Typickou chybou je topení s nedovřenými dvířky popelníku. Někteří lidé tím chtějí přidat vzduch, ale ve skutečnosti se tím ochlazuje spalovací prostor a zvyšuje se tvorba sazí. Vzduch má jít regulovaným přívodem, ne netěsnostmi. Stejně chybné je nechat popel ležet přímo pod roštem tak dlouho, až se dotýká lamel. Popelník je nutné vysypávat pravidelně, i když se na první pohled nezdá plný.

Prvním krokem je zjistit, kolik dřeva skutečně spotřebujete za běžnou sezónu. Zapište si po dobu jednoho měsíce, kolik přikládek denně děláte a při jakém venkovním teplotním průměru. Z těchto údajů se dá snadno odhadnout, kolik navíc spálíte za každý týden prodlouženého topení. Typicky platí, že každý den navíc při teplotách kolem pěti stupňů Celsia znamená jednu až dvě přikládky navíc, zatímco v mrazech je to klidně pět a více.

Nezanedbatelný vliv má i nastavení tahu a těsnost kamen nebo kotle. Netěsnící dvířka a špatně seřízený komín způsobují, že velká část tepla odchází bez užitku. Před prodlouženou sezónou zkontrolujte těsnění, vyčistěte komín a seřiďte přisávání vzduchu. U akumulačních kamen a kotlů s akumulací se vyplatí topit intenzivněji jednou denně a teplo ukládat do hmoty, než udržovat slabý oheň celý den.

Typická chyba je nosit kámen v batohu nebo tašce přes rameno. Tím ztratíte okamžitý přístup a kámen se stane jen dalším předmětem, který nosíte zbytečně. Další chyba je vybírat kámen podle vzhledu. Barevný nebo lesklý kámen může být měkčí a rychleji se opotřebí. Praktičtější je kámen tmavý, matný a pevný, který v ruce neklouže.

Optimální vlhkost pro topení se pohybuje mezi 15 a 20 procenty. Dřevo v tomto rozmezí hoří stabilně, dobře se rozhořívá a nezanáší komín dehtem. Nad 25 procenty už jde o palivo, které kouří, syčí a téměř nehřeje. Pod 12 procenty je dřevo přeschlé, hoří příliš rychle a teplo utíká do komína. Ideál tedy není co nejsušší, ale správně vysušené.

Když plamen i přesto slábne, pomůže krátké otevření popelníkových dvířek nebo spodního vzduchu na deset až patnáct sekund. Tím se do topeniště dostane vzduch a plamen se vzchopí. Nikdy ale nepřikládejte do kamen, kde už je příliš mnoho paliva a plamen jen doutná. V takovém stavu je lepší nechat dávku prohořet, než ji dusit dalšími poleny.

Dřevo se štípe co nejdříve po pokácení, protože se tak zvětší plocha pro odpar. Potom se skládá do řad, které jsou od sebe oddělené a prodyšné. Zakryté má být jen shora, boky musí volně proudit vzduch. Skladování v neprodyšné hromadě nebo v igelitovém pytli vlhkost spíš udrží, než odstraní. Pod přístřeškem na větraném místě vysychá měkké dřevo za jedno léto, tvrdé potřebuje dvě sezony.

Zásadní je hmotnost a tvar. Kámen o hmotnosti nad 300 gramů vás bude při chůzi tahat ke straně a naruší přirozený pohyb pánve. Vyberte plochý, hladký kámen, který se vejde do dlaně a nemá ostré hrany. Ostrý kámen v kapse je nejrychlejší cesta k prodření látky a odřeninám na stehně. Také se vyhněte kamenům, které se drolí – prach v kapse je nepříjemný a obtížně se dostává z látky.

Posledním faktorem je izolace a větrání. Pokud utíká teplo okny a dveřmi, prodloužená sezóna vás bude stát násobně více dřeva. Zkontrolujte těsnění oken, přidejte izolaci za radiátory a větrejte krátce a intenzivně místo dlouhého mikroventilace. Studený vzduch, který se do místnosti dostane, se musí znovu ohřát, což při prodlouženém topení znamená další polena navíc.

Druhým problémem je příliš rychlé spalování. Když do kamen dáte velké množství malých polen, teplota prudce stoupne, ale většina tepla unikne komínem. Větší polena hoří pomaleji a odevzdají více tepla do místnosti. U kamen a kotlů platí, že je lepší přikládat méně a častěji než jednou za den nasypat plnou komoru a doufat, že to vydrží.

Vlhkost dřeva přímo určuje, kolik tepla se dostane do místnosti a kolik ho vyletí komínem. Voda ve dřevě se musí nejprve odpařit a teprve pak se uvolňuje energie z hoření. Každé kilo vody navíc spotřebuje teplo, které mohlo ohřát obývací pokoj. Proto se vyplatí vlhkosti věnovat stejnou pozornost jako druhu paliva.

Pokud nosíte kámen v kapse u kalhot, dejte ho do té, kde nemáte klíče ani telefon. Kov a sklo se s kamenem tlučou a můžete si poškrábat displej. Také počítejte s tím, že kámen během dne zvlhne od potu. Jednou za dva dny ho otřete vlhkým hadříkem a nechte uschnout, jinak začne zapáchat. V zimě noste kámen v uzavřené kapse, aby vás studený povrch neprobudil nepříjemně, když si na něj sáhnete.

Když se vlhkost pohybuje mezi 20 a 30 procenty, můžete dřevo použít, ale počítejte s delší dobou hoření a častějším čištěním komína. Nad 30 procent se topení prodražuje, zvyšuje emise a zkracuje životnost kamen i komína. Kombinace suchého a mokrého dřeva v jedné dávce situaci nezachrání, protože mokré kusy ochlazují spalovací zónu. Pokud potřebujete topit hned, přidejte suché dřevo navrch a mokré nechte doschnout na další sezónu.