Dětský pokoj je místo, kde dítě tráví často deset i více hodin denně. Pokud má dítě alergii na prach, roztoče nebo chemické látky, běžný nábytek z dřevotřísky s formaldehydovými lepidly a polyesterovými potahy může být zdrojem obtíží, které se navenek jeví jako „věčné rýmy" nebo noční kašel. Výběr nábytku proto nezačínejte podle vzhledu, ale podle materiálů a povrchových úprav.

Základem je masivní dřevo bez nátěru, případně s úpravou na bázi vosku nebo oleje. Vhodná je buk, dub, borovice nebo bříza. Dřevotříska, MDF a překližka jsou rizikové hlavně kvůli lepidlům, která uvolňují těkavé organické sloučeniny. Pokud už je nábytek z těchto materiálů vyroben, hledejte označení, které potvrzuje nízké emise. Nábytek z druhé ruky může být paradoxně vhodnější, protože už dávno „vyvětral", ale pozor na plíseň a starý nátěr s olovem nebo ftaláty.

Na co se ptát při nákupu a co zkontrolovat doma U prodejce se ptejte konkrétně: z čeho je korpus, čím je povrch ošetřen a zda je možné dodat čistě mechanicky spojený kus bez lepidel. U čalouněných částí, jako jsou matrace nebo sedací vaky, požadujte snímatelný potah pratelný na vysokou teplotu. Potah svlékněte a podívejte se, co je uvnitř — pěna by měla být certifikovaná jako bez škodlivých emisí, nikoli „prodyšná" bez bližšího údaje. Při převzetí nábytku nechte balení otevřené a nábytek nechte dva až tři týdny větrat v místnosti, kam dítě zatím nespí.

Venkovní hry pro děti od tří do šesti let vypadají jednoduše, dokud je nezkusíte zorganizovat. Nejčastější chyba není v tom, že by rodiče nevěděli, co si hrát. Je v tom, že hru přizpůsobí sobě, ne věku dítěte. Tříleté dítě nezvládne pravidla, která vyžadují čekání v řadě delší než půl minuty. Šestileté se zase začne nudit, pokud hra nemá žádný cíl. Vyberte proto vždy jednu hlavní dovednost, kterou chcete procvičit: běh, rovnováhu, házení, schovávání nebo pozorování.

Imunita dětí není konstanta. Mění se s věkem, ročním obdobím i tím, co se děje doma. Když dítě nastoupí do kolektivu, začne marodit častěji — to je normální. Rodiče ale často dělají jednu zásadní chybu: snaží se infekci „vymlátit" antibiotiky nebo léky na potlačení horečky, místo aby podpořili přirozenou obranyschopnost. Přitom právě horečka do 38,5 °C je signál, že tělo pracuje, jak má.

Spánek předškolního dítěte není otázkou štěstí, ale nastavení podmínek. Děti ve věku tři až šest let potřebují obvykle deset až třináct hodin spánku denně, včetně odpoledního odpočinku, pokud ho ještě vyžadují. Když se probouzejí mrzuté, usínají s pláčem nebo se v noci budí, nebývá to vzdor. Nejčastěji jde o rozhozený režim, příliš pozdní aktivity nebo nevhodné prostředí. Prvním krokem není koupit novou hračku, ale podívat se, jak vypadá celý den.

Nejčastější chybou je koupit nábytek, který voní. Parfémované nátěry, lepidla a „antialergické" impregnace sice mohou vonět příjemně, ale právě vonné látky patří mezi časté spouštěče obtíží. Další chybou je koberec pod postelí a závěsy z hrubých tkanin, které drží prach — nábytek sám o sobě nestačí, pokud ho obklopí textilie, které prach udržují. Nekupujte také příliš mnoho uzavřených skříněk s těsnými dvířky, pokud v nich dítě skladuje oblečení; vlhkost a nedostatek vzduchu podporují plísně.

Začněte jednoduchou pohybovou hrou. Nakreslete křídou na zem dva pruhy vzdálené asi dva metry a nechte dítě přeskakovat z jednoho na druhý. U tříletých držte ruku nebo stůjte hned vedle. U pětiletých přidejte počítání skoků nahlas. Typická chyba: rodič ukazuje skok desetkrát a pak se diví, že dítě nechce. Stačí ukázat dvakrát a nechat ho napodobit. Pokud padá, není to neposlušnost, ale slabá stabilita kotníků. Zkraťte vzdálenost a přidejte dopad na obě nohy.

Kdy je dítě připravené na skutečné skládán

Praktické minimum pro pokoj alergika: masivní postel s roštem, matrace s pratelným potahem, jedna otevřená police na denní potřeby a jedna uzavřená skříň s větracími otvory. Povrchy udržujte vlhkým hadrem, ne suchým prachovkou, a postel minimálně jednou týdně převlékejte. Pokud dítě reaguje i na nový nábytek, odstraňte ze spánkové zóny vše, co není nezbytně nutné, a nábytek přemístěte do jiné místnosti na dobu, než se emise sníží.

Před koupí si udělejte jednoduchý test: přičichněte k nábytku v obchodě, prohlédněte hrany a spoje, ptejte se na složení lepidel a nátěrů. Pokud prodejce odpovídá vyhýbavě, nábytek nekupujte. U alergika je lepší menší množství jednoduchých kusů z ověřených materiálů než velká sestava, která bude problémy jen přesouvat do dalších let.