Drobnosti rozhodují. Když se objeví žmolek, odstřihněte ho nůžkami na nehty, ne trhejte. Uvolněný šev sešijte hned, dokud se netrhne dál. Skvrny řešte co nejdřív, čerstvá skvrna se odstraní snadněji než zatuhlý flek. Na vlnu a hedvábí nepoužívejte agresivní odstraňovače, mohly by látku naleptat.

První pravidlo se týká sklizně. Bylinky řežte ráno po oschnutí rosy, ale ještě před polednem, kdy je v pletivech nejvíc silice. U víceletých druhů nikdy nesklidte víc než třetinu rostliny, jinak ji oslabíte a příští rok poroste hůř. Sklízejte ještě před rozkvětem — jakmile se objeví květní poupata, rostlina přesune energii do květu a list ztrácí aroma. Pokud už květy máte, odstřihněte je a použijte na ozdobu, ne na sušení.

Rošt není podstavec, na kterém jen tak leží matrace. Je to nosná konstrukce, která rozhoduje o tom, jak dlouho matrace vydrží a jak dobře podepře tělo. Špatně zvolený rošt dokáže zničit i drahou matraci během několika měsíců. Nejdřív zjistěte, z čeho je vaše matrace a kolik vážíte. Teprve pak vybírejte rošt.

Praní není jediný nepřítel. Skříň s vlhkem a těsně namačkaným oblečením je stejně zničující. Větrejte, používejte látkové sáčky s cedrem nebo levandulí místo chemických prostředků. Oblečení neukládejte mokré ani „skoro suché". Kovové doplňky a zipy mohou rezivět a dělat skvrny, proto je při delším skladování obalte papírem.

Rozestupy latí hrají větší roli, než se na první pohled zdá. Čím blíž jsou latě u sebe, tím rovnoměrněji se tlak rozkládá. U pěnových matrací se doporučuje maximálně pět centimetrů. U pružinových stačí i sedm až osm centimetrů, protože pružiny nesou váhu samy. Pokud jsou latě daleko od sebe, matrace se mezi nimi propadá a vznikají nerovnosti, které bolí záda.

Zásadní je typ latí. Matrace z pěny, tedy polyuretanu nebo studené pěny, potřebují rošt s pevnými latěmi a menšími rozestupy, obvykle kolem pěti centimetrů. Měkké latě se pod pěnou prohnou a matrace se vytlačí do stran. Naopak matrace s pružinami nebo taštičkovými pružinami ocení pružný rošt, který se přizpůsobí tlaku. Kombinace pevného roštu a taštičkových pružin je častá chyba – pružiny nemají kam pracovat a matrace tvrdne.

Kdy je nejlepší začít s příprav

Snubní prsteny nosíte každý den, a proto na nich ulpívá mýdlo, krém na ruce, pot a drobné prachové částice. Nejčastější chybou je odkládat je na okraj umyvadla nebo je nechávat na nočním stolku bez ochrany. Právě tam se poškrábou o sebe navzájem nebo o tvrdý povrch. Zaveďte proto jedno pevné místo – malou misku s měkkým dnem v ložnici – a prsteny do ní odkládejte vždy, když si myjete ruce, mažete se krémem nebo jdete spát.

Hmotnost rozhoduje o nosnosti, ne o tvrdosti Váha uživatele určuje, jakou nosnost rošt potřebuje. Do zhruba sedmdesáti kilogramů stačí běžný rošt s latěmi o tloušťce kolem jednoho centimetru. Nad devadesát kilogramů už potřebujete latě silnější, s vyšší hustotou dřeva, a ideálně středovou vzpěru. U dvoulůžka se dvěma matracemi počítejte s tím, že každá strana se počítá zvlášť. Typická chyba je koupit rošt s vysokou nosností pro lehčího spáče – bude příliš tvrdý a matrace ztratí svůj komfort.

Nakonec zkontrolujte, jestli rošt sedí na vaši postel. Rozměry se musí přesně krýt s vnitřními rozměry korpusu, jinak matrace klouže nebo se vzpříčí. Rošt by měl být o jeden až dva centimetry menší než vnitřní prostor, aby se dal snadno vyndat. Pokud si nejste jistí, změřte postel dvakrát – jednou u podlahy a jednou u horní hrany. Až budete mít jasno v typu matrace, váze a rozměrech, vyberte rošt, který sedí na všechny tři. Ne naopak.

Poslední pravidlo platí pro celý byt: neukládejte věci na místa, kam se musíte natahovat přes nábytek. Cokoli, co používáte denně, má být v úrovni pasu až očí. Sezónní a výjimečné věci patří nahoru nebo dolů. Když to dodržíte, zjistíte, že malý byt nepotřebuje další skříně — jen jiné rozdělení toho, co už má.

Třetí pravidlo se týká skladování. Bylinky drťte až před použitím, celé listy si vůni udrží déle. Uchovávejte je v tmavých skleněných nádobách s těsným víčkem, na chladném a tmavém místě, ne nad sporákem ani v blízkosti koření, které je cítit. Každou sklenici označte názvem a datem sklizně. Plastové sáčky a krabičky od čaje nejsou vhodné — propouštějí vlhkost i světlo a bylinka v nich během měsíců ztratí barvu i aroma.

Zásadní je třídění. Nesázejte na to, že se barvy „nějak srovnají". Světlé a tmavé prádlo oddělujte vždy, stejně jako silné materiály od těch tenkých. Zipy a knoflíky zapněte, aby se netrhala látka. Oblečení obracejte naruby, protože právě rubová strana přijde do kontaktu s bubnem a odírá se. Prádlo necpěte do pračky na maximum, jinak se nevypere a vlákna se lámou.