Častou chybou je nabízet aktivity jen tehdy, když už je dítě protivné. Lepší je mít po ruce zásobu nápadů předem. Druhou chybou je dělat z každé hry soutěž. Ne každé dítě chce vyhrávat. Třetí chybou je příliš mnoho pomůcek. Čím méně věcí, tím více fantazie. A čtvrtou chybou je vzdát to po pěti minutách. Někdy trvá čtvrt hodiny, než se dítě do hry ponoří.

Daňové zvýhodnění na dítě si může uplatnit jen jeden z rodičů, i když dítě po rozvodu střídavě žije u obou. Pokud se rodiče nedohodnou, kdo si zvýhodnění nárokuje, správce daně přidělí nárok jednomu z nich, obvykle tomu, u kterého dítě tráví více nocí. Rozhodující není jen formální úprava péče, ale skutečný počet dnů, které dítě stráví v domácnosti toho kterého rodiče.

Začněte tím, co kůži nedráždí Prvním krokem je odstranit ze hry parfémy, barviva, aviváž a ostré mýdlo. Oblékněte dítě do bavlny, vyperte ložní prádlo v pracím prostředku bez parfému a dvakrát ho vymačkejte. Koupel zkraťte na pět minut, vodu mějte vlažnou, ne horkou. Po koupeli kůži osušte jemným přikládáním ručníku, nikdy netřete. Vlhkost pak uzamkněte do deseti minut — to je okno, kdy kůže nejlépe přijímá přípravek.

Během tří dnů po nové surovině sledujte kůži, bříško a stolici. Pokud se objeví vyrážka, opakované zvracení, krev ve stolici nebo silné nadýmání, potravinu vysaďte a zkuste ji znovu později. Není to důvod k panice, ale ani k tomu, abyste v ní pokračovali. Mezi jednotlivými novými potravinami nechte odstup, ať víte, co reakci způsobilo. Netlačte na druhou lžičku, když dítě kroutí hlavou nebo zavírá pusu. Odmítnutí je normální a neznamená, že jídlo nebude jíst nikdy.

Devět dovedností, které se učí postupně A9 motoriky zahrnuje: uchopení předmětu celou dlaní, pinzetový úchop, přendávání z ruky do ruky, pouštění předmětu cíleně, vkládání do otvoru, skládání kostek na sebe, otáčení stránek v knížce, čmárání pastelkou a pití z hrnečku bez pomoci. Není nutné, aby všechno umělo najednou. Některé děti zvládnou pinzetový úchop v 15 měsících, jiné ve dvou letech. Pokud ale do 30 měsíců dítě nepoužívá pinzetový úchop vůbec, poraďte se s pediatrem.

Vyrážka a podrážděná pokožka u dítěte vypadá hrozivě, ale ve většině případů ji lze zvládnout doma. Rozhodující je rychle rozpoznat, o jaký typ jde, a nepřidávat další dráždivé látky. Pokud dítěti teče z nosu, kašle nebo má horečku, obraťte se na pediatra ještě předtím, než začnete kůži mazat čímkoli.

Pět aktivit, které zvládnete hned První je kuchyňská laboratoř. Dejte dítěti misku, mouku, vodu a lžíci. Ať míchá, hněte a pozoruje, co se děje. Neučte ho správný postup, nechte ho objevovat. Druhá je stavba z toho, co doma je. Krabice, víčka, role od papíru a provázek vydrží víc než stavebnice. Třetí je schovávaná s předmětem. Schovejte malou hračku a dávejte nápovědy teplo–zima. Čtvrtá je kreslení podle hmatu. Dítě zavře oči, vy mu dáte do ruky předmět a ono ho kreslí. Pátá je přírodní sbírka. Venku hledejte pět různých listů, kamenů a klacíků. Doma je roztřiďte podle barvy nebo tvaru.

Před první jízdou nechte dítěti kolo vyzkoušet na bezpečném místě bez provozu. Naučte ho zastavit oběma brzdami současně a rozhlédnout se před odbočením. Kolo pravidelně servisujte, minimálně jednou za sezónu vyměňte opotřebené brzdové destičky a zkontrolujte vůli ve šlapkách. Pokud dítě na kole nejistí, nechte ho jezdit s kolečky jen do doby, než zvládne rovnováhu. Kolo, na kterém se dítě bojí, ho naučí jezdit jen velmi těžko.

Dalších deset aktivit vzniká z běžných činností. Patří sem přesazování rostlin, zamotávání klubíčka, hry s vodou a kelímky, pečení jednoduchého těsta, skládání papírových lodiček, hledání rozdílů mezi dvěma obrázky, vyprávění příběhu podle kostek, tvoření vlastního kalendáře, měření stopy provázkem a hra na obchod s kamínky. Nejde o dokonalost. Jde o to, aby dítě něco dělalo rukama a hlavou.

Častou chybou je koupě kola s ocelovým rámem a levnými komponenty. Takové kolo váží skoro tolik co dítě a jízda je pro něj utrpením. Hmotnost rámu je důležitější než počet převodů. U menších kol stačí jeden převodník, u větších oceníte přehazovačku. Vždy zkontrolujte, zda jsou šrouby řidítek a sedlovky dotažené, zda brzdové špalíky dosedají na ráfek a zda jsou pneumatiky nahuštěné na předepsaný tlak.

Nakonec platí, že největší efekt mají aktivity, které dospělý dělá s dítětem, ale ne za něj. Když si sednete na zem a začnete si hrát sami, dítě se přidá. Obrazovka zmizí z obzoru, protože je něco zajímavějšího. A to je přesně ten cíl.