Největší chybou je houby před cestou omývat nebo namáčet. Voda na povrchu urychlí kažení a zapaření. Stejně tak je chybou skládat houby na sebe do vrstev. Každá vrstva vytváří tlak a vlhko. Lepší je použít více menších nádob než jednu velkou. Pokud jedete delší trasu, udělejte přestávku a houby zkontrolujte. Při teplotě nad pětadvacet stupňů vydrží čerstvé maximálně dvě hodiny, aniž by se začaly měnit.

Zpracování je jednoduché, ale potřebuje čas. Houby očistěte kartáčkem, nikdy je neperte ve vodě, jinak nasáknou. Třeň nakrájejte na kolečka a zkontrolujte, zda není dutý nebo plný larev. Klobouk krájejte na plátky silné asi půl centimetru. Kozák se hodí na smažení, do polévek, na nakládání i k sušení. Při smažení ho podávejte dostatečně tepelně upravený, minimálně deset minut, aby se zničily případné parazity. Sušte při teplotě do 40 °C, aby si zachoval aroma. Pokud ho mrazíte, nejprve ho krátce povařte a nechte okapat.

Po příchodu domů houby očistěte suchým hadříkem nebo kartáčkem. Neponořujte je do vody, nasáknou ji a ztratí chuť i strukturu. Pokud jsou hodně znečištěné, rychle je opláchněte a hned osušte. Nakrájejte je na plátky silné přibližně půl centimetru. Čerstvé hřiby smrkové vydrží v chladničce dva až tři dny, v mrazničce po blanšírování několik měsíců. Sušení je nejšetrnější způsob konzervace – sušte při teplotě do 40 °C, aby si zachovaly aroma.

Když už máte sběr doma a u některé plodnice váháte, oddělte ji. Nepřidávejte ji do jídla, nesušte ji, nezavařujte. Zabalte ji zvlášť a pokud možno ji vezměte k někomu, kdo druhy skutečně zná — mykologovi, zkušenému sběrači, na konzultaci. Ukažte celou plodnici, ne jen klobouk. Fotka z mobilu bývá nedostatečná, protože nezachytí vůni, barvu dužiny ani reakci na vzduch. A pokud nikoho takového nemáte, plodnici vyhoďte. Ztráta jedné houby je nesrovnatelně menší než riziko.

Poslední pravidlo platí i pro zkušené: nikdy nepřineste domů houbu, u které si nejste jistí na sto procent. Ne na devadesát, ne na „asi". Právě ta zbylá nejistota bývá ta, která rozhoduje. Sbírejte méně, ale bezpečně, a raději se vracujte s prázdným košem než s otázkou, kterou už nejde vzít zpět.

Co dělat, když už se houby začnou potit Jakmile zjistíte, že jsou houby na dotek lepivé nebo že se v nádobě objevila mlha, je třeba okamžitě jednat. Vyndejte je, rozložte na suchou podložku a nechte je chvíli provětrat. Nepoužívejte vodu, ta problém jen prohloubí. Pokud jste na cestě, najděte stinné místo a houby proberte. Poškozené nebo změklé kusy vyhoďte, protože by nakazily ostatní. Při převozu autem nikdy nenechávejte košík na zadním platu nebo v kufru, kde teplota rychle stoupá. Dejte je do prostoru u nohou spolujezdce nebo na místo, kam proudí vzduch z klimatizace.

Základem je správná nádoba. Osvědčený je proutěný košík, ale poslouží i prostorná plátěná taška nebo přepravka s děrovaným dnem. Důležité je, aby houby nebyly v jedné velké hromadě. Větší plodnice klidně nakrájejte na plátky už v lese, čímž se zmenší objem a omezí se takzvané dýchání. Menší a křehčí druhy dávejte do samostatné přihrádky. Nikdy nepoužívejte igelitové sáčky, mikrotenové fólie ani uzavřené plastové boxy. Pokud už jinou možnost nemáte, vyložte je papírem nebo novinami, které přebytečnou vlhkost alespoň částečně pohlcují.

Nejčastější chyba je předávkování. Trusný prach obsahuje fosfor a vápník, a když ho dáte příliš, spálíte kořeny a půda zbytečně zalkalizuje. Další chyba je míchání s čerstvým hnojem nebo s vápnem v jedné dávce. Chemické reakce mohou uvolnit amoniak a rostlinám spíš ublížit. Také nikdy nesypeme prach přímo na mokré listy za slunečného dne, jinak hrozí popálení pletiv. Aplikujte ráno nebo večer, ideálně do vlhké, ale ne přemokřené půdy, a vždy ho lehce zapracujte.

Jak provést praktický test doma bez zbytečných chyb Než trusný prach nasypete na celou zahradu, udělejte si malý test v květináči. Vezměte dvě stejné nádoby se stejnou zeminou a stejnou rostlinou. Do jedné přidejte trusný prach podle orientačního dávkování na obalu, do druhé ne. Obě zalijte stejně a postavte na stejné místo. Rozdíl v růstu a v napadení houbou sledujte alespoň dva až tři týdny. Teprve pak se dá mluvit o tom, že vám to funguje. Jednorázový pokus po pár dnech nic neukáže.

Houby se v lese nekazí kvůli tomu, že by byly špatné, ale kvůli tomu, co s nimi udělá teplo a vlhko. Každá hodina v uzavřeném batohu na přímém slunci zvyšuje riziko, že se košík začne zapařovat. Proto je nutné začít už při sběru. Nejrůznější druhy mají různě tuhou strukturu, ale všechny mají společné to, že potřebují proudění vzduchu. Pokud houby nacpete do igelitky nebo do neprodyšného vaku, vytvoříte uvnitř mikroklima, ve kterém se do hodiny objeví vlhký film a do dvou hodin zápach.