Nízký parapet a radiátor pod ním vytvářejí místo, kde se nedá nic postavit ani pověsit. Interiér pak působí stísněně a zbytek místnosti ztrácí na přehlednosti. Řešení nezačíná nákupem nového nábytku, ale změřením skutečných rozměrů. Změřte vzdálenost od zdi k přední hraně radiátoru, výšku od podlahy k parapetu a hloubku parapetu. Teprve pak hledejte, co se do prostoru vejde, aniž by bránilo proudění tepla.

Prvním krokem je změřit místo ve třech úrovních – u podlahy, uprostřed a u stropu – a zjistit, zda se liší. Starší domy mívají křivé zdi i podlahy a rozdíl několika centimetrů rozhodne. Pokud je odchylka větší než dva centimetry na běžný metr, sériový kus bude viditelně „plavat" a budete ho muset dorovnávat lištami. U nábytku na míru se tyto nerovnosti řeší v konstrukci, ne na povrchu.

Barvy a materiály držte v klidu. Světlé neutrální odstíny, dřevo, len, bavlna. Vzory na povlečení a závěsech unavují oči, zvlášť když se v místnosti pohybujete večer. Koberec nebo předložka u postele tlumí kroky a snižuje ozvěnu. Nábytek volte nízký a jednoduchý – vysoké skříně působí stísněně. Pokud potřebujete úložný prostor, dejte ho pod postel, ne na zeď nad hlavu.

Co si pohlídat, než truhlář začne řezat Podkroví má dvě úskalí: tepelný most a vlhkost. Nábytek na míru se často staví až ke krokvím, a pokud mezi dřevem a stěnou nezůstane vzduchová mezera, začne se na zadní straně skříně srážet voda. Nechte proto u šikminy alespoň dvoucentimetrovou mezeru a zadní desku řešte z materiálu, který vlhkost nevsakuje. U novostaveb počítejte s tím, že se dům ještě rok až dva usazuje — co dnes lícuje, může za rok drhnout.

Nakonec myslete na to, kde textil leží. U zvířete, které spí na posteli, se vyplatí oddělit jeho místo vlastním povlečením nebo dekou, kterou perete častěji. Závěsy zkraťte tak, aby na ně zvíře nedosáhlo, a kobereček položte tam, kam chodí odpočívat, ne doprostřed průchodu. Pokud látky vyberete podle údržby a hustoty, vydrží roky a byt nebude vypadat, že v něm žije mazlíček – i když tam žije.

Barva je praktická věc, ne estetická. Světlé látky ukážou každou špinavou tlapku, tmavé zase každý chlup. Kompromisem jsou střední odstíny, vzorované látky a melírované tkaniny. Vzor není jen dekorace – rozbije optiku srsti a skvrn. U závěsů a potahů se vyplatí zvolit stejný odstín pro celou místnost, abyste při výměně jednoho kusu neřešili, že nový díl k sobě nepasuje.

Nakonec porovnejte cenu a čas. Nábytek na míru je dražší než sériový, ale u podkroví často nahradí dvě skříně, které byste jinak museli postavit jinam. Rozhodně se nevyplatí, pokud šikmina zabírá jen malý roh a stejně potřebujete volnou podlahu. V takovém případě je levnější nechat stěnu volnou a koupit nízkou komodu, která se vejde i pod okno.

Světlo, teplota a vzduch rozhodují víc než dekorace Večer potřebujete světlo, které neobsahuje modrou složku. Vypněte horní lustr a použijte dvě malé lampy s teplým světlem po stranách postele. Jedna stačí, ale dvě vám umožní číst, aniž byste budili partnera. Teplota v ložnici má být o dva až tři stupně nižší než ve zbytku bytu; ideálně kolem osmnácti stupňů. Před spaním na deset minut otevřete okno, i v zimě. Vydýchaný vzduch je nejčastější důvod, proč se v noci budíte.

Nakonec zkontrolujte, co máte na nočním stolku. Telefon, notebook, hromada papírů – to všechno vás nutí přemýšlet. Nabíječku nechte v jiné místnosti. Hodiny otočte tak, abyste na ně neviděli. Malá sklenice vody a lampa stačí. Ložnice nemá být reprezentativní, ale obyvatelná. Když po týdnu změn zjistíte, že usínáte dřív a budíte se méně, jste na správné cestě.

V hlubokých zásuvkách používejte vertikální dělení. Hrnce skládejte na sebe podle průměru, víčka postavte na hranu do samostatného oddílu nebo je zavěste na dvířka. Pokud se víčka válí po zásuvce, ztratíte nad systémem kontrolu během týdne. U skříněk s policemi platí opačné pravidlo: těžké věci dolů, lehké nahoru. Plechové formy a velké mísy, které použijete dvakrát do roka, patří na nejvyšší polici, ne do zásuvky, kterou otevíráte denně.

Ložnice má jediný hlavní úkol: umožnit spánek a odpočinek. Většina lidí ji ale zařizuje jako obývací pokoj – přidá televizi, police s knihami, pracovní koutek. Výsledkem je místnost, kde se mozek pořád něčím zaměstnává. Začněte tím, že si upřímně odpovíte, k čemu místnost slouží. Cokoli, co nesouvisí se spánkem, oblékáním nebo intimitou, z ní postupně odstraňte. Není potřeba vyklidit všechno najednou, stačí jeden předmět týdně.

Postel je základ. Umístěte ji tak, abyste na dveře viděli, ale neleželi přímo v průvanu. Hlava by měla být u pevné stěny, ne pod oknem, kde v zimě táhne a v létě vás budí světlo. Mezi postelí a zdí nechte alespoň pět centimetrů kvůli větrání matrace. Typická chyba: postel zaražená do rohu, kde se nedá ustlat a kde se hromadí prach. Pokud máte malý pokoj, zvolte nižší čelo a světlý textil, který místnost opticky nezmenší.