Typickou chybou je přikládat mokré dřevo společně se suchým a doufat, že se vlhkost „vypálí". Mokré dřevo ochlazuje topeniště, snižuje teplotu spalin a zvyšuje riziko kondenzace vodní páry v komíně. Další častou chybou je skladování dřeva v uzavřených prostorách bez proudění vzduchu. Dřevo potřebuje k vysychání dostatek času, ideálně alespoň jeden rok, tvrdé dřevo i dva roky. Skládat se má naštípané, v jedné vrstvě nebo volně ložené, pod střechou, ale s možností proudění vzduchu ze všech stran.

Většina lidí si stěžuje, že kamna netopí, a hledá chybu v palivu nebo v komíně. Přitom nejčastější příčinou je ucpaný rošt a příliš silná vrstva popela, která dusí přívod vzduchu. Pokud kamna dostanou méně kyslíku, než potřebují, teplo doslova odchází komínem v podobě nedokonalého spalování. První krok tedy není nákup dražšího dřeva, ale úklid prostoru, kde hoří.

Uchovávejte popel v suchu. Mokrý popel ztrácí část účinku a začíná obsahovat louh, který poleptá pokožku. Sbírejte ho do kovové nádoby s víkem a nechte alespoň dva dny vychladnout, než ho přemístíte. Pokud si nejste jistí, co jste spalovali, raději ho vyhoďte. Špatně použitý popel dokáže zničit úrodu na několik sezón, zatímco ten správně dávkovaný vrátí půdě živiny zdarma.

Zapomeňte na to, že draslík vyřeší vše. Bez dostatečné organické hmoty v půdě se účinnost minerálního draslíku snižuje, protože chybí humus, který ionty poutá a postupně uvolňuje. Proto každý rok zapravte do půdy kompost nebo zralý hnůj. Kombinace organického zdroje a cílené minerální dávky udrží rostliny v kondici od jara do podzimu a prodlouží skladovatelnost úrody o několik týdnů.

Ideální je dřevo naštípat na délku, která se vejde do kamen s mezerou dva až tři centimetry, a to hned po pokácení. Štípané dřevo schne dvakrát rychleji než kulatina. Skladujte ho venku, na roštu, ne na zemi, a jen přikryté shora, aby mohl vzduch proudit mezi poleny. Zakrytí plachtou ze všech stran je klasická past: dřevo se pod ní paří a plesniví. Přikrývejte jen vršek, boky nechte otevřené.

Nezapomínejte, že každý komín je jiný. To, co funguje u souseda, nemusí platit u vás. Důležitá je výška, izolace a materiál. Pokud se dehet objevuje opakovaně, zvažte vložkování komína nebo změnu paliva. Nízká teplota spalin je hlavní nepřítel, ale dá se zvládnout měřením, správným topením a trpělivostí.

Typická chyba je topení mokrým dřevem s dovětkem „však ono to vyschne v kamnech". Nevyschne. Voda se odpaří, spotřebuje teplo a zbytek energie jde do komína. Dehet se usazuje ve spalinové cestě a hrozí požár sazí. Komín čistěte dvakrát ročně, i když topíte suchým dřevem. U mokrého dřeva kominík ani nemusí chtít revizi podepsat.

Skladovací prostor musí být větraný, ale ne průvan, který dřevo ochlazuje a znovu navlhčuje. Dřevo skladujte mimo dosah deště a sněhu, ideálně na jižní straně, kde na něj svítí slunce. Podlaha pod hromadou nesmí být beton nasákavý, jinak vlhkost táhne vzhůru. Rošt z trámků a mezi poleny mezera stačí. Přes zimu dřevo dosychá pomalu, proto ho nakupujte s ročním předstihem, ne na podzim, kdy je každý prodejce zaskočený a prodává, co má.

Proč dub a buk nestačí, když je vrstva dřeva příliš silná Hustota dřeva určuje výhřevnost, ale taky dobu, za jakou prohoří. Buk, dub, habr a jasan hoří dlouho a vydávají stabilní teplo. Bříza a olše hoří rychleji, hodí se na rozjezd nebo na jaře. Smíchat je do jednoho koše ale znamená, že buk uhasne břízu a bříza nestačí rozpálit buk. Do kamen dávejte nejdřív měkké dřevo na roztop, pak přiložte tvrdé. Mezi jednotlivými poleny nechte vzduchovou mezeru, ne je namačkejte na sebe.

Největší chyba při topení tvrdým dřevem není druh dřeva, ale jeho vlhkost. Mokré dřevo nehoří, jen se dusí, produkuje dehet a ničí komín. Pokud dřevo nemá pod 20 % vlhkosti, ať je to dub, buk nebo habr, topení je ztráta času i peněz. Vlhkost změříte levným vlhkoměrem zapíchnutým do štípané strany polena. Měření na čele polena je k ničemu, tam dřevo schne nejrychleji a ukazuje nesmysly.

Než začnete topit, zkontrolujte těsnění dvířek a nastavení vzduchu. Příliš mnoho vzduchu spálí dřevo rychle a teplo uteče, příliš málo dusí plamen a tvoří dehet. Optimální je plamen žlutý až oranžový, ne modrý a ne čadivý. Popel nechte v kamnech do výšky dvou centimetrů, pomáhá držet žár. Ať je dřevo jakkoli tvrdé, bez sucha a správného přikládání zůstane jen černým kouřem v komíně.