Kontrola trubky a komínového průduchu patří k běžné údržbě. I při správném topení se může vytvořit tenká vrstva, která se při dalším zatopení vypálí. Pokud je ale vrstva tlustá, tvrdá nebo se na ní objevují kapky, je to signál, že předchozí topení bylo příliš dlouhé a chladné. V takovém případě se nevyplatí čekat na další sezónu – usazeniny se musí odstranit mechanicky, dokud jsou ještě čerstvé. Starý tvrdý dehet se odstraňuje mnohem obtížněji a hrozí při něm i poškození trubky.

Nejprve připravte topeniště. Rošt musí být čistý, popel z předchozího topení odstraňte, ale nechte tenkou vrstvu jako izolaci. Do kamen položte dvě větší polena k sobě tak, aby mezi nimi zůstala mezera pro vzduch. Na ně postavte několik menších štípaných polínek křížem. Na vrchol přijde vrstva tenkých třísek a několik kusů novin nebo kůry. Vše musí být suché. Vlhkost je nejčastější důvod, proč oheň nechytne nebo jen doutná.

Proč záleží na správném tahu komína Než zapálíte, otevřete vzduchovou klapku na maximum a u kamen i komínovou klapku, pokud ji mají. Studený komín netáhne. Stačí zapálit kousek papíru v horní části topeniště a nechat ho shořet, případně přiložit hořící noviny k ústí komína, pokud je to bezpečné. Po několika sekundách ucítíte, že se tah rozběhl. Teprve pak zapalte třísky zespodu po celé ploše, ne jen na jednom místě. Oheň se pak šíří rovnoměrně a nevzniká přebytek dýmu.

Během hoření přikládejte až ve chvíli, kdy předchozí vrstva dřeva shořela na žhavé uhlíky. Nová polena pokládejte na uhlíky, ne na plamen. Příliš mnoho paliva najednou dusí oheň a snižuje teplotu. Typická chyba je také zavírání vzduchu příliš brzy. Dokud je v topeništi viditelný plamen, vzduch nechte otevřený. Teprve když zůstanou jen uhlíky, můžete přivřít klapku na polovinu.

Třetím faktorem je vlhkost dřeva. Mokré dřevo spotřebovává velkou část energie na odpaření vody, takže hoří pomalu, produkuje málo tepla a hodně kouře. Ideální vlhkost je kolem dvaceti procent. Dřevo by mělo být naštípané a vysušené alespoň rok, lépe dva. Pokud při hoření slyšíte syčení a na čelním skle se usazuje černý dehet, dřevo je příliš vlhké.

Jak ovlivní sypké dřevo průběh hořen

Čisté hoření poznáte podle světle žlutého až bílého plamene a téměř bezdýmného komína. Tmavý kouř, černé sklo a nízký výkon znamenají, že dřevo je vlhké, přikládáte příliš mnoho najednou, nebo komín netáhne. Pomáhá i pravidelná kontrola těsnění dvířek a čištění komínu. Suché dřevo o vlhkosti do dvaceti procent a správný postup při zapálení udělají víc než jakékoli přidávání do kamen.

Mnozí lidé přikládají do kamen nebo krbu velké poleno a pod něj zastrčí noviny. Oheň sice vzplane, ale kouří, sklo se černá a tepla je málo. Příčina je jednoduchá: plamen potřebuje nejprve teplo, které ohřeje komín, a teprve pak může hořet čistě. Řešením je zapalovat odshora. Tato metoda funguje v kamnech, krbových vložkách i v pecích na dřevo a snižuje množství kouře na minimum.

Pátým faktorem je způsob obsluhy. Oheň se nemá dusit na minimum, protože při nízké teplotě hoření vzniká dehet a kouř. Lepší je topit menšími dávkami dřeva častěji a udržovat stálý plamen. Při každém přiložení otevřete klapku a nechte komín chvíli rozjet, teprve pak přiložte. Nikdy nenechávejte dvířka dlouho otevřená – to podporuje únik kouře do místnosti. Když se kouř objeví i po těchto krocích, je čas zavolat kominíka a zkontrolovat průchodnost komína.

Praktický postup je jednoduchý. Vezměte poleno, prohlédněte čelo, zkuste do praskliny zatlačit ostrou hranu, zvedněte poleno a porovnejte jeho váhu s jiným kusem stejné velikosti. Potom ho zkuste položit na zem a udeřit do něj jiným polenem. Suché dřevo vydá dutý, jasný zvuk. Vlhké zní tlumeně. Pokud si nejste jistí, rozštípněte poleno a podívejte se na vnitřní plochu. Praskliny na čele jsou užitečná nápověda, ale suchost dřeva se vždy potvrzuje až uvnitř.

Vlhké dřevo se neprojeví jen nižším výkonem. Vzniká při něm více dehtu a kreosotu, které se usazují v komíně a zvyšují riziko požáru sazí. Spalováním mokrého paliva také vzniká větší množství oxidu uhelnatého, což je nebezpečné v místnosti bez dostatečného přístupu vzduchu. Lidé často řeší kouř z komína tím, že přidají více paliva, ale tím situaci jen zhorší. Správné je naopak přidat suché dřevo, otevřít přívod vzduchu a nechat oheň rozhořet.

Co prozradí tvar a hloubka prasklin U čela polena si všímejte tří věcí: směru, hloubky a okolí trhliny. Praskliny, které jdou od okraje ke středu a jsou tenké, obvykle vznikly pozvolným sušením. Pokud jsou hluboké a široké, mohlo dřevo schnout na přímém slunci nebo v průvanu. To je špatně, protože povrch se stáhl, ale jádro zůstalo vlhké. Takové poleno vypadá na pohled suché, ale při hoření syčí, dýmá a předává méně tepla. Naopak čelo s drobnými, rovnoměrně rozmístěnými prasklinami po celé ploše obvykle patří dřevu, které schlo pomalu a rovnoměrně.