Kužel namiřte na horní část stránky, ne na její střed. Tím se zkrátí dráha světla k očím a sníží se riziko přímého oslnění. Výška hlavice by měla být přibližně v úrovni vaší brady, když sedíte, nebo o pár centimetrů výš. Vyšší poloha znamená větší rozptyl a větší šanci, že paprsek zasáhne obličej partnera. Nižší poloha naopak vrhá stín ruky na text.

Většina českých bytů má na stropě obyčejný vypínač. Řešení nejsou drahá. První možností je vyměnit žárovku za slabší, klidně o polovinu nižšího výkonu, a to jen do večerních hodin. Druhou je přesunout veškeré večerní světlo do nízkých poloh. Stojací lampa s teplým světlem u křesla místo stropního lustru udělá pro usínání víc než jakákoli aplikace. Třetí možností je stmívač do zásuvky nebo výměna vypínače za stmívací. U úsporných zářivek a levných LED ale pozor: mnohé při nízkém jasu blikají, což je pro oči horší než plné světlo.

Výška postele není estetický detail, ale praktický parametr, který ovlivňuje, jak snadno se vám večer usne a jak se ráno probudíte. Nízké lehké postele mají těžiště blízko podlahy, takže se při otáčení na matraci méně rozhoupou. To ocení lidé, kteří jsou citliví na pohyb a vnímají každé zhoupnutí jako probuzení. Naopak vysoké postele drží tělo výš od chladné podlahy a usnadňují vstávání, protože nemusíte překonávat velkou vzdálenost z lehu do stoje.

Než začnete s jakoukoli úpravou, změřte si hladinu hluku v různých hodinách. Zvuky mohou přicházet jen ráno nebo večer, podle toho, kdo kde je. Zapište si, odkud zvuk slyšíte nejvíc, a teprve pak řešte konkrétní místo. Většina lidí začne u podlahy nebo u stropu, ale skutečný zdroj bývá o metr vedle. Trpělivé hledání ušetří práci i materiál.

Prvním krokem je nastavit pevný bod, od kterého se hodina odpočítává. Nestačí si říct, že půjdu spát brzy. Zvolte konkrétní čas, kdy zhasnete, a odečtěte od něj šedesát minut. Těch šedesát minut je chráněný blok, do kterého nepatří práce, hádky ani obrazovky s rychlým obsahem. Pokud si čas neurčíte, hodina se sama zaplní tím, co zrovna přijde pod ruku, a zpomalení se nedostaví.

Místo toho na severní stěny volte odstíny s teplým základem — jemnou žlutou, okrovou, béžovou nebo světle růžovou. Ty vyrovnávají chladné světlo a stěna zůstane příjemná. Pokud chcete šedou, vyberte teplou šedou s hnědým podtónem, ne studenou s modrým. Stejně tak bílá: čistě bílá na severní stěně vypadá šedě. Krémová bílá nebo bílá s nádechem žluté působí čistěji.