří tlak v kříži. Na břiše je nejtěžší vybrat: potřebujete pevnou desku, která nedovolí prohnutí v pase, ale zároveň nesmí tlačit na hrudník. Pokud spíte na břiše a máte měkkou matraci, je to kombinace, která bolesti zad spíš zhorší.

Výběr matrace nezačíná v obchodě, ale u toho, jak spíte. Tvrdost a materiál musí odpovídat vaší váze, poloze, ve které usínáte, a tomu, jestli se v noci potíte nebo mrznou nohy. Nejčastější chyba je koupit matraci podle cizí zkušenosti – to, co vyhovuje osmdesátikilovému muži na zádech, bude pro padesátikilovou ženu spící na boku příliš tvrdé a vytlačí jí rameno do bolesti.

Než zaplatíte, lehněte si na matraci na deset minut v oblečení, ve kterém spíte, a v poloze, ve které usínáte. Vnímejte rameno, kyčel a bedra. Pokud musíte páteř aktivně držet, je matrace špatná. A pokud po týdnu spánku vstáváte s tlakem v kříži nebo v rameni, nečekejte, že si tělo zvykne – tvrdost ani materiál se časem nezmění.

Začněte váhou. Do zhruba 60 kg potřebujete měkčí povrch, který se pod tlakem kostí prohne a podepře klouby. U pěnových matrací to znamená nižší hustotu nebo dělenou zónovou pěnu, u pružin menší počet aktivních závitů. Mezi 60 a 90 kg funguje střední tvrdost – ta drží tělo v ose, ale netlačí. Nad 90 kg jděte do tvrdší varianty s vyšší nosností. U pružinových matrací si všímejte počtu pružin na metr čtvereční: čím více jich je a čím silnější je drát, tím lépe rozloží hmotnost a matrace se nepropadne.

Materiál: co od pěny, pružin a latexu čekat Pěna je nejčastější volba. Polyuretanová pěna s paměťovým efektem se přizpůsobí tělu, ale v teple měkne a v chladu tvrdne – v nevytápěné ložnici bude jiná než v létě. Vysokohustotní pěna vydrží roky, nízkohustotní se do roka prosebe a vytvoří důlek. Pružiny se dělí na bonellové, které se pohybují jako celek, a kapsové, kde každá pružina pracuje samostatně. Kapsové jsou vhodné pro partnery s velkým rozdílem váhy, protože se nepřenáší pohyb. Latex je pružný, prodyšný a přirozeně odpuzuje roztoče, ale je těžký a někomu vadí jeho vůně. Přírodní latex je měkčí a dražší, syntetický drží tvar lépe, ale hůř odvádí vlhkost.