Na závěr si vytvořte jednoduchou dokumentaci: schéma rozvaděče, seznam okruhů a poznámky k nastavení. U velkého domu se to vyplatí při každé servisní návštěvě i při prodeji. Pokud na něco nemáte jistotu, pozvěte elektrikáře s oprávněním na revizi. Ušetříte čas, peníze i riziko, že si zapojením DTI vytvoříte v domě nefunkční celek.

Při třídění dělejte tři hromady: prodat, darovat, vyhodit. Čtvrtou kategorii „možná" si vůbec nezavádějte, ta požírá čas a vrací věci zpět do skříně. Vyhoďte vše, co je potrhané, vybledlé nebo ztratilo tvar. Nemá smysl prodávat tričko s dírou, jen ztratíte čas focením a komunikací. Naopak věci, které jsou čisté, složené a nenošené, mají reálnou šanci prodat se. U dražších kusů, jako jsou kabáty nebo boty, zkontrolujte, zda nejsou zničené podrážky nebo podšívka. Právě detaily rozhodují o tom, jestli se věc prodá, nebo zůstane ležet.

Než začnete vybírat, stanovte si, co konkrétně potřebujete. Bez seznamu skončíte s plnou taškou věcí, které doma pověsíte do skříně. U oblečení si změřte míry a berte je s sebou – značky se liší střihem i číslováním. U elektroniky a nábytku si předem zjistěte, jaké parametry jsou pro vás nezbytné, a teprve pak porovnávejte.

Udržitelnost není jen o penězích. Každý použitý kus oblečení nebo nábytku znamená méně odpadu a menší poptávku po nové výrobě. Pokud něco přestanete používat, nabídněte to dál – na výměnných akcích, v komunitních skupinách nebo prostřednictvím charitativních sbírek. Tím se uzavírá kruh a snižuje se množství věcí, které skončí v kontejneru.

Jak poznat kvalitu a nenaletět Vždy si zboží prohlédněte na denním světle. U textilu hledejte vytahané švy, žmolky, vybledlá místa a stopy po potu. U bot zkontrolujte podrážku a vnitřní stélku. U elektroniky si vyžádejte předvedení funkčnosti a ověřte, zda není zařízení uzamčené na původního majitele. U nábytku zkontrolujte spoje, vůli v zásuvkách a případné známky vlhkosti nebo plísně.

Rodinný rozpočet není tabulka, kterou si jednou vytvoříte a odložíte. Je to nástroj, který musí odpovídat realitě vaší domácnosti. Pokud ho nastavíte příliš složitě nebo nereálně, vydržíte ho dodržovat sotva měsíc. Začněte tím, že si sednete k jednomu stolu a sepíšete všechny příjmy, které do rodiny pravidelně přicházejí. Patří sem mzdy, přídavky, brigády i příležitostné příjmy. U každého uveďte, jak často a v jaké výši skutečně dorazí, ne jakou výši byste si přáli.

Typická chyba je snažit se prodat vše najednou. Lidé vystaví padesát věcí, udělají si z toho druhou práci a po týdnu to vzdají. Lepší je vybrat deset nejlepších kusů, ty prodat a zbytek odvézt do charitativního kontejneru nebo na sběrné místo. Další chybou je čekat na „lepší nabídku". Věci, které se neprodají do měsíce, se téměř nikdy neprodají dráž, jen zabírají místo. Snižte cenu, nebo je darujte.

Outletové prodejny a second handy nabízejí zboží, které zůstalo po sezóně, pochází z výprodeje nebo bylo vráceno. Často jde o kousky bez zjevné vady, jen už nejsou v aktuálním katalogu. Cenový rozdíl proti běžné maloobchodní ceně bývá výrazný, aniž by šlo o padělek. U second handů se navíc jedná o zboží, které už jednou někdo použil, takže jeho cena odpovídá opotřebení.

Než něco vystavíte, zjistěte, za kolik se podobné věci prodávají. Podívejte se na inzeráty stejné značky a stavu a stanovte cenu o něco níže, než je průměr. Nižší cena neznamená prodělek, znamená rychlejší prodej a méně vyjednávání. Na nabídky „pošlete mi to zadarmo" nebo „vyměním za něco jiného" nereagujte, jen zdržují. Platbu řešte až po dohodě a vždy tak, abyste měli doklad o odeslání. U osobního předání se sejděte na veřejném místě a peníze převezměte předáním věci, ne naopak.

Typická chyba je nákup „výhodné" věci, která vám nesedí jen proto, že byla levná. Další častou chybou je ignorování možnosti vrácení – v second handech bývá na rozdíl od e-shopů často vyloučeno. Přečtěte si podmínky ještě před zaplacením. U outletů se vyplatí sledovat termíny dalšího zlevnění, protože ceny postupně klesají, ale zároveň mizí velikosti a barvy.

Jak na focení a popis, aby se věci skutečně prodaly Fotky rozhodují víc než cokoli jiného. Vyfoťte každou věc na jednobarevném pozadí, ideálně u okna v denním světle. Žádné blešivé fotky z gauče v šeru. Vyfoťte i detail látky, zipu, límce a případné vady. Nepředstírejte, že vada neexistuje, jinak vám ji kupující vrátí nebo si stěžuje. Do popisu napište značku, velikost, materiál, přesné míry (šířka v podpaží, délka od ramene) a důvod prodeje. Míry jsou klíčové, protože velikosti se mezi výrobci liší. Vyhněte se frázím typu „krásné, super stav". Místo toho napište, co je vidět: „nošeno třikrát, bez známek opotřebení".